Nestor kaka (Nestor meridionalis)

Jediný žijící příbuzný známějšího nestora key. Podobně jako on se spíš podobá zavalitějšímu dravci. Čelo, temeno a záhlaví má šedobílé, občas s tmavě zeleným lemováním. Týl je šedavě až olivově hnědý, krk a břicho hnědavě červené. Zadní část krku je karmínově červená, prsa olivově hnědá, příuší oranžově žluté, záda a křídla zelenavě hnědá (peří na plášti občas s červenavým lemováním). Ocas hnědavý, zobák hnědavě šedý, oko tmavě hnědé a běhák tmavě šedý. Dorůstá délky 46 cm a hmotnosti do 900 g.

Podobně jako nestor kea obývá výhradně Nový Zéland, na rozdíl od něj ale i Severní ostrov a několik menších přilehlých ostrovů. Nejčastější je na Stewartově ostrově. Ohledně četnosti jeho volně žijící populace není příliš jasno, BirdLife International uvádí, že je ve volné přírodě žije od dvou a půl do deseti tisíc jedinců. Existují dva poddruhy: nestor kaka jižní (Nestor meridionalis meridionalis) a nestor kaka severní (Nestor meridionalis septentrionalis), přičemž druhý je o něco menší (dorůstá délky do 42 cm). Není zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, nevztahuje se na něj tedy povinná registrace chovu.

Chov v zajetí

Je výrazně méně často chovaný než příbuzný nestor kea. Mimo Nový Zéland se objevuje sporadicky, spíše jen v zoologických zahradách. Na chov je však podobně nenáročný jako jeho známější příbuzný, je zvyklý na drsnější klima. Vyžaduje pestrou stravu, včetně živočišných bílkovin a někdy i nektar. Vyžaduje větší a bytelnější voliéru s mnoha podněty pro činnost. V České republice jej nikdo nechová.

Dostupnost a cena

V České republice prakticky nedostupný druh, v rámci Evropy jej chovají jen vybrané zoologické zahrady. Jeho cena není známa.

Výskyt v českých a moravských ZOO

Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.