UVNITŘ VIDEO – Umělým oplodňováním samic chce katarské chovné zařízení Al Wabra Wildlife Preservation (AWWP) obohatit genetický fond a zvýšit produktivitu mláďat u arů škraboškových. V přírodě vyhynulý druh papouška se má v dohledné době dočkat opětovného návratu do volné přírody, k tomu však AWWP potřebuje dostatek kvalitních mladých ptáků, jejichž chov postupně přesouvá přímo do Brazílie, odkud tento pták pochází. Do chovného zařízení Nest v brazilském Sao Paulu už AWWP umístila deset arů škraboškových.
Ze sedmi pokusů vyšly dva
Část dovezených ptáků pochází z berlínské Asociace pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP) a španělského Loro Parque Tenerife. Šest z deseti arů bylo do brazilského chovného střediska dovezeno letos, celkově drží Nest deset z jedenácti známých exemplářů arů škraboškových na území Brazílie. První úspěšnou inseminaci samice ary škraboškového provedla AWWP letos ve spolupráci s německým institutem Parrot Reproduction Consulting, zaměřeným na umělou reprodukci papoušků. Dvě ze čtyř letos uměle odchovaných mláďat pocházelo z umělého oplodnění.
Inseminaci chovatelé prováděli u samice ary škraboškového poté, co snesla první vejce. Prostřednictvím mikrokapiláry jí do vejcovodů vpravili spermie samce dříve, než se právě u tvořeného druhého vejce objevila skořápka. „Tento proces jsme opakovali i po snesení druhého a třetího vejce, protože z naší zkušenosti víme, že u arů škraboškových tvoří snůšku obvykle čtyři vejce,“ řekl katarskému listu Gulf Times ředitel AWWP Tim Bouts. Umělé oplodnění podstoupily tři samice, celkem bylo provedeno sedm inseminací a vejce byla po snesení umístěna do inkubátoru.
Dobrá zpráva pro genetiky
Po sedmi dnech ošetřovatelé prosvícením zjistili, že dvě vejce, která byla inseminována, jsou skutečně oplozena. Mláďata se vylíhla po 26 dnech, stejně jako další dvě, která pocházela z vajec oplodněných přirozenou cestou. Už ve vajíčku byla mláďatům denně kontrolována srdeční frekvence. První mládě z uměle oplozeného vejce dostalo jméno „Neumann“ podle veterináře Daniela Neumanna z německé kliniky Parrot Reproduction Consulting, který historicky první inseminaci ary škraboškového prováděl. „Prováděl jsem už mnoho umělých oplození papoušků, ale žádné nebylo tak zvláštní jako u arů škraboškových,“ svěřil se vědec.
Neumann sledoval osud arů škraboškových už jako malý chlapec, v roce 2000 zaregistroval smutnou informaci o zmizení posledního volně žijícího samce, po němž byl tento druh prohlášen ve volné přírodě za vyhynulý. Od té doby snil, že se zapojí do záchranného programu, který tohoto papouška vrátí zpět mezi brazilskou faunu. Úspěšná inseminace je dalším krokem v reintrodukčním programu ary škraboškového, protože zajistí dostatečně širokou a bohatou genetickou banku ptáků chovaných v zajetí, jež je základním předpokladem pro přežití ary škraboškového.
Inseminace budou probíhat i přímo v Brazílii
„Potvrzením, že umělé oplození u tohoto druhu funguje, jsme získali mnohem více možností pro chov, můžeme používat různé amce a samice a získat tak co nejlepší genetické kombinace,“ uvedl koordinátor chovu arů škraboškových v AWWP Cromwell Purchase. „Musíme co nejdříve nastartovat jejich chov a umělou inseminaci i přímo v Brazílii. Intenzivně tam připravujeme nové chovné zařízení a chceme tam z Kataru poslat další ptáky,“ dodal. Nové chovné zařízení má být na farmě Concordia u města Curaçá v brazilském regionu Bahia, posledním známém biotopu volně žijících arů škraboškových.
AWWP právě v okolí farmy Concordia zakoupila pozemky o rozloze 2 380 hektarů a podílí se na obnově původního ekosystému, aby byla lokalita připravena pro vypouštění prvních arů škraboškových zpět do volné přírody. Vypuštěna mají být ale až mláďata, která budou odchována od ptáků dovezených do Brazílie.