S vypouštěním arů škraboškových do přírody se nezačne dříve, než jich bude alespoň 150

UVNITŘ TEXT ZÁCHRANNÉHO PROJEKTU – Brazilský vládní plán na návrat arů škraboškových do volné přírody nepočítá s jejich vypouštěním dříve než v roce 2021. Z projektu, který koordinuje vládní agentura pro životní prostředí ICMBio vyplývá, že se tak stane až ve chvíli, kdy chovná populace zařazená do plemenné knihy a záchranného programu na celém světě dosáhne alespoň 150 jedinců. Nyní jich je do tohoto projektu zapojeno 86, včetně sedmi mláďat, které letos odchovala katarská záchranná stanice Al Wabra, majitel největšího počtu arů škraboškových na světě.

Projekt je rozfázován až do roku 2030

„Plemenná kniha je rozdělena mezi pět chovných zařízení, chov arů škraboškových je teprve v počáteční fázi a veškeré úsilí směřuje k tomu, aby jejich počet co nejrychleji vzrostl a podařilo se zachovat genetickou rozmanitost ve všech chovných zařízeních,“ píše ICMBio v projektu z února loňského roku. Letos na jaře dovezla berlínská Asociace pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP), španělský Loro Parque Tenerife a katarská Al Wabra do Brazílie celkem šest arů škraboškových, kteří doplnili další čtyři ve specializovaném chovném zařízení Nest v Sao Paulu.

K TÉMATU: Brazílie nevypustí do volné přírody dovezené ary škraboškové, ale až jejich odchovy

Právě chovné zařízení Nest má být základem chovu či „množírnou“ arů škraboškových, která zajistí dostatečně velký počet ptáků potřebný pro reintrodukci tohoto druhu zpět do volné přírody. „Odhaduje se, že populace chovaná v zajetí dosáhne potřebné velikosti v roce 2020,“ uvádí agentura ICMBio ve svém dokumentu. Z dřívějších informací vyplývá, že celý projekt má probíhat v letech 2013 až 2030 a v počátečních fázích zahrnuje právě návrat části uměle chované populace arů škraboškových do specializovaného chovného zařízení v Brazílii. Tamní vláda si dokonce činí nárok na všechny ary škraboškové zařazené do záchranného programu.

Brazilský vládní plán na návrat ary škraboškového do volné přírody by potucek793

Brazílie si může vyžádat ary chované v zajetí

Teoreticky je tedy možné, že pokud by Brazílie chtěla vytvořit největší chov arů škraboškových na světě a uspíšit přípravu vypouštění těchto papoušků zpět do volné přírody, vyžádala by si většinu nebo všechny chovné jedince ze zařízení, jako je Loro Parque Tenerife, ACTP Berlín či Al Wabra. Mimo tato zařízení ale ary škraboškové chová ještě několik soukromých chovatelů, kteří se do záchranného projektu nezapojili, protože odmítli tezi, že všichni arové škraboškoví chovaní v zajetí jsou majetkem brazilské vlády. Počet těchto ptáků je ale minimální.

ČTĚTE TAKÉ: Inseminace pomáhá v chovu arů škraboškových. Al Wabra tak odchovala už dvě mláďata

Brazilská vláda počítá s tím, že se od letošního roku bude dařit v rámci záchranného programu odchovávat alespoň tři mladé ary škraboškové ročně. Ještě důležitější podmínkou pro návrat tohoto papouška do volné přírody je revitalizace původního biotopu arů škraboškových v brazilském regionu Bahia. Místa, kde na přelomu minulého a tohoto století žili poslední divocí jedinci tohoto druhu, totiž sužují velká sucha a už neodpovídá nárokům arů škraboškových. Poslední divoký jedinec byl ve volné přírodě spatřen v roce 2000, od té doby je ara škraboškový považován ve volné přírodě za vyhubeného.

Úvodní foto: Parrots.org