Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Brazilská vláda chce ještě do konce letošního roku dostat do země další ary škraboškové, v přírodě vyhynulé papoušky, jejichž chovem se zabývá jen několik specializovaných zařízení na světě. Kabinet si činí nárok na všechny zbylé papoušky tohoto druhu, bez jeho souhlasu by neměla žádná záchranná stanice ary škraboškové chovat či dokonce s nimi obchodovat a přemisťovat je. Přede dvěma lety si Brazílie vyžádala veškeré ary škraboškové chované v Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife a letos získala dvě mláďata odchovaná v německém zařízení ACTP u Berlína. Brazilský úřad ochrany přírody a zachování biodiverzity ICMBio nyní na svém webu informoval, že nejpozději v říjnu by měl podepsal dohodu o dovozu dalších arů škraboškových z Kataru.
Katarská záchranná stanice Al Wabra je největším chovným zařízením arů škraboškových na světě, momentálně chová na 80 těchto extrémně vzácných ptáků. V letošním roce se jí mimořádně daří s odchovy, nedávno ohlásila již třinácté letošní mládě. ICMBio neuvádí, kolik arů škraboškových by mělo zamířit z Kataru do Brazílie, patrně však půjde o víc než dva ptáky, které do země původu zaslalo německé sdružení ACTP. V celé Brazílii je nyní pouze 12 jedinců arů škraboškových (na celém světě 110), všichni se nachází ve specializované chovné stanici Nest v Sao Paulu. Tam se loni na podzim podařilo odchovat dvě mláďata. Šlo o první odchov arů škraboškových v Brazílii po dlouhých 14 letech. „Nyní uvažujeme o urychlení reprodukce arů škraboškových v zajetí v Brazílii i v zahraničí a pokud vše půjde dobře, vypustit první ptáky do volné přírody v roce 2021,“ uvedl ICMBio.
Arové budou vypuštěni v regionu Curuçá
Brazílie přijala v roce 2011 Národní akční plán na ochranu ary škraboškového a ICMBio se stal jeho koordinátorem a hlavním organizátorem projektu návratu těchto papoušků do volné přírody. Prvním krokem bylo spojit všechny chovatele arů škraboškových na světě, tedy katarskou Al Wabru, německé sdružení ACTP, Loro Parque na Tenerife, chovnou stanici Nest v Sao Paulu a Lymingtonovu nadaci v Brazílii. „Začátkem roku 2013 byli do Brazílie dovezeni první ptáci z Německa a Kanárských ostrovů. K nim se připojili několik exemplářů chovaných v zajetí v Brazílii. Výsledkem této inciativy byla dvě mláďata, která se vylíhla v loňském roce,“ konstatuje ICMBio. Jediným chovatelem arů škraboškových, který se k projektu nepřipojil, je soukromník ze Švýcarska, který vlastní starší chovný pár (údajně jej dokonce nabízí k prodeji).
K TÉMATU: V Brazílii se vylíhli první arové škraboškoví po 14 letech. Do přírody je vypustí v roce 2021
ICMBio již má předběžnou studii, jak velká by měla být populace, kterou je třeba vypustit zpět do volné přírody v severovýchodní Brazílii, aby se arové škraboškoví v divočině udrželi. Papoušci budou vypuštěni v brazilském státě Bahia Caatinga, v regionu Curuçá, kde se do roku 2000 vyskytoval úplně poslední samec ary škraboškového pocházející z divoké populace. Před ochránci přírody stojí těžký úkol obnovit původní biotop tak, aby arům škraboškovým vyhovoval. Region totiž sužuje mnohaleté sucho, které se negativně nepodepsalo na celém habitatu. „Znovuzavedení takového druhu ptáka, jakým je ara škraboškový, se musí provést s veškerou péčí, jinak neuspějeme,“ vysvětluje koordinátorka projektu Camile Lugariniová. Nedílnou součástí plánu je i neustálé vzdělávání místních obyvatel.
Úvodní foto: ICMBio/ACTP
