Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Celostátní bodovaná výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Lars Lepperhoff pokřtil na semináři časopisu Papoušci u Jihlavy české vydání knihy Arové

UVNITŘ FOTOGALERIE – Za přítomnosti autora Larse Lepperhoffa ze Švýcarska proběhl v sobotu na semináři „Svět papoušků a lidí“ v kongresovém centru Tři věžičky u Jihlavy křest českého vydání knihy Arové. Akci, již po osmé pořádala redakce časopisu Papoušci, navštívilo na 170 chovatelů z České republiky i Slovenska. Chovatel a ornitolog Lars Lepperhoff na semináři vystoupil s přednáškou o svých cestách za papoušky do Afriky, které popsal i v loni vydané knížce Žakové, kterou stejně jako publikaci Arové do češtiny přeložilo vydavatelství Dona. Informoval také o zákonných omezeních, jež ve Švýcarsku vedla k výrazné redukci počtu chovatelů papoušků.




Švýcaři chovají ary i na volno

„Mnoho chovatelů u nás přestalo chovat ary, protože úřady stanovily velmi náročné podmínky na velikost chovných zařízení. Vnitřní zázemí musí mít 30 kubických metrů,“ přiblížil Lars Lepperhoff. „Náš chovatelský klub Exotis vedl s úřady jednání o zmírnění těchto podmínek, ale úpravy byly jen minimální,“ dodal s tím, že dříve švýcarští chovatelé běžně chovali ary podobně jako jejich čeští kolegové. „Někteří lidé ve Švýcarsku ale praktikují volný chov, kdy arové ve voliérách pouze nocují a přes den si volně létají venku,“ dodal Lars Lepperhoff, který strávil několik let jako ošetřovatel v chovném zařízení Voliere Hyacinthinus, jež se zaměřovalo na chov arů a žaků.

MINULÝ ROČNÍK SEMINÁŘE: Rosemary Low při návštěvě Česka: Ruční odchov papoušků produkuje psychicky narušené ptáky

„V tomto zařízení bylo pět párů arů hyacintových, které jsme chovali pouze ve vnitřních voliérách. K dispozici měli betonové budky na výšku a voliéry byly neustále zásobeny čerstvými větvemi s listy na okus,“ popsal Lars Lepperhoff. Odchov arů hyacintových podle něj není vůbec jednoduchý. Švýcarská stanice se potýkala s problémem atypicky zakřivených zobáků u mláďat. Podle Lepperhoffa to může být důsledek ručního dokrmování mláďat pouze z jedné strany, ale také nedostatku fosforu a přebytku proteinu v krmných dávkách. „Potýkali jsme se s častými úhyny mláďat těsně před líhnutím. Domnívám se, že to bylo způsobeno příliš velkými dávkami ořechů v krmivu,“ říká Lars Lepperhoff.

Lars Lepperhoff na semináři „Svět papoušků a lidí“ v kongresovém centru Tři věžičky u Jihlavy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ukázka chovného zařízení pro ary kobaltové v brazilské Zoo Sao Paulo (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Křest českého překladu knihy Arové od Larse Lepperhoffa. Mluví ředitelka redakce časopisu Papoušci Alena Winnerová. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ideální složení krmné směsi pro ary podle Larse Lepperhoffera (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Příliš mnoho ořechů arům škodí

Překrmování ořechy může vést ke ztučnění arů. Jiný švýcarský chovatel zaznamenal po snížení dávky ořechů větší úspěšnost s odchovy arů hyacintových. „Z mých zkušeností mohu říct, že z ovoce jsou pro ary hyacintové velmi důležité banány,“ dodal Lars Lepperhoff, který se chovu papoušků věnuje už od raného dětství. Jako první si pořídil papoušky senegalské, které se mu podařilo i odchovat. V současné době chová v bytové voliéře pár žaků velkých, kteří se také pravidelně rozmnožují. „Ve Švýcarsku máme zákaz chovat jednoho papouška, vždy musí být po páru. Týká se to i domácích mazlíčků,“ překvapil Lars Lepperhoff přísnými švýcarskými zákony.

K TÉMATU: Zákonem stanovené rozměry voliér? V Německu je mají odstupňované podle druhů papoušků

S žaky má Lars Lepperhoff zkušenosti i z chovné stanice Hyacinthinus. Měli zde několik párů žaků, kteří však nehnízdili. Po zkušenostech z cest do Afriky, kde vídal velká hejna žaků, která létala každý den shánět společně potravu, nechal Lars Lepperhoff všechny chované žaky vypustit do velké společné voliéry. „Chtěli jsme jim dát možnost přirozeného výběru partnera. Všechny páry se ale udržely tak, jak byly před vypuštěním do společné voliéry. Když jsme je opět rozdělili po samostatných voliér, žakové začali hnízdit,“ popsal Lars Lepperhoff. Právě žakové a další afričtí papoušky učarovali Lepperhoffovi nejvíce. Podnikl za nimi několik výprav do Afriky, během nichž mohl sledovat oba druhy žaků, několik druhů agapornisů, alexandry malé a papoušky rodu Poicephalus.

Pohled do plného sálu -na seminář časopisu Papoušci letos přijelo 170 účastníků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Lars Lepperhoff s ošetřovatelem ptáků plzeňské zoo Milanem Hřebíkem a ředitelkou redakce Pspoušků Alenou Winnerovou (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Autogramiáda českého překladu knihy Arové (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Celý seminář odmoderovala ředitelka redakce Papoušků Alena Winnerová (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zkušenosti z Mauricia i Brazílie

Lars Lepperhoff navštívil také Mauricius, kde mohl na vlastní oči vidět záchranné centrum pro alexandry mauricijské. Těmto papouškům hrozilo bezprostřední vyhubení, v určitý okamžik jich ve volné přírodě žilo posledních dvanáct jedinců. Dnes jich je okolo tisícovky a záchranná stanice na Mauriciu pravidelně doplňuje volně žijící populaci ptáky odchovanými v zajetí. „Jako chůvy se běžně používají alexandři malí,“ popsal Lepperhoff. Příbuzenské křížení, k němuž muselo logicky u tak malé populace alexandrů mauricijských docházet, podle něj nečiní u ostrovních druhů takový problém. „Jsou mu uzpůsobeny,“ vysvětluje.

ČTĚTE TAKÉ: Zoo Sao Paulo navázala na loňský úspěch s ary kobaltovými, letos odchovala již čtyři mláďata

Lars Lepperhoff několikrát navštívil také Brazílii a na semináři promítl fotografie z chovného zařízení arů kobaltových v Zoo Sao Paulo. „Dříve je chovali v závěsných voliérách, ale nedávno dokončili nové chovné zařízení, v němž je imitace skalní stěny podobná těm, v nichž tito arové hnízdí ve volné přírodě. Vypustili do ní čtrnáct arů kobaltových a v roce 2015 zaznamenali první úspěch s odchovaným mládětem. Stala se z toho celonárodní událost, o které referovaly televizní stanice po celém světě,“ vylíčil Lars Lepperhoff. Při svých cestách rovněž navštívil katarskou stanici Al Wabra, která chová největší počet arů škraboškových na světě. „Překvapilo mě, jak malé krmné dávky předkládají arům. Podle ředitele Al Wabry je výživa zásadním problémem v chovu arů, protože mnoho chovatelů tyto papoušky překrmuje,“ dodal Lars Lepperhoff.

Zdeněk Špalek a Milan Hlinka v družném hovoru s Veronikou Sochorcovou a Vojtěchem Trhoněm (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Přestávka mezi jednotlivými přednáškami (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alena Winnerová překládá prezentaci Larse Lepperhoffa (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zdeněk Vandělík o svém chovu

Chovu arů se částečně ve své přednášce věnoval i český chovatel Zdeněk Vandělík, který se specializuje na chov jihoamerických papoušků. Kromě arů chová i aratingy, amazónky a papoušky modrobřiché. Naopak někdejší kolekci amazoňanů zrušil, protože se mu nedařilo docilovat tolika odchovů. „Moje voliéry nebyly pro amazoňany tolik vhodné, potřebují je delší, aby se mohli pořádně vylétat,“ vysvětlil Zdeněk Vandělík. „Amazoňan se obvykle nažere, vylétne na bidlo a tam celý den sedí, takže tloustne. Měl by mít pětimetrovou voliéru a jen dvě bidla, aby musel létat.“ Pokud se u některých papoušků nedaří odchovávat mláďata, Zdeněk Vandělík je stěhuje do jiných voliér. Obvykle je tím stimuluje k úspěšnému odchovu.

REPORTÁŽ: Na návštěvě u Zdeňka Vandělíka, specialisty na aratingy a další jihoamerické papoušky

„Měl jsem řadu papoušků, kteří v dospělosti nic nedělali, ale jakmile došlo ke změně voliér, odchovali mláďata,“ říká chovatel. Hnízdní budky umisťuje Zdeněk Vandělík co nejvýš. Má zkušenost, že papouškům takové řešení vyhovuje. „V hnízdním prostoru také mají rádi co nejvýše umístěné bidlo,“ dodává Zdeněk Vandělík. Každoročně po Vánocích jim zpestřuje voliéry vánočními stromky, které odebírá od firem, jež se zabývají jejich likvidací. „Beru pouze borovice, smrky ne. Zavěšuji je do voliér a když uschnou, dělám z nich taková speciální závěsná bidla,“ popisuje. Při výběru ptáků sází Zdeněk Vandělík na kvalitu. „Vyplatí se to. Odchovy pak bývají také kvalitní a není třeba u nich smlouvat o ceně,“ říká.

Zdeněk Vandělík při přednášce o svém chovu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pro chov papoušků se Zdeněk Vandělík nadchnul po návštěvě Zdeňka Pichlíka na Slovensku (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Panelové dikuse na závěr semináře se účastnili všichni přednášející (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vyjde společný chov aratingů oranžovočelých?

Zdeněk Vandělík rád experimentuje se společným chovem papoušků ve větších voliérách. Pokus o chov aratingů žlutých v kolonii mu ale nevyšel a papoušky musel rozdělit po párech. Podařilo se mu je odchovat, ale poslední dva roky u nich zaznamenal pouze čisté snůšky. „Loni šlo o 14 vajec, letos dokonce o 16. Chystám se jim změnit voliéry, budky i krmné dávky,“ přiblížil chovatel. V kolonii se nyní snaží chovat tři páry aratingů oranžovočelých. Jde o mladé ptáky, kteří letos zatím nezahnízdili, ale Zdeněk Vandělík věří, že příští rok by se mohl dostavit první úspěch. Tento druh jinak odchovává každoročně, další dva páry chová v samostatných voliérách.

ROZHOVOR: Zdeněk Vandělík: Chovu jihoamerických papoušků jsem propadl při návštěvě Peru

Svým papouškům Zdeněk Vandělík pravidelně předkládá vyhnilé pařezy stromů z lesa. Ptáci je rádi rozebírají a získávají potřebné minerály a další látky. U naprosté většiny papoušků umisťuje hnízdní budky do vnitřního zázemí, výjimkou jsou ale arové vojenští mexičtí, kteří mají budku ve výletu. „Jakmile začnou hnízdit, ruším veškeré návštěvy, protože samice by rozbila vejce,“ říká chovatel. Arům vojenským je již 26 let a každoročně odchovávají mladé. Letos měli dva potomky. Naopak arové marakány Zdeňkovi Vandělíkovi po mnoha letech nezahnízdili. „Přemístil jsem je do nové voliéry a zatím se s ní nesžili, ale doufám, že v příštím roce opět zahnízdí,“ věří Zdeněk Vandělík.

Alena Winnerová představuje belgického chovatele Christopha van Belleho (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Christoph de Belle se věnuje chovu pátků již od dětství (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Během diskuse o umělé inseminaci samic papoušků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Umělou inseminací ke zvýšeným odchovům mutací

Belgický chovatel Christoph van Belle seznámil účastníky semináře s třicetiletou praxí chovu mutačních papoušků. Začínal jako malý kluk s chovem křepelek, které odchytil jeho otec z volné přírody. Později přešel k chovu andulek, alexandrů a australských papoušků. „Vždy jsem zakroužkoval rodičům v knížce, co chci koupit a vedle toho jsem napsal cenu,“ popsal chovatel. Postupně se propracoval k mutačním ptákům. Společně s Larsem Lepperhoffem se shodl na tom, že chovatelé papoušky příliš překrmují. „Lepší je držet ptáky na dietě. Je třeba velmi bohatě krmit, obměňovat druhy ovoce a zeleniny,“ říká. Začínající chovatelé by podle Christopha van Bella měli nejprve navštívit další chovatele a zeptat se je na jejich zkušenosti, než se pustí do stavby vlastních voliér.

K VĚCI: Inseminace pomáhá v chovu arů škraboškových. Al Wabra tak odchovala už dvě mláďata

Ve vlastním chovu dává přednost menším hnízdním budkám, než je obvyklé. „Ptáci se v nich cítí bezpečněji. To samé platí o velikosti vletového otvoru,“ říká Christoph van Belle. Belgický specialista na mutace začal kvůli větší úspěšnosti odchovů využívat umělé inseminace samic. Nejprve využíval veterinárních specialistů, nyní již provádí odběr spermatu od samců a samotné inseminace sám. „Může se s ní začít, až když jdou ptáci do toku. Chovný pár se proto musí sledovat každý den. K inseminaci musí dojít před snesením prvního vejce. Ne u všech ptáků je ale inseminace možná, velkou roli hraje stres,“ varoval Christoph van Belle. Umělou inseminaci využívá i katarská záchranná stanice Al Wabra u chovu v přírodě vyhynulých arů škraboškových.

MVDr Veronika Sochorcová krátce před zahájením své přednášky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ukázka, co vše se dá zkontrolovat pomocí endoskopie (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
MVDr. Martina Simandlová se zaměřila na nejčastější chyby v krmení papoušků)

Česko nemá specialistu na aviární medicínu

Zkušenostem ze zahraničních stáží u renomovaných veterinárních klinik se ve své přednášce věnovala Veronika Sochorcová z brněnské Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců. Za úvod upozornila, že v České republice neexistuje žádný veterinář se specializací na aviární medicínu. „Tímto titulem se může prokazovat pouze absolvent European College of Zoological Medicine. Jde o čtyřleté studium zakončené velmi náročnou zkouškou. Od nás ji nikdo neabsolvoval,“ vysvětlila Veronika Sochorcová. Ze stáže na arabské veterinární klinice Abu Dhabi Falcon Hospital si odnesla zkušenost s častým využíváním inhalační anestezie u ptáků.

ROZHOVOR: S nástupkyněmi Viktora Tukače o brněnské Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců

„Umožňuje rychlejší provedení všech úkonů, ať už jde o odběry krve, čipování nebo obrušování zobáku,“ popsala veterinářka. Přímo v Abu Dhabi Falcon Hospital byla svědkem využití inhalační anestezie při obrušování zobáků u kakadu bílých. Na brněnské klinice ji poté začali používat při čipování papoušků žako poté, co byli zařazeni do přílohy CITES I a začali podléhat povinné registraci. „Všechny žaky jsme čipovali při inhalační anestezii a nezaznamenali jsme žádné problémy,“ uvedla Veronika Sochorcová. V arabské Abu Dhabi Falcon Hospital ji zaujaly i „samotky“ pro léčené ptáky, které jsou hojně využívané majiteli papoušků i během dovolených, kdy se o ptáky stará personál kliniky.

Fotograf František Brzák vystoupil na téma svých cest po světě a focení papoušků ve volné přírodě (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
František Brzák je také chovatelem, vlastní ochočeného aru hyacintového (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Při návštěvě Pantanalu měl František Brzák štěstí na tuto rodinku arů hyacintových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pozor na bornaviry, mohou se projevit až po letech

Veronika Sochorcová také varovala chovatele před bornaviry a dilatací žláznatého žaludku u papoušků. Jde o nemoc, která je rozšířená především u arů, ale nevyhýbá se ani dravcům nebo drůbeži. Špatně se diagnostikuje, v České republice neexistuje laboratoř, která by dokázala zpracovat vzorky. Brněnská klinika je proto zasílá do laboratoře při zoologické zahradě Veldhoven v Nizozemsku. Inkubace dilatace žláznatého žaludku může trvat týdny, měsíce i roky, takže se nedá odhalit při klasické karanténě nově vedených ptáků. Souvisí s autoimunitou. Diagnostika probíhá z výtěru z kloaky metodou PCR a z krve, kdy se testuje přítomnost na protilátky proti bornaviru.

K TÉMATU: Američané vyvinuli vakcínu proti dilataci žlaznatého žaludku u papoušků, čekají ji ale léta testů

„Ptáci bez příznaků přežívají i roky, ptáci s příznaky ale poměrně brzy hynou,“ konstatovala Veronika Sochorcová. Chovatelé by podle ní měli nechat papoušky testovat ještě před nákupem zvířete. Musí ale počítat s určitou časovou prodlevou, protože krevní vzorky zpracovává laboratoř v Nizozemsku. Velmi zajímavé bylo video, které Veronika Sochorcová získala z návštěvy veterinární kliniky na univerzitě v nizozemském Ultrechtu. Bylo na něm vidět CT vyšetření amazoňana kubánského, kterého přístroj oskenoval od hlavy po ocas a nabídl postupný řez tělem. „Tímto způsobem lze zkontrolovat všechny orgány, aniž by bylo nutné použít nějakou invazní metodu,“ popsala Veronika Sochorcová.

Cesty za papoušky s Františkem Brzákem

Nejčastějším chybám v krmení papoušků se věnovala veterinářka Martina Simandlová. Varovala před předávkováním vitamíny A a D3 a rovněž podpořila své předřečníky v otázce krmných dávek pro papoušky. Většina chovatelů papoušky překrmuje, což může u některých druhů, například amazoňanů nebo kakadu růžových, vést k velkým zdravotním problémům. Chovatelé by měli klást důraz na pestrost krmných dávek a nepřehánět to s vitamínovými a dalšími doplňky. Krmné dávky musí odpovídat i tomu, v jakém chovném zařízení jsou papoušci chováni a do jaké míry se mohou prolétnout. Ptáci, kteří nemají možnost proletu, nebo ji mají omezenou, budou mít sklon k tučnění.

ČTĚTE TAKÉ: Unikátní video zachycuje úspěšný útok ocelota na aru zelenokřídlého v Peru

Pomyslným hřebem letošního semináře „Svět papoušků a lidí“ byla přednáška fotografa Františka Brzáka o jeho cestách za papoušky do Austrálie, Jižní Ameriky a Oceánie. František Brzák své zážitky pravidelně popisuje v časopisu Papoušci, nedávno vydal na pokračování reportáž o své cestě do Kolumbie. Na semináři ovšem ukázal mnohem více fotografií, včetně vzácných a objektivem dosud nezachycených druhů. „Jako první Čech jsem se dostal do brazilského Pantanalu, kde jsem fotografoval ary hyacintové ve volné přírodě,“ popsal. „Letos se tam chystám znovu a nebudu se soustředit jenom na papoušky,“ dodal. Brzákovy fotografie papoušků v jejich přirozeném prostředí obsahuje i kalendář časopisu Papoušci na rok 2018.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. září 2017

Dálší článek

Západočeská Zoo Plasy dopárovala ary hyacintové. Jde o odchovy Zdeňka Špalka

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější