Jan Potůček 
Ze zákeřných nemocí papoušků, o kterých existuje jakési povědomí i mezi začínajícími chovateli, se často mluví o PBFD nebo chlamydiích. Neméně nebezpečný je ale i syndrom dilatace žláznatého žaludku, označovaný též jako neuropatická dilatace proventrikulu papoušků (DPP). Nemoc, která byla poprvé popsána v roce 1970 jako „syndrom chřadnoucích arů“ je o to nebezpečnější, že proti ní prakticky neexistuje obrana a těžko se prokazuje u žijících ptáků. Veterinární specialista totiž potřebuje vzorek sliznice žaludku, případně svaloviny volete, což je možné většinou už jen při pitvě uhynulého ptáka.
Jak se nemoc projevuje?
Jedinou možností, jak získat vzorek z žijícího ptáka, je biopsie volete, tedy chirurgický zákrok, který mohou posléze provázet pooperační komplikace. Dilataci žláznatého žaludku způsobují aviární bornaviry, jde tedy o virové onemocnění, které se přenáší podobně jako kapénková infekce: většinou při vzájemném krmení dospělých ptáků nebo mezi rodičem a mládětem. Inkubace může trvat týden, ale třeba i dva roky: v tom je nemoc rovněž zákeřná. Smrtelná je pro ptáky do věku dvou let, starší jedinci ji obvykle jen přenáší. Pokud propukne naplno, postihuje trávicí nebo centrální nervovou soustavu. Pták, který přijímá stejnou dávku potravy jako obvykle, viditelně chřadne a dožaduje se dalšího krmiva. Je typicky skleslý a v trusu se mu objevují nestrávená semena.
ROZHOVOR: Hodně lidí nechápe, že papoušek není jako pes, říká veterinářka Markéta Hašlová
„Na syndrom dilatace žlaznatého žaludku přijdete až ve chvíli, kdy papoušek začne chřadnout. Histologicky se pak odebere vzorek sliznice žaludku a vyšetřuje se, o co jde. Můžete mít na první pohled zcela zdravého a krásného aru, který vám pak na tuto nemoc uhyne. Řada nemocí se bohužel nedá řešit preventivně,“ popisuje doktorka Markéta Hašlová z pardubické Veterinární kliniky Trnová. DPP ale nepostihuje jen ary, u těch byla pouze objevena. Do současnosti se tato nemoc objevila už u více než 50 druhů papoušků, ale tukanů, kanárů, bernešek velkých a různých druhů pěvců jak ve volné přírodě, tak v zajetí. Prakticky ve všech případech vedla k úhynu nakaženého jedince.
Někteří ptáci jsou pouze přenašeči
U některých ptáků se ale nemoc nerozvine a jsou pouze jejími přenašeči (obvykle jsou-li v době nákazy starší dvou let). Odhalit takového jedince je ale při současných možnostech moderní veteriny velmi komplikované. Po pozitivních testech na přítomnosti bornavirů musí následovat vyšetření vzorku sliznice žaludku nebo volete, které výskyt nemoci definitivně potvrdí, nebo vyvrátí. Pokud ale chovatel nemá podezření na nákazu a pták je opravdu „jen“ přenašečem, může nemoc předávat dál. Zejména v chovech, kde se nemoc přenáší z rodičů na mláďata. Chovatelé, u jejichž papoušků se prokazatelně objevila PDD, by měli daný chovný pár izolovat od ostatních ptáků a rozhodně od něj dál neodchovávat mláďata, natož je prodávat dalším chovatelům.
K TÉMATU: PBFD: kde se vzala nejobávanější nemoc papoušků a dá se proti ní účinně bojovat?
V chovu, kde se vyskytla PDD, je třeba podniknout přísnou karanténu a po dobu, než budou všichni ptáci vyšetřeni, zamezit možnosti jejich rozmnožování. Nejde jen o to, že by se nemoc přenesla na mláďata, ale doba hnízdění představuje pro dospělé ptáky enormní zátěž organismu, a pokud jsou infikováni PDD, nemoc se u nich tím spíš spustí. Bylo by krajně nezodpovědné domnívat se, že když jsou ptáci odděleni v samostatných voliérách, nemohou se navzájem nakazit. Ještě nezodpovědnější je od takových papoušků prodávat mláďata. Nový majitel nemá šanci zjistit, že kupovaný pták je nakažen syndromem dilatace žláznatého žaludku a poměrně brzy může o papouška přijít.
Úhyn nebo doživotní následky
Čerstvým příkladem je sedmiměsíční sameček ary zelenokřídlého jménem Theodor, který uhynul minulý týden chovateli Zdeňku Vystavělovi. „Jako malý neměl problémy, jen drobné stavy, jako by byl v traumatu. Tím myslím, jako by se zastavil v čase, ale byly jen chvilkové stavy, kterým jsem nevěnoval pozornost, jelikož to bylo ještě malé mládě a tyto stavy trvaly jen drobné chvilky,“ popsal chovatel v diskusi na Facebooku. Když se situace zhoršila, papoušek začal viditelně chřadnout, zvracet a zhoršil se mu trus, odvezl ho Zdeněk Vystavěl na vyšetření k veterináři do Brna: „Prý bylo všechno v pořádku, ale později jsem byl u jiného veterináře a ten určil jasnou diagnózu.“ Rentgen odhalil výraznou dilataci žláznatého předžaludku. Arovi už nepomohla ani léčba, do několika dní uhynul.
ČTĚTE TAKÉ: Švédský senior zemřel po nákaze psitakózou od nemocného papouška. Rarita, říkají lékaři
„Byl to pták od chovatele, který říkal, že to je jeho mládě, ale nevěřím tomu. Nejhorší je, že se to nedozvím asi nikdy,“ popisuje Zdeněk Vystavěl. Nyní nechává testovat na přítomnost bornavirů další ochočené papoušky, s nimiž uhynulý ara obýval společnou domácnost. Ne vždy musí PDD končit úhynem ptáka, nemoc ale není v současné době vyléčitelná. Lze ji pouze potlačit a nakaženému papouškovi doživotně podávat tekutou potravu a podpůrnou homeopatii. I tak neexistuje naděje na to, že se pták dožije vyššího věku.
Úvodní foto: photos.fansshare.com
