Američané vyvinuli vakcínu proti dilataci žlaznatého žaludku u papoušků, čekají ji ale léta testů

Ara hyacintovýVysoce účinnou vakcínu proti neuropatické dilataci proventrikulu papoušků (PDD), kterou způsobují bornaviry a umírají na ni tisíce papoušků chovaných v zajetí, ale i ptáci žijící ve volné přírodě, vyvinuli vědci z americké Texas A & M College veterinárního lékařství a biomedicínských věd (CVM). Nemoc, která je známá pod zkráceným názvem dilatace žlaznatého žaludku, vede k postupnému oslepnutí, srdečnímu selhání nebo ucpání střev a následně úhynu. Dosud byla považována za neléčitelnou, všichni ptáci, u nichž propukla, dříve či později na její následky zemřeli. Část chovných populací papoušků v zajetí ale přežívá s bornaviry v těle, jako potenciální přenašeči, aniž by se u nich nemoc kdy projevila. Obrana proti PDD je proto velmi komplikovaná.

Klíčový je bornavirus, ale ne sám

Nová vakcína nemá podle vědců z Texas A & M University vedlejší účinky. Na jejím vývoji pracoval tým ve složení Dr. Ian Tizard, Jianhua Guová, Susan Payneová a Samer Hameed. Výzkum podpořilo Schubotovo centrum a vysoká škola, které se zabývají vývojem látek, jež mají zlepšit zdraví a kvalitu života ptáků chovaných v zajetí i těch, co žijí ve volné přírodě. Zatímco nynější projekt se zaměřil výhradně na nemoc u papoušků, vědci rovněž studují choroby vodních ptáků, křepelek a jeřábů. „Dilatace žlaznatého žaludku je obzvlášť ošklivá infekce, která ročně zabíjí velké množství ptáků chovaných v zajetí,“ říká vedoucí výzkumného týmu Dr. Ian Tizard. „Majitelé papoušků jsou přirozeně velmi zoufalí, když jejich milovaný mazlíček uhyne takovým způsobem. Od nové vakcíny očekáváme, že zastaví vývoj tohoto onemocnění a zabrání mnoha utrpením.“

K TÉMATU: Syndrom dilatace žláznatého žaludku: zabiják papoušků, proti kterému zatím není obrany

PDD byla poprvé popsána v roce 1970 jako syndrom dilatace u papoušků. „Aktuálně to vypadá, že na 99 procent dilataci způsobuje bornavirus, ale je tam ještě něco jiného. Při šetření v západních zemích se totiž prokázalo, že zhruba 30 procent papoušků v chovech má protilátky a dokonce v sobě mají i ten virus, ale nejsou nemocní a ani nikdy neonemocní. Takže ne všichni ptáci s prokázaným bornavirem trpí dilatací, ale zdá se, že všichni, kteří onemocní a histologicky se prokáže, že to byl syndrom dilatace, mají potvrzenu přítomnost bornaviru,“ popsala v rozhovoru pro časopis Nová Exota a server Ararauna.cz pražská veterinářka Ľubica Nečasová. Prokázání PDD je složité, jsou k tomu třeba minimálně dva nezávislé testy, které spolehlivě nedokáže zpracovat žádná česká laboratoř.

Jak se zjišťuje nákaza PDD?

„Abychom měli jistotu, je potřeba jednoho ptáka testovat pomocí dvou metod. Jde o přímý průkaz viru, což se jmenuje PCR, a pak je potřeba ještě testovat na přítomnost protilátek. Protilátky musí mít určitý titr, aby se dalo říct, že v těle probíhá infekce. Pokud jsou tato dvě vyšetření pozitivní, můžeme říci, že pták má bornavirovou infekci,“ líčí Nečasová. Podle její kolegyně Markéty Marečkové (dříve Hašlové) z pardubické Veterinární kliniky Trnová se nemoc u papoušků viditelně projeví až ve chvíli, kdy je pták apatický. „Poté je potřeba odebrat vzorek žaludeční sliznice a provést histologické vyšetření. Kondice nakaženého ptáka se může velice rychle měnit, jeden den můžete mít krásného silného ptáka a druhý den najednou uhyne. Existuje bohužel mnoho nemocí, které nelze řešit preventivně,“ řekla Hašlová v rozhovoru pro server Ararauna.cz.

ROZHOVOR: Ľubica Nečasová: Bornavirem trpí až 30 % všech papoušků, ale propukne jen u některých

Americký prototyp vakcíny nyní čeká plošné testování a hledání společnosti, která by ji licencovala pro komerční výrobu. Testy se mohou protáhnout až na několik let, protože musí jasně prokázat bezpečnost vakcíny i její účinnost u mnoha druhů ptáků v zájmových chovech. Nějakou dobu tak ještě potrvá, než bude lék na dilataci žlaznatého žaludku k dispozici chovatelům. Vědci plánují, že by vakcínu zpočátku distribuovali prostřednictvím specializovaných aviárních veterinářů. Tempo dalších výzkumů a podpůrných studií před uvedením léku na trh je závislé na finančních zdrojích výzkumného týmu, které jsou omezené. Nelze tak předvídat, kdy se vakcína skutečně dostane na trh a začne zachraňovat životy napadených papoušků.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..