Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Další úspěšný krok ve snaze navrátit aru škraboškového do volné přírody zaznamenal brazilský úřad ochrany přírody a zachování biodiverzity ICMBio. Na sklonku loňského roku se mu podařilo poprvé po 14 letech rozmnožit tohoto papouška, který je od roku 2000 považován za vyhynulého a posledních pár desítek jedinců přežívá pouze v zajetí. Odchov dvou mláďat je prvním viditelným úspěchem chovného zařízení Nest v Sao Paulu (viz video), kam se v uplynulých dvou letech přesunuli prakticky všichni chovní arové škraboškoví z největšího papouščího parku na světě, Loro Parque Tenerife na Kanárských ostrovech, a také část ptáků z katarské záchranné stanice Al Wabra a německého zařízení ACTP.
Brazilci mláďata odchovali uměle, ale do stáří 20 dnů je ponechali rodičovskému páru. „Když se mláďata vylíhla, vážila jen 15 gramů, ale za necelé dva měsíce z nich vyrostli ptáci s charakteristickým modrým opeřením, za které jsou překupníci na černém trhu ochotni zaplatit milionové částky,“ napsal brazilský internetový deník Estadao.com.br. Zároveň dodal, že jednoho aru škraboškového si překupníci cení v přepočtu na osm až devět milionů českých korun. Odchov ary škraboškového přímo v jeho domovině v Brazílii je přelomový i z dalšího důvodu: právě ptáci odchovaní zde mají být v budoucnu vypuštěni do volné přírody. V regionu Curacá pro ně vzniká další speciální chovné zařízení a stanice pro jejich monitoring ve volnosti.
V záchranném programu je 90 ptáků
ICMBio už má dokonce přesný termín, kdy by mělo dojít k reintrodukci vzácného modrého ary do jeho původního biotopu. Podle listu Estadao.com.br se první arové škraboškoví vrátí do regionu Curacá ve státě Bahia v roce 2021. Právě tam byl před 14 lety spatřen poslední volně žijící samec ary škraboškového, který z nouze vytvořil pár se samicí příbuzného ary marakány (a dokonce se pokusili neúspěšně zahnízdit), ale neušel pozornosti obchodníků s ptáky a patrně byl odchycen. Druh přežil jenom díky několika soukromým chovatelům, zejména pak Antoniu de Diosovi z Filipín, na jehož ptačí farmě se podařilo ary škraboškové opakovaně odchovat, stejně jako u dalšího soukromníka ve Švýcarsku.
K TÉMATU: Katarská Al Wabra hlásí už páté letošní mládě ary škraboškového, část vajec byla oplozena uměle
Všechny filipínské ary škraboškové poté postupně odkoupil katarský šejk Saud bin Mohammed Al-Thani a převezl do své záchranné stanice Al Wabra, která je momentálně vlastníkem největšího počtu těchto papoušků na světě. Estadao.com.br odhaduje, že jich Al Wabra chová 70, dalších 11 je jich v brazilském chovném zařízení Nest v Sao Paulu a devět v berlínském zařízení ACTP, kde se je také daří pravidelně rozmnožovat. Al Wabra a ACTP k tomu využívají i nejmodernější technologie umělého oplodňování samic, díky níž se daří využít potenciál všech chovných ptáků (v zajetí výrazně převažují samice nad samci). Brazilci zase díky testům DNA vybírají nejvhodnější chovné ptáky do páru.
Chovné zařízení arů škraboškových Al Wabra v Kataru:
Proč Brazilci nevyužili umělé oplození?
„S tak malým počtem ptáků v zajetí je mnoho jedinců příbuzných. Genetické testy nám pomáhají s volbou ideálních partnerů. Ale to, co se v laboratoři zdá být ideální, někdy nefunguje. Snažíme se léta spojit konkrétní ptáky, ale ti se nespárují. Arové škraboškoví jsou monogamní, důležitou roli u nich hraje ta správná chemie,“ vysvětluje analytička životního prostředí ICMBio Patricia Serafiniová, koordinátorka záchovného programu arů škraboškových. První brazilská mláďata odchovali ptáci, které vědci pojmenovali Blu a Flower. Genetická prognóza u nich byla dobrá, ale zpočátku se jim nedařilo mít oplozené snůšky. Vědci se nakonec rozhodli nepřerušovat jejich hnízdění a neodebírat vejce.
ČTĚTE TAKÉ: S vypouštěním arů škraboškových do přírody se nezačne dříve, než jich bude alespoň 150
Poté následovaly tři snůšky s celkem osmi vejci, z nichž dvě byla oplozena. Rodičovský pár bez problémů mláďata vylíhnul a krmil až do věku dvaceti dní, kdy jim je chovatelé odebrali k ručnímu dokrmení. Profesor Richardo José Garcia Pereira z Univerzity v Sao Paulu vysvětluje, proč Brazilci nevyužili možnosti umělého oplození jako chovné stanice Al Wabra v Kataru a ACTP v Německu: „Papoušci, jako například arové, mají 300 milionů spermií na jeden militr. U ary škraboškového jsme našli ale jen tři miliony. To je málo a jsou málo kvalitní.“
Rok 2021 pro vypuštění arů škraboškových do volné přírody bude platit pouze v případě, že se na celém světě, tedy v Brazílii, Kataru a Německu, bude každoročně dařit odchovávat 20 nových mláďat a celková populace v zajetí dosáhne alespoň 150 ptáků. Do té doby chtějí brazilské úřady zintenzivnit informační kampaň mezi obyvateli regionu Curacá, kam se mají arové škraboškoví vrátit.
Úvodní foto: Robert01 at de.wikipedia
