Deset nejvzácnějších druhů loriů v českých chovech: viděli jste je už?

Loriové představují velkou skupinu papoušků zahrnující více než 50 druhů. Ne všichni zástupci se chovají v zajetí. V Evropě momentálně najdeme asi 70 procent z nich. Není žádným tajemstvím, že tito ptáci nejsou mezi chovateli příliš populární. Za problémem stojí jejich složitější výživa a také řídký trus, který komplikuje udržování hygieny v zařízení. V České republice se nachází přibližně 20 chovatelů loriů. Pokud vezmu v úvahu, jak je u nás chovatelství exotického ptactva rozšířené, tak je to žalostně málo. Situace je o něco lepší v zahraničí.

V Nizozemsku najdeme podle střízlivých odhadů asi 150 loriářů, podobné je to i v Německu. Stále se však jedná o cifry, které nemůžeme srovnávat s počtem chovatelů australských, jihoamerických či jiných běžných papoušků. Na otázku „Jaké druhy loriů jsou v zajetí vzácné?“ se dá proto odpovědět poměrně obtížně. Vzácné jsou v zásadě všechny, protože i těch, které se dobře rozmnožují, je málo. Výše uvedené platí dnes dvojnásob, uvědomíme-li si, že systematické importy exotického ptactva do EU představují už dávnou minulost.

Chov jednotlivých druhů ovlivňují módní trendy

Je pozoruhodné, že charakteristickou vlastností chovatelství, jsou stejně jako třeba v textilním průmyslu, módní trendy. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Zkrátka jeden rok se všichni zblázní a musí mít za každou cenu nějakou mutaci, popřípadě druh. Během krátkého období jej namnoží a jde se na další. Potom, co cena takových ptáků klesne, o ně přestane být zájem a všichni se jich začnou na rychlo zbavovat. Velikosti populací různých druhů chovaných v zajetí díky tomu dramaticky kolísají. Pokud se toto stane u agapornisů, bude jich v jednom okamžiku milión (pouze příklad) a v období útlumu třeba jen deset tisíc. V případě loriů jsou však tato čísla mnohem menší a v momentě, kdy o nějaký druh přestane být zájem, hrozí jeho absolutní vymizení z chovů. Právě díky malému počtu chovatelů jsou proto vyhlídky na udržení diverzity druhů loriů, které jsme si sem stihli během importů navozit, nepříznivé.

K TÉMATU: Na návštěvě chovu loriů v pražské zoologické zahradě

Pokud se tedy vrátím k původní otázce – jaký lori je vzácný? Můžu s klidem odpovědět, že v podstatě každý, protože snad až na výjimku lori mnohobarvého horského (Trichoglossus haematodus moluccanus), může při zmíněných módních vlnách vymizet prakticky jakýkoliv druh. Kdybych však měl vybrat top deset zástupců z této skupiny papoušků, kterými bychom se mohli dnes jako čeští loriáři pyšnit, byl by výčet následující:

Lori tříbarvý japenský (Lorius lory jobiensis)

Velmi podobný lori tříbarvému severnímu (Lorius lory salvadorii). Společně se od dalších poddruhů liší tito dva zástupci modrým zbarvením spodních krovek křídelních a rozsahem tmavě modrého zbarvení na břiše, které zasahuje až pod křídla.

Subspecie jobiensis má pak na rozdíl od salvadorii červené zbarvení těla spíše růžové. Jako jediný u nás pravidelně odchovává tento poddruh Jiří Šustr. V celé Evropě se jedná o naprostý unikát. Vzpomínám si, jak holandští specialisté na chov loriů panu Šustrovi tento klenot vždy záviděli.

Lori vlnkovaný (Trichoglossus johnstoniae)

Vždy patřil v evropských chovech mezi naprostou raritu. ZOO Praha se však před několika lety podařil uskutečnit import z Filipín a od té doby odchovali již více než 20 mláďat. Jedná se o nevídaný úspěch mezinárodního rozměru. Ještě na přelomu tisíciletí se zdálo, že tento druh v zajetí vymře.

Nepříbuzné jedince vlastní také Loro Parque a ZOO Chester, se kterými ZOO Praha spolupracuje, a tudíž je zde naděje pro vznik širší chovné skupiny s dostatečným genetickým polymorfismem.

Charmozín nádherný iriánský (Charmosyna pulchella rothschildi)

Přetrvává víceméně pouze v německých a italských chovech. Před několika lety se podařilo tohoto zástupce dostat i do České republiky do chovu Mileny Vaňkové, ptáci pocházejí od německého chovatele Eckharda Klautkeho.

Navzdory tomu, že se chovem těchto ptáků zabývá odhadem více jak 10 chovatelů, pravidelně odchovávají pouze dva z nich. Jedná se o velkou vzácnost, která má v zajetí velmi nejistou budoucnost.

Lori límcový (Phygis solitarius)

Loriové se vyznačují pestrým zbarvením. Lori límcový je však doslova přírodní úkaz. Kdo se byl letos podívat na Exotě Olomouc, mohl tento druh zahlédnout poprvé na veřejné akci. Přestože se ho hlavně v Německu daří odchovávat už delší dobu, stále si drží cenu kolem 2500 euro / pár (z vyprávění dnes již zesnulého H. Weyera si pamatuji, že svůj první pár pořizoval z Francie za 6000 euro).

U nás zaznamenal prvoodchov v roce 2008 Tomáš Horyna. Po několika neúspěšných pokusech se také nakonec podařil v letošním roce odchovat Milanu Andrýskovi. Kromě toho se nachází v chovu Milana Schrimpfa, Jiřího Šustra, Mileny Vaňkové a Jindřicha Kučery.

Vini modrotemenný (Vini australis)

Pták typologicky podobný výše uvedenému lori límcovému a charmozinům. Největší zkušenosti s jejich chovem má u nás bezesporu Jiří Šustr, kterému se podařil prvoodchov v roce 2006. V poslední době se mu však odchovy po přemístění chovných párů do nových voliér nedaří.

Viniové jsou obecně náchylní na zatučnění a chovatelé řeší často problém s přehnanou agresivitou samců vůči samici, která je jinak u loriů spíše výjimečná. Vini modrotemenný se dále nachází v chovech Milana Schrimpfa, Mileny Vaňkové a Jindřicha Kučery.

Lori škraboškový (Eos semilarvata)

V roce 2005 se dostali importovaní jedinci od fy Šimon do třech českých chovů. O tři roky později se podařil odchov Janu Sojkovi s Ottou Schmidtem a ve stejném roce také Mileně Vaňkové.

Zcela nejúspěšnějším chovatelem loriů škraboškových u nás je J. Vondrouš, který odchoval již více jak 10 mláďat. Dále se nachází a také odchovává v chovu Tomáše Horyny. V zahraničí se přitom jedná o velkou vzácnost.

Lori mnohobarvý floreský (Trichoglossus haematodus weberi)

Od ostatních poddruhů lori mnohobarvého je dobře odlišitelný výlučně zeleným zbarvením (podle nové taxonomie Josepha del Hoya a jeho encyklopedie HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World z letošního roku jde dokonce o samostatný druh, pozn. red.). Do svého chovu si ho poprvé přivezl Jan Holan v roce 2008 jako chovný pár od italského překupníka. Následující rok se mu jej podařilo také odchovat.

Dnes ho chová a odchovává Tomáš Horyna, který má ve svém zařízení velkou část evropské populace. Na rozdíl od ostatních běžných subspecií loriů mnohobarvých se nepovažuje za snadno odchovatelného. Jeho cena je také několikanásobná.

Lori mnohobarvý biakský (Trichoglossus haematodus rosenbergi)

Opět výrazně odlišný poddruh s charakteristickým širokým žlutým límcem, tmavě modrou hlavou a břichem (podle nové taxonomie Josepha del Hoya a jeho encyklopedie HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World z letošního rokujde dokonce o samostatný druh, pozn. red.). V minulosti se odchovával především v Nizozemsku.

Chovnou skupinu čítající více než deset párů dnes vlastní Philippe Crayssac ve Francii. Na jejich chov se zaměřuje i Tomáš Horyna, který dosáhl v ČR prvoodchovu. Najdeme ho ve více zemích, nicméně se jedná o vzácný druh.

Lori mnohobarvý baliský (Trichoglossus haematodus mitchelli)

Další vzácná subspecie lori mnohobarvého. Tento zástupce je také kriticky ohrožený (mnozí věří, že už vyhynulý) ve své domovině na ostrově Bali. Jejich ochranou se zabývá Mehd Halaouate v rámci Begawan Foundation. Do projektu jsou také zapojeni evropští chovatelé Bob Jackson a Peter de Wilde.

V České republice je momentálně odchovává Tomáš Horyna a ZOO Praha. V evropském měřítku je tento druh velice vzácný.

Lori černohlavý (Lorius domicellus)

Hned po lori zelenokřídlých se jedná o nejvzácnější druh z rodu Lorius. V literatuře se často setkáme s názorem, že je jeho odchov problematický. Nejvíce ptáků nalezneme bezesporu v Německu. Například Günter Otto vlastní více jak deset párů a pravidelně odchovává.

U nás dosáhla na prvoodchov loriů černohlavých ZOO Praha a mláďata se jí daří vyvádět až doposud. V dnešní době se také nacházejí v chovu J. Vondrouše, L. Tomišky a v ZOO Plzeň. Všichni zmínění vlastní ptáky pocházející ze ZOO Praha.

Úvodní foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka