Nadšený Španěl koupil za 12 milionů korun ptačí farmu, chce z ní udělat hi-tech zoo

Pozemek o rozloze osmnácti fotbalových hřišť s 21 budovami a 300 velkými voliérami, z nichž některé mají půdorys 200 metrů čtverečních a jsou vysoké pět metrů, koupil od španělského magnáta, který zde chtěl vybudovat komerční farmu na chov exotického ptactva, mladý podnikatel v IT Alejandro Fernandez. Osmatřicetiletý muž plánuje farmu přebudovat na nejmodernější zoologickou zahradu a výzkumné pracoviště biologů na světě, informovala agentura Bloomberg. Za pozemek a chovná zařízení měl zaplatit asi půl milionu euro, což odpovídá 12 milionům korun.


Moderní technologie propojí vědce z celého světa

Fernandez spoluvlastní firmu Fractalia Remote Systems, která produkuje software pro správu IT systémů poskytovatelů internetových služeb a telekomunikačních operátorů. Nyní chce propojit svůj koníček – chov zvířat – s nejmodernější technickou, která by měla umožnit vědcům z celého světa sledovat chovaná zvířata v jeho zoologické zahradě na předměstí Madridu. Centrum pro výzkum etologie a biologické rozmanitosti (FIEB), jak se má výzkumné pracoviště jmenovat, už nyní chová papoušky, pěvce, sovy a dravce, ale v nejbližších týdnech hodlá posílit o další dvě stovky zvířat dvaceti různých druhů, včetně dalších exotických ptáků, želv, chameleonů a žab.

Moderní laboratoř by měla být plně funkční příští léto. Využije audio, video a senzorické technologie. „Výzkumníci třeba z Austrálie budou moci sledovat a studovat zvířata pocházející z jejich kontinentu,“ přiblížil Fernandez s tím, že půjde o jediné takto vybavené odborné zařízení na světě. Už nyní testuje čipy s rádiovou či RFID identifikací umístěné na skořápkách želvích vajec a monitoruje chování plodů uvnitř. Jiná audio technologie monitoruje, kdy jsou jednotlivé druhy zvířat připraveny k páření. 3D a termo kamery zase sledují norky americké, ohrožené masožravé savce, které ve volné přírodě vytlačují jejich nepůvodní američtí příbuzní. Monitorovat lze i úroveň jejich stresu v různých situacích.

Podpora přišla od bank, státu i univerzit

Vědci, kteří budou s FIEB spolupracovat na dálku, budou mít online přístup k různým údajům, včetně biochemických analýz krve a hormonů, zprávy veterinářů a přímý kontakt se zvířaty přes senzory v jejich klecích. Laboratoř vzniká od roku 2010, kdy byla uzavřena původní ptačí farma. „Chtěl jsem propojit svoje podnikání a vášeň pro zvířata, vytvořit určitý podnikatelský mix,“ vysvětluje Fernandez, proč se rozhodl utratit tolik peněz za tak nejistý podnik. Na výbavu a provoz zařízení se mu podařilo získat finanční prostředky od různých institucí, například největší španělské banky Banco Santander či společnosti Acciona.

Projekt zaměřený na výzkum norků evropských financuje Fond biodiverzity zřízený španělským ministerstvem životního prostředí. Farmaceutická firma GlaxoSmithKline věnovala přístroje pro výzkum molekulární bilogie a Groupe Adeo dodal zahranické nářadí. Výzkumné středisko uzavřelo partnerství s agenturou CSIC a madridskou Univerzitou Alfonse X el Sabia. Fernandez rovněž vyjednává s dalšími univerzitami po celém světě, například americkou George Mason University či německým Ústavem Maxe Plancka. „Každý den, jakmile skončím v práci, sedám do auta a jedu do našeho výzkumného střediska. Nemůžu si pomoct,“ líčí svoje nadšení mladý Španěl.

Úvodní foto: FIEB


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..