Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Forenzní identifikační laboratoř pro určování druhů zvířat a rostlin zabavených pašerákům zprovoznily kolumbijské úřady ochrany přírody. Urychlí tak identifikaci zajištěných zásilek živých zvířat a rostlin nebo jejich částí, které se pašeráci snaží vyvézt ze země. Jde o první laboratoř svého druhu na území Latinské Ameriky, informoval kolumbijský web Semana Sostenible. Úřady tak chtějí omezit nelegální transfery flory a fauny ze země, protože jen od začátku letošního roku se na černý trh dostalo přes 20 tisíc divokých zvířat odchycených právě v Kolumbii.
Arové namačkaní v pet lahvích
„Způsoby přepravy zvířat jsou různé: od umělohmotných krabiček na staré filmy do fotoaparátů, ve kterých se pašují malé mikroorganismy či jedovaté žáby, po pet lahve, do kterých pašeráci nacpou exotické ptáky až do velikosti papoušků ara,“ popisuje šéf nové vyšetřovací skupiny pro řešení trestných činů proti životnímu prostředí a přírodním zdrojům Luz Amparo Pinto Rovera. Transport je většinou tak krutý, že jej přežije jen deset procent pašovaných zvířat. Devět z deseti nelegálně vyvážených živočichů uhyne. „Problém Kolumbie je v tom, že dosud neměla žádný monitorovací systém, který by úřadům umožňoval identifikovat pašovaná zvířata a rostliny,“ říká Rovera.
K TÉMATU: Při rutinní kontrole autobusu v Kolumbii odhalili pašeráka s 30 mláďaty amazoňanů a arů
Mnozí pašeráci tvoří celé skupiny, které kooperují při přechodu kolumbijské hranice. Například loni v červenci byla zadržena skupina osmi mužů, kteří pašovali menší druhy ptáků se svázanými křídly a přivázanými okolo pasu pod oblečením. „Ptáci jsou zklidnění a pašeráci bez povšimnutí projdou do sousední země,“ vysvětluje Rovera. Skupina působila hned v několika latinskoamerických zemích a měsíčně propašovala v průměru 500 zvířat. Podle závěrů vyšetřování si šéfové pašeráků přišli až na dvousetnásobek ceny pašovaných zvířat oproti sumě, kterou za ně zaplatili nelegálním lovcům.
Nakoupí za tisíce, prodají za miliony
Rovera zmiňuje případ plameňáka růžového, který se do země dostal svázaný v bedně a pod sedativy. Pašeráci za něj zaplatili 100 tisíc pesos (v přepočtu osm tisíc korun), ale prodali jej za dva miliony pesos (160 tisíc korun). Podobným způsobem se obchoduje i s oceloty, lenochody, kapybarami, ary a dalšími druhy papoušků. Pašerácké skupiny mohou podle odhadu vyšetřovatelů vydělat od 80 do 140 milionů pesos ročně (6,7 až 11,7 milionu korun). Pokud jsou dopadeni, většinou končí se směšným trestem odnětí svobody na méně než čtyři roky, což znamená, že v Kolumbii nemusí jít do vězení a pokračují v trestné činnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Kolumbijská policie zabavila pašerákovi téměř 20 neopeřených mláďat arů araraun z přírody
Na svobodu míří i osm pašeráků exotických ptáků, kteří byli zadrženi loni v červenci. Na základě příkazu soudce je musí vyšetřovatelé propustit. Nedovolené držení volně žijících živočichů a jejich prodej jsou v Kolumbii trestány podle zákona z roku 2009 pokutou ve výši od pěti tisíc pesos (okolo 40 korun) nebo odnětím svobody na čtyři až devět let. Většina pašeráků ale končí stejně jako skupina zaměřená na exotické ptáky na svobodě, protože hodnota zabavených zvířat nepřekročí hranici stanovenou zákonem. Potíž je také v tom, že kromě živých zvířat se prodávají i části trofejí nebo maso, z nichž často není zřejmé, jakému druhu zvířete patří. Tomu by měla Forenzní identifikační laboratoř učinit přítrž.
Analýza DNA odhalí podvodníky
Laboratoř už má na svém kontě jeden zásek: prokázala, kterému druhu ryb patří měchýře, které se pašeráci snažili provézt do Číny. „Vzhledem k fyzickým vlastnostem zabaveného materiálu nebylo zpočátku jasné, zda jde o biologický vzorek nebo plast. Pomohlo až genetické testování,“ vysvětlil analytik Forenzní identifikační laboratoře Paul Blorr. Úředníci kolumbijského ministerstva životního prostředí se nejprve domnívali, že jde o kůže netopýrů. „Nakonec jsme zjistili, že v Číně jde o obrovskou pochoutku, protože se tyto měchýře dávají do polévek jako afrodiziakum a jeden kilogram tohoto materiálu může být dražší než kilogram kokainu,“ dodal Paul Blorr.
NAPSALI JSME: Buldozery ničí rezervaci v kolumbijské Santa Martě, hnízdiště pyrury zelenavého
Forenzní identifikační laboratoř má v současné době k dispozici DNA sekvence 152 původních kolumbijských druhů ptáků. Jde zejména o endemické druhy, které se nikde jinde na světě nevyskytují a pamatuje na ně mezinárodní úmluva CITES – papoušky, kolibříky a další exotické opeřence. Všechny druhy, u nichž má laboratoř vzorky DNA, můžou její experti identifikovat z kapky krve, peří, vaječné skořápky nebo vzorků svalů či kostí. „Kolumbie bohužel postrádá právní a ekonomické páky, jak odradit obchodníky se zvířaty. Souvisí to s malou nebo téměř žádnou snahou o zachování veřejného pořádku,“ komentuje aktuální stav ochrany přírody v zemi právnička Laura Santacoloma.
Úvodní foto: Semana Sostenible
