Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Moje první zkušenosti s odchovem mláďat arů araraun pod rodiči

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Svého prvního aru araraunu jsem si pořídil před devíti lety, na konci roku 2010, jako domácího mazlíčka do bytu. Šlo o půlročního ručně dokrmeného samečka, s nímž jsem si prošel všemi základními chybami laika, který se rozhodne pořídit si domů velkého aru. Od malé a nevhodné klece přes hledání vhodného krmiva, krmných dávek a vůbec denního režimu pro velkého papouška po řešení drobných zdravotních komplikací žlutomodrého mazlíčka. Po dvou letech se mi naskytla příležitost přestěhovat se do rodinného domu se zahradou po babičce a okamžitě jsem začal spřádat plány na stavbu voliér pro ary. Ještě než byla stavba hotová, sehnal jsem samečkovi ararauny protějšek. Mohutnou dvouletou samici ze Zoo Ústí nad Labem odchovanou pod rodiči jsem si dovezl v prosinci 2012.

V té době jsem samce ararauny choval v poměrně velké kleci (2 x 0,8 x 2 m) v samostatném ptačím pokoji a byl to ochočený člen domácnosti, který denně trávil čas s mojí rodinou. Samice oproti tomu byla divoká, opatrná a k lidem zpočátku nedůvěřivá. Umístil jsem ji do rohové klece o velikosti 1 x 1 x 2 m a nechal papoušky, ať se navzájem sledují přes pletivo. Samce jsem také vypouštěl z klece do ptačího pokoje, takže občas přistál na kleci samice a navzájem se se zájmem prohlíželi (a samice útočila na jeho nohy). Po nějaké době jsem je začal chvílemi pouštět do pokoje oba a přistavil jim ke klecím strom kávovníku, po kterém společně šplhali a seznamovali se. Zhruba za šest týdnů si na sebe zvykli natolik, že jsem je mohl dát do společné – původně samcovy – klece.

Chovný pár arů araraun v lednu 2014 ještě v kleci v karanténní místnosti:

2015: stěhování do voliér a zkoumání budky

Mezitím stavba voliér pokročila a na konci roku 2014 jsem měl zkolaudováno. To už v ptačím pokoji přibyl ještě jeden (neplánovaný) samec ary ararauny, který obsadil volnou klec po samici. V dubnu 2015, po více než dvou letech strávených v kleci a ptačím pokoji, jsem konečně přestěhoval pár araraun do voliéry. V té době bylo oběma ptákům pět let. Z řady pěti voliér jsem jim vybral tu prostřední, aby měli klid. Venkovní voliéra má rozměry 5 x 2 x 2,5 m, vnitřní část je bohužel dost malá: 1,8 x 1,3 x 2,5 m, a to jí na prostoru ubírá ještě hnízdní bouda (1 x 0,5 x 0,5 m). Původně jsem plánoval, že v zázemí o půdorysu 10 x 3 m vybuduji pět vnitřních kójí o rozměrech 2 x 2 x 2,5 m, ale poněkud jsem při svém plánování zapomněl na tloušťku zdiva, která mi naplánovaný prostor výrazně zmenšila…

První rok se ararauny s voliérou sžívaly. Samec po pěti letech strávených v domácnostech mohl konečně na slunce a čerstvý vzduch, mohl zmoknout, pořádně se prolétnout a likvidovat větve určené na okus. Poměrně brzy jsem začal pozorovat vzájemnou náklonost obou arů, probírání peří, krmení a trávení většiny času ve vzájemné blízkosti. U samice se bohužel začal projevovat dnes již dlouhodobý nešvar mírného škubání peří na břiše a nohou. Také jsem vypozoroval, že pokud se k ní samec natočí zády, nenechá si ujít možnost chytit ho zobákem za ocas a pořádně ho potrápit. Po nějaké době samec zjistil, že jí nesmí dávat šanci a už se k ní neotáčel tak, aby měla možnost ho tímto způsobem škádlit. Každopádně samice pořád po této možnosti pokoukávala a když nemohla trápít samce, ničila svoje vlastní peří.

Těsně před stěhováním do voliér:

Nové chovné zařízení:

2016: první snůšky a první neúspěchy

Na jaře 2016, vlastně téměř přesně rok po prvním páru, jsem do voliér přestěhoval i druhý pár araraun. Tedy onoho samce, kterého jsem dostal v době, kdy jsem ještě první pár choval v kleci v ptačím pokoji, a další samici, kterou jsem opět zakoupil v Zoo Ústí nad Labem. Zvolil jsem pro ně jednu krajní voliéru, ob jednu voliéru od prvního páru. Další tři voliéry zůstaly prázdné. Také druhý pár měl od začátku k dispozici dubovou hnízdní budku stejných rozměrů jako první pár. Ihned po nastěhování nových ptáků do voliér bylo vidět, jak se oba páry navzájem stimulují. Přesto mě překvapilo, když se v budce prvního páru 2. července 2016 objevilo první vejce. Samice předtím z budky dokonale vymetla veškerou podestýlku sestávající z bukových štěpek, takže vejce nesla na holou zem. Za dva dny následovalo druhé a za další dva dny ještě třetí vejce.

Nechtěl jsem samici moc rušit, a tak jsem snůšku ze začátku moc nekontroloval, ani jsem do budky nedoplňoval štěpky. 14. července jsem se rozhodl vejce prosvítit. Kontrolu budek provádím tak, že po ranním krmení arům otevřu průletové okno do venkovní voliéry a pár okamžitě vylétne ven. Poté okno hned zavřu a můžu nerušeně provést kontrolu budky, aniž by mě staří viděli. Zpočátku kvůli tomu arové sedávali u okénka a bušili do něj zobáky, postupem času si ale na tyto kontroly zvykli a v klidu seděli na prvním bidle u okénka a čekali, až jim zase otevřu do zázemí. Při této první větší kontrole jsem vejce prosvítil a zjistil, že první dvě jsou oplozená. Třetí bylo čisté. Všechna tři vejce ale byla naprasklá na špičce. Doplnil jsem tedy štěpky a vejce opatrně vrátil do boudy.

Druhý pár půl roku před svým prvním hnízděním:

Začíná hnízdit i druhý pár araraun

Druhý pár araraun se nenechal zahanbit a 13. července samice snesla první ze tří vajec. Jejich snůška ale byla celá čistá. U prvního páru sice byla první dvě vejce plná, ale nezkušená samice si do boudy donesla z venkovní voliéry kamínek, který se rozhodla zahřívat společně s vejci a jedno o něj rozbila. Než jsem ho stačil odebrat, samo zmizelo (arové ho patrně sežrali i se skořápkou, protože po něm v budce ani ve voliéře nic nezbylo). Druhé vejce, rovněž plné, rodiče zničili po dvou týdnech inkubace. Zbylo třetí vejce, čisté, které jsem po této zkušenosti na zkoušku přesunul k druhému páru, kterému jsem naopak jedno vejce odebral a dal do boudy k prvnímu. Po této rošádě se už nic špatného nestalo. Chtěl jsem vysledovat, jak si samice povedou dál, a tak jsem zbytek snůšek ponechal do konce inkubační doby a pak je odstranil.

Toho roku zasedl první pár ještě jednou, ale až v prosinci. První vejce snesené 14. prosince 2016 jsem ani nestihl zkontrolovat, zda je oplozené a samice ho rovnou zničila. Další dvě vejce snesená 16. a 18. prosince 2016 jsem ještě v den jejich první kontroly sebral, protože byla naprasklá, vyspravil jsem je lakem na nehty a obě 18. prosince zavezl kolegům ze společnosti Laguna do líhně. Obě vejce nakonec byla oplozená, ale ve starším uhynulo embryo během vývoje. Druhé mládě se nemohlo samo vyklubat, tak mu veterinář Sebastian Franco pomáhal, ale mládě mělo bohužel nešťastně omotanou pupeční šňůru okolo krku a zadusilo se. Druhý pár araraun stejně jako na jaře zasedl deset dní po prvním, ale jeho snůška dvou vajec snesená na Vánoce 2016 byla čistá. Tím první hnízdní sezóna araraun skončila.

Rodičovský pár arů araraun ve vnitřní voliéře (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

2017: rošády ve voliérách a ararauny nezasedly

Během zimy 2016/17 jsem do voliér nastěhoval dva mladé ary zelené. Nejprve samici, kterou jsem si dovezl v srpnu 2016 jako téměř dvouletou z Holandska a po dobu hnízdění araraun jsem ji ponechával v karanténě v ptačí místnosti rodinného domu, aby hnízdící ptáky nerušila. Umístil jsem ji do krajní voliéry ob jednu voliéru od prvního páru araraun. Samce, kterého jsem získal v prosinci 2016 ještě ani ne ročního, jsem do voliér přenesl v únoru 2017. Nešel hned k samici, ale do vedlejší voliéry, která z jedné strany sousedila s voliérou samice ary zeleného a z druhé strany s prvním párem araraun. Později jsem oba ary zelené dal k sobě do vzdálenější voliéry, ale protože samice šikanovala mladšího samce, musel jsem je zase rozdělit a po několika týdnech opět zkusit sloučit. To už bylo jaro 2017 a první pár araraun ne a ne začít hnízdit.

Během sezóny 2017 nakonec tento pár araraun vůbec nezasedl. Druhý pár měl dvě snůšky po čtyřech vejcích, jednu v dubnu a druhou v červnu, ale obě byly čisté. Nutno podotknout, že tento druhý pár araraun má voliéru na opačném konci chovného zařízení, než je voliéra arů zelených. Tím skončila druhá hnízdní sezóna, během níž jsem si v létě 2017 dovezl pár arů horských z Loro Parque. Po karanténě jsem ptáky v říjnu 2017 nastěhoval do voliéry mezi první pár araraun a mladý pár arů zelených. Protože se během karantény ukázalo, že arové horští nejsou pár, ale dvě samice, po dohodě s kolegou pardubickým chovatelem Jiřím Stejskalem jsme z Loro Parque nechali dovézt ještě dva samce a ty po karanténě vypustili začátkem roku 2018 do voliéry k oběma samicím. To se ukázalo být další fatální ranou pro první pár araraun, který bezprostředně sousedil s touto čtveřicí ukřičených arů horských.

Noví sousedé araraun: arové zelení:

2018: další rok změn a bez hnízdění

Správně hádáte, první pár araraun nezahnízdil ani v sezóně 2018. Druhý pár zahnízdil pouze jednou na přelomu června a července, samice snesla čtyři vejce a všechna byla čistá. Čtveřice arů horských, která se měla přirozeným způsobem rozdělit do dvou párů, se k ničemu až do konce letních prázdnin neměla, a tak jsme je s Jirkou Stejskalem rozdělili „natvrdo“ a mně ve voliéře zůstal jeden pár. Situace v chovném zařízení se stabilizovala, navíc onen pár arů horských ještě týž rok po několika týdnech začátkem října zahnízdil a samice snesla čtyři vejce. Snůška ale byla čistá. Koncem listopadu si to arové horští znovu zopakovali, tentokrát měli dvě vejce, ale jedno zničili a druhé bylo čisté. Takže ani v roce 2018 jsem se žádných mláďat nedočkal. Mezitím se u mě v poslední volné voliéře vystřídali arové zelenokřídlí od Jirky Stejskala, který si potřeboval přebudovat vlastní voliéry.

2019: trnitá cesta k úspěchu

Před sezónou 2019 jsem se zařekl, že nebudu ve voliérách provádět žádné přesuny, ani pořizovat během hnízdní doby nějaké nové ptáky. Ostatně, zbývala mi poslední volná voliéra a tu bych stejně musel využít pro případná mláďata na odstav. Klidový režim se vyplatil. 19. dubna po dvou letech přestávky snesla samice prvního páru araraun první vejce. Druhý pár se přidal hned za tři dny. Obě samice snesly po čtyřech vejcích, poslední v pořadí den po sobě stejně jako první. Druhý pár ničím nepřekvapil, protože měl celou snůšku opět čistou. První pár byl hodně nervózní. Hned první vejce samice v den snesení nakřápla. Po zalakování lakem na nehty jsem ho vrátil do boudy, ale do druhého dne ho samice zničila. Nahradil jsem ho tedy podkladkem. 22. dubna samice snesla druhé vejce, které jsem hned odebral a nahradil dalším podkladkem.

Odebrané vejce jsem dal do misky na krmení na silnou vrstvu krmné směsi a ponechal doma ve spíži, kde je konstantní teplota okolo 15 stupňů. Čekal jsem na pokračování snůšky. 25. dubna samice snesla třetí vejce, které hned putovalo za druhým do spíže. Čtvrté vejce následovalo 29. dubna, ale při ranní kontrole jsem ho nestihl odebrat a do druhého dne z budky beze stopy zmizelo. Zůstaly v ní pouze dva podklady. Dvě odebraná vejce jsem dal ke Zdeňkovi Krňávkovi ze Šumperka do líhně. Začátkem května se ukázalo, že jedno vejce je oplozené. Embryo se dobře vyvíjelo, ale dva dny před pravděpodobným datem líhnutí náhle uhynulo ve vejci. Páru jsem z budky odebral podkladky a necelý měsíc na to, 23. května, samice začala snášet druhou snůšku. První vejce opět mírně poškodila, takže nastal stejný scénář jako obvykle: vyspravování lakem na nehty, podložením podkladku a vejce šlo do spíže, kde čekalo na další „přírůstky“, než půjde do líhně.

Začátek třetího hnízdění v roce 2019, které skončilo úspěchem:

Pokusy s umělým líhnutím selhaly

Na druhé vejce jsem u této snůšky čekal nezvykle dlouho. Samice ho snesla až 2. června, tedy deset dní po prvním. Také jsem ho hned odebral a spolu s prvním ho opět dal do líhně ke Zdeňkovi Krňávkovi. Zatímco druhé vejce bylo čisté, v prvním se začalo vyvíjet embryo, ale bohužel opět uhynulo těsně před líhnutím. Už jsem začal propadat trudomyslnosti a začátkem letních prázdnin odjel s dětmi na skautský tábor. Když jsem se po dvou týdnech vrátil, voliéry byly chudší o samce ary horského, kterému se nějak podařilo dostat ven a ulétl. Musím dodat, že tento samec byl velmi hlučný a na každého reagoval silným křikem. Samice se naopak téměř neozývala. Teď zůstala ve voliéře sousedící s prvním párem araraun sama a v chovném zařízení se rozhostil klid. Po návratu z tábora mě nepřekvapil pouze ulétlý samec ary horského, ale i nová, v pořadí již třetí snůška prvního páru araraun.

Samice začala snášet 8. července, druhé vejce snesla 12. července a třetí 15. července. Při kontrole 12. července jsem zjistil, že obě vejce jsou mírně nakřáplá. Rozhodl jsem se je ale neodebírat, pouze jsem je vyspravil lakem na nehty (tentokrát čistě bílým, a ne růžovým jako v předchozích letech) a pod snůšku doplnil hobliny (nikoli štěpky). Při dalších kontrolách už vejce nebyla nijak poškozena a zhruba po pěti dnech od snesení každého z nich se ukázalo, že jsou všechna plná. Samice seděla pečlivě a hobliny z budky už nevynášela. Rozhodl jsem se ve voliérách nic neměnit, tedy ani nestěhovat osamělou samici ary horského, ani k ní nepřidávat nového samce, i když jsem ho měl již vyjednaného (a dovezl jsem si ho v polovině srpna, ale umístil jsem ho do karantény v domě).

Napotřetí úspěch: tři vejce, tři plná, tři mláďata

Klidový režim se vyplatil. Při kontrole budky 2. srpna jsem s hrůzou narazil na „nakřáplé“ vejce, které v sobě mělo asi centimetrovou díru. Vzal jsem ho do ruky a pořádně si ho prohlédl, když v tom se v otvoru začalo něco hýbat. Uvědomil jsem si, že vidím růžový, tak trochu průhledný zobák a ozvalo se zapípání. Vejce jsem hned vrátil do budky a rodičovský pár pustil do zázemí. Samice okamžitě zmizela v boudě. Měl jsem trochu obavy, jak se bude k mláděti chovat, když ničila vejce a znervózňovali ji sousední arové horští. Na druhý den jsem ale v boudě spatřil čerstvě vylíhlé, už oschlé mládě s viditelně plným volátkem. Druhé mládě následovalo 6. srpna a třetí 9. srpna. Začal maraton s krmením. Rodičům jsem denně předkládal vrchovatou misku vaječné směsi, ovoce se zeleninou, zrninovou směs (Versele Laga Loro Parque Ara mix) a ořechy.

Ořechy dospělí arové přestali brát a soustředili se hlavně na vaječnou směs. Tu jsem musel předkládat i dvakrát denně. Mláďata krásně prospívala a samice se o ně parádně starala. Jen se bohužel opět trochu oškubala na hrudi. Objednal jsem si tři kroužky velikosti 14 mm a 18. srpna jsem ve věku 15 dní okroužkoval první mládě. Bohužel se mu kroužek přetáhl přes kloub, a tak jsem mu ho musel druhý den přesouvat zpátky – naštěstí to ještě šlo. Po této zkušenosti jsem druhé mládě kroužkoval ve věku 16 dní, ale třetí opět jako patnáctidenní a problém s přetažením kroužku přes kloub se neopakoval. Ani v jednom případě kroužek mládětem nespadl a rodiče se o kroužky vůbec nezajímali. Při jedné z kontrol a výměně hoblin v budce jsem ale zjistil, že jedno mládě má na zádech kapky krve. Byly v místech, kde vyrůstaly štětinky prvního peří. Při pozdějších kontrolách se to ale neopakovalo.

Je tu problém: samice škube mláďata

Za několik dní mi ale přišlo divné, že ačkoli mláďata obrůstají „bodlinkami“ na křídlech a hlavě, břicho a záda mají zcela holé a lesklé. Ani náznak bílého prachového peří. Jak pouzdra budoucích brk rostla, bylo stále zjevnější, že na některých místech jsou mláďata netypicky holá. Kromě břicha i na zátylku, zádech a ramenech. Bylo evidentní, že je některý z rodičů škube a nebylo těžké si domyslet, který. Mláďatům byl už více než měsíc a těžko jsem si dokázal představit, že bych je teď odebíral do inkubátoru. Byl jsem rozhodnutý je odchovat pod rodiči stůj co stůj. Ale jak se postupně opeřovala, holá místa byla vidět čím dál tím víc. V krmení však nebyl žádný problém, a škubání nebylo do krve, tak jsem prostudoval literaturu a nechal se uchlácholit Larsem Lepperhoferem, který v knize Arové nabádá, aby chovatelé taková mláďata nechali u rodičů, že jim peří po odstavu velmi rychle doroste.

Tady si dovoluji citovat z Lepperhofenovy knihy: „Poté, co někteří chovatelé zjistí, že rodiče mláďata škubou, odebírají je zpravidla ihned k umělému odchovu. Často však tento krok není vůbec nutný a je tak činěno spíš z důvodu, aby bylo možné papoušky prodat co nejdříve.“ Posilněn tímto argumentem jsem se zařekl, že i kdyby měla mláďata v mých voliérách zůstat třeba ještě rok, rodičům je odebírat nebudu. Krásně rostla a ve věku tří měsíců začalo nejstarší vykukovat z budky. 18. října jsem ho „načapal“ na bidle před budkou, jak leze k miskám s krmivem. Bylo legrační, protože mělo opeřená křídla a hlavu, ale téměř žádný ocas a břicho a záda téměř holé. Vypustil jsem rodiče do venkovní voliéry, mládě odchytil a kontrolním otvorem vrátil do budky. Od toho dne ale stále vykukovalo z budky ven a postupně se přidávalo i prostřední mládě.

Odebrat mláďata? Ne, odstavit samici!

Týden po premiérovém výletu prvního mláděte už vylezli z budky všichni tři sourozenci, a i když se ještě vraceli spát dovnitř, stále více času trávili ve vnitřní voliéře na bidle. A zdálo se, že jsou stále oškubanější. Nejen na břiše a hrudi, na ramenou a zádech, ale nově i za týlem. Druhý listopadový týden to došlo tak daleko, že jsem vážně uvažoval o jejich oddělení od rodičů a násilném krmení v kleci v karanténní místnosti. Potom jsem si ale řekl, že vyzkouším jinou věc. 14. listopadu jsem vlezl do vnitřní voliéry s rodiči i všemi mláďaty a odchytil do lapačky samici. Přemístil jsem ji hned do vedlejší vnitřní voliéry, aby neměla vizuální kontakt se samcem a mláďaty, ale mohli se navzájem slyšet. A teď to byla sázka do loterie: bude samec mláďata krmit? A pokud ano, zvládne napoprvé ukrmit všechna tři?

Nebudu vás dlouho napínat, zvládl. Holá hruď mláďat se najednou ukázala být výhodou, protože bylo jasně vidět, zda jsou volata plná nebo ne. Byla plná k prasknutí. Samec se opravdu snažil a já se rozhodl využít posledních teplejších dní k tomu, abych rodince umožnil pobyt ve venkovní voliéře. V tuto dobu už samec vůbec nechtěl vaječnou směs, a naopak se mohl utlouct po ovoci, zelenině a zrninové směsi. A samozřejmě po ořechách. Břicha, zátylky a záda mláďatům velice rychle zarostla, ale jako na potvoru si začala navzájem okusovat konce letek a ocasy. Pouze jedno ze tří mláďat bylo tímhle nešvarem nedotčené a poměrně brzy začalo létat. Ostatní dvě po venkovní voliéře lezla a nebo, když se pokusila letět, měl jejich let poměrně jasnou trajektorii k zemi.

Testy DNA určily tři samičky

Nepodařilo se mi vypozorovat, zda si mláďata ničí ocasy navzájem, nebo to dělá jen jedno z nich, ale po čase začalo zarůstat i druhé a téměř bez ocasu zůstalo jen jedno. Přikládám to ale tomu, že se nudí ve vnitřní voliéře, která jednak není moc velká a také musí být po většinu dne zavřená, protože prosinec a leden nejsou měsíce, kdy by mláďata mohla být po celý den vypuštěná ve venkovní voliéře. Bohužel na to začal doplácet i samec, kterému v nestřeženém okamžiku některé z mláďat rovněž okousalo ocas. První dva týdny po oddělení samice jsem do venkovní voliéry pouštěl buď samce s mláďaty, nebo samici. Nikdy ne všechny najednou, byť by je dělilo pletivo. Nechtěl jsem, aby se samec věnoval samici a zanedbával mláďata. Po dvou týdnech jsem zkusil vypustit všechny a samici se viditelně ulevilo. Samec se na mláďata nevykašlal. Také jsem odebral mláďatům vzorky peří a nechal si v laboratoři určit jejich pohlaví – jsou to tři samičky.

Jediným trochu negativním efektem je jejich hřadování na venkovních bidlech u vletového okna i po setmění, kdy se citelně ochlazuje. Čas od času je tak musím zahánět dovnitř, ale většinou je tam vyžene chlad. Mláďatům nyní bude pět a půl měsíce a nejpozději v polovině února bych je rád odstavil do voliéry, kde teď nedobrovolně tráví čas jejich matka. Ta se vrátí k samci, aby se mohli společně připravovat na další hnízdní sezónu. A co druhý pár araraun? Ten měl letos kromě dubnové ještě dvě snůšky: v září (čtyři vejce) a říjnu (tři vejce), obě opět čisté. Na samici je vidět, jak prvnímu páru závidí mláďata a já se chystám konečně zavézt samce na vyšetření endoskopem, abych se ujistil, že je zdravotně zcela v pořádku. U arů horských je už nový samec a pomalu si zvyká na samici a arové zelení pozvolna dospívají, takže brzy dostanou také hnízdní budku.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Předchozí článek

Ochranná opatření snížila riziko vymírání ptáků o 40%, za posledních 500 let ale vyhynulo 187 druhů

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. ledna 2020

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější