Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Zoo Ostrava otevřela zrekonstruovanou průchozí voliéru Papua, návštěvníci v ní narazí na lorie

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 4. až 6. října 2024

Ptačí chřipka letos přišla dříve než obvykle, od konce prázdnin má Česko už čtyři ohniska. Kde se nachází?

Argentinské město Hilario Ascasubi čelí invazi papoušků patagonských. Totálně přečíslili obyvatele

CITES pozastavil členství Bangladéši, legálně se tam nedají vyvézt ani odtamtud odvézt žádní papoušci

Faunapark organizuje sbírku na pomoc lidem postiženým povodněmi na Jesenicku. Přidáte se?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 27. až 29. září 2024

Na návštěvě Zoo Bojnice, nejstarší a nejnavštěvovanější zoologické zahrady na Slovensku

Austrálie ohlásila objev největší populace papoušků nočních, ve Velké písečné poušti je jich nejméně 50

83 druhů exotických ptáků a inovované klece pro „droboť“. Výstava v Třebechovicích stále dokáže překvapit

První exotářská výstava v Pardubicích po 34 letech slavila úspěch. Přišly až tisíce návštěvníků

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 20. až 22. září 2024

Češi si odvezli 18 medailí z BVA Masters 2024, nejprestižnější výstavy agapornisů na světě

Potvrzeno, nová Evropská komise má komisaře pro dobré životní podmínky zvířat. Je z Maďarska

Požáry v brazilském Pantanalu zničily 80 % rezervace arů hyacintových

Mnohá zoo zůstávají zavřená i dnes, někde už sčítají škody

Jak velká voda potrápila zoologické zahrady? Veřejnosti se uzavřela Praha, Ústí, Brno či Ostrava

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 13. až 15. září 2024

Proč mají kakapové soví dvě barevné verze, zelenou a olivovou? Chránily je před pravěkými orly

Amazoňané žlutokrcí se v přírodě ozývají jinak než dříve, upozornili ornitologové

Na návštěvě Zoo Košice, největší zoologické zahrady v Evropě

Vznikne eurokomisař pro welfare zvířat? Aktivisté se o to snaží

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 6. až 8. září 2024

Východní Čechy čeká na konci září pořádný exotářský víkend. Výstavy v Pardubicích, Třebechovicích a burza v Týništi

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 9. až 11. srpna 2024

Australské úřady zabavily sbírku více než 3000 vajec, majitel obchodoval s Evropany

Pozor na dodavatele kroužků CITES, musí mít příslušnou licenci. V Česku ji mají jen čtyři výrobci

Tradiční výstava exotů v Botanické zahradě na pražském Albertově se letos zaměří na Austrálii. Začíná už 16. srpna

Za žlutého kakadua černého nabízí chovatelé desetitisíce dolarů. Neprodáme, říká šéf záchranné stanice

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 2. až 4. srpna 2024

Horká fáze přípravy studie vhodnosti pozitivního seznamu zvířat EU začne v září. Agentura osloví národní úřady a chovatele

Policejní razie na ptačím trhu v indickém Dillí vedla k zabavení 730 papoušků odchycených z přírody

Kdy vrátíte původní české názvy ptáků? ptá se Zoo Praha správců databází Biolib, eBird a Wikipedia

Má to být kakadu černý, ale je žlutý. Nezvyklého rezidenta získala záchranná stanice na Tasmánii

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. července 2024

Česká společnost ornitologická zrušila Názvoslovnou komisi, která stojí za novými českými názvy papoušků

Vedro a papoušci: jak je ochránit v letních parnech?

Jak dál s novým českým názvoslovím papoušků? Změna se dotkla 158 druhů!

Pirátí zátoka v pražském Braníku ožila šestým ročníkem srazu skupiny Papouščí fauna

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. července 2024

ACTP plánuje přesunout chov arů škraboškových z Německa do Indie, pronajalo si pozemek na 99 let

Statistika CITES: V Česku je už 13 000 registrovaných papoušků žako a 319 arů hyacintových

Španělsko finišuje se zákonem na ochranu zvířat, všechny chovy se budou muset registrovat

Nestora keu uvidíte i v táborské zoo. Pořídila si ho jako šestá v republice

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 12. až 14. července 2024

Nejvzácnější novozélandský papoušek kakariki horský zdvojnásobil populaci na 500 jedinců

Deset tun ledu dnes zchladí zvířata i návštěvníky Zoo Praha. Dostane se i na nestory kea

Papoušek noční? Kdepak, podle nového českého názvosloví to je kakari noční. Neplést s kakarikim!

Pokusy arů hyacintových o přirozený odchov mláděte v Zoo Praha i Ústí nad Labem skončily neúspěšně

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 5. až 7. července 2024

Řecký hotel zaplatí pokutu 20 000 euro za využívání papoušků ara pro lákání turistů

Pamatuje Margaret Thatcherovou a dalších osm premiérů. Amazoňan v britské hospodě oslavil 41. narozeniny

V okolí brazilského Beléma už létá 50 vypuštěných aratingů žlutých, dalších 50 má následovat

Nové české názvosloví papoušků zvedá ze židlí chovatele, ředitele zoo i ornitology. Žádají jeho zrušení

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 28. až 30. června 2024

Víte, že eklektus různobarvý už není jediný druh? Kvůli ochraně od něj byly odděleny další tři

Znáte nové české názvosloví papoušků? Z papouška královského je papouškovec, z papouška zpěvavého rosela

Čtyři dny trvala potulka ary hyacintového, který ulétl z voliéry v Zoo Zlín. Už je pod zámkem

Může vám soused zakázat chov papoušků kvůli nepřiměřenému hluku?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 21. až 23. června 2024

Proč se papoušci v přírodě potírají rozžvýkanou kůrou pepřovníku nebo si nechají do peří lézt mravence?

Papouškářská poradna: přežije ulétlý papoušek královský v přírodě a hodí se k páru ochočených korel větší papoušek?

Vyvážíte papoušky CITES I mimo Evropskou unii pro komerční účely? Nejpozději v roce 2027 si musíte registrovat chov

Ze zlínské zoo opět uletěl ara hyacintový, tentokrát mu zřejmě „pomohl“ návštěvník

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 14. až 16. června 2024

ACTP chtělo vyvézt dalších 60 arů škraboškových do Indie, německé úřady to nepovolily

1000 kandidátů do europarlamentu se upsalo podpoře pozitivnímu seznamu zvířat, včetně zvolené české europoslankyně

Zívání je nakažlivé nejen u lidí, vědci ho prokázali i u andulek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 7. až 9. června 2024

Než půjdete volit: jak se staví jednotlivé strany, hnutí a koalice k pozitivnímu seznamu zvířat?

Vědci objevili „papouščího dinosaura“. Psittacosaurus byl býložravý, měl poprvé peří a papouščí zobák

Biopark Štít změnil majitele, stal se z něj Animal park Rabina. Propaguje ho Karlos Vémola

Vlády v Indonésii a na Filipínách si posvítí na pašeráky papoušků, chystají novou strategii

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 31. května až 2. června 2024

Brazilská vláda ukončila spolupráci s ACTP, zastavilo se kvůli tomu vypouštění arů škraboškových do přírody

Kakapové testují nový ostrov Coal Island, ochránci tam už dříve vypustili nelétavé ptáky kivi

Volně hnízdící arové škraboškoví v Brazílii už létají s prvním letošním mládětem

Bude Jamajka žádat repatriaci pašovaných amazoňanů, kteří v roce 2011 skončili ve vídeňské Zoo Schönbrunn?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 24. až 26. května 2024

Vybledlá ararauna vzbuzuje otázky mezi brazilskými ornitology i chovateli

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Zdeněk Vandělík: Chovu jihoamerických papoušků jsem propadl při návštěvě Peru

Zdeněk VandělíkMezi českými i slovenskými chovateli je znám svojí specializací na aratingy a další jihoamerické papoušky. Letos už podeváté pořádal společně s Klubem přátel exotického ptactva, v němž je jednatelem, VIP setkání chovatelů papoušků ve středočeských Kozovazech. První šest ročníků této akce proběhlo v blízkých Jirnech, hned naproti jeho truhlářské dílně s chovatelským zařízením. Právě tady jsme se sešli den po letošním ročníku VIP setkání chovatelů, abychom si prohlédli kolekci papoušků a dalších ptáků a popovídali si o chovatelských zkušenostech Zdeňka Vandělíka.

Zdeňku, ty jsi takový univerzální chovatel, vedle papoušků máš slepice, drůbež, kachny, měl jsi králíky… Kdy jsi vlastně začal s chovem zvířat? Pocházíš z chovatelské rodiny?

Ani táta, ani máma se chovatelství nevěnovali, zdědil jsem to spíš po dědovi a po strýci, který měl králíky, slepice a zúčastňoval se různých výstav. Začínal jsem poměrně brzy, už v páté nebo šesté třídě, nejprve s chovem zakrslých slepic, holubů a potom králíků. Jakmile jsem nastoupil do učení, muselo bohužel všechno pryč, ale postupem času, jak se člověk vyvíjí, jsem k tomu začal znovu tíhnout. Choval jsem rybičky, měl jsem osm akvárií. A také něco málo ptáků, ale před odchodem na vojnu jsem musel všechn zrušit, protože nebyl nikdo, kdo by se mi o to postaral.

Kdy ses k chovatelství vrátil?

Po vojně jsme koupili truhlářskou dílnu a začali podnikat, a v téhle době jsem se vrátil k mým chovatelským tužbám a začal s drobnými exoty. Pustil jsem se do toho společně s kolegou, který mě do toho „uvrtal“. Po třech letech, kdy jsem odchoval všechno, co jsem si pořídil, mě to už moc nenaplňovalo, a tak přišli na řadu první papoušci. Začal jsem s pyrurami, konkrétně s hnědouchými, a postupně jsem si pořídil dvanáct nebo třináct druhů. Jak jsem se tak postupně potkával a seznamoval s chovateli a dostával se do podvědomí chovatelského dění, okouzlil mě chov aratingů. Může za to hlavně Zdeněk Pichlík, s nímž jsem se v té době seznámil. Dnes chovám šestnáct druhů těchto papoušků a z toho třináct mi odchovává mladé, což je podle mě slušné číslo.

Takže tě baví jihoameričtí papoušci.

Ano.

Komě aratingů jsme u tebe narazili také na amazónky, pokud tedy zůstaneme u těch menších druhů.

Amazónkům jsem se také hodně věnoval, měl jsem bělobřiché, černotemenné, a u Zdeňka Pichlíka mě okouzlila nominátní forma amazónků bělobřichých – ti, co mají zelené „punčochy“. Dnes jich mám pět párů, z toho čtyři jsou chovné. Pátý pár je mladý. Tři z těch pěti párů jsou sestaveny už z mých odchovů, ale samozřejmě je to vždycky jeden kus můj a druhý je nepříbuzný pták buď z Holandska, ze Švýcarska nebo ze Slovenska.

Potom sis pořídil ary.

To je asi touha každého chovatele papoušků. Co by to bylo za chovatele jihoamerických papoušků, kdyby neměl ary? Takže došlo i na ně. Uvědomil jsem si to ve chvíli, kdy jsme s Josefem Nožičkou a jeho agenturou Primaroute před šesti lety navštívili Peru. Pobyt v pralese byla úžasná záležitost.

Samice ary arakangy v chovatelském zařízení Zdeňka Vandělíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Samice ary arakangy v chovatelském zařízení Zdeňka Vandělíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Když jsme u tebe procházeli voliéry, viděli jsme papoušky, drobné exoty, holuby, slepice, perličky… Jsi chovatelem tělem a duší. Co říkáš na to, že někteří chovatelé jsou ortodoxní, zajímají je třeba jen papoušci, nebo jenom drobotina? Nemyslíš si, že chov všech možných ptáků je už přežitkem? Nebo v něm vidíš pozitivum, že si ze všech těch odborností můžeš vybírat různé zkušenosti?

Určitě, mě to chovatelství naplňuje. Je jedno, jestli jde o slepici, holuba nebo papouška, kanára či astrildovité ptáky, s kterými jsem v roce 2000 začínal. Prostě mě naplňuje cokoli chovat a odchovat. Ono je sice hezké si něco pořídit a mít, ale každý chovatel by se měl snažit, aby dosáhl úspěšného odchovu. A já můžu říci, že mě se to daří v poměrně vysokém procentu.

Teď chováš vzácnější a zajímavější druhy papoušků. Jak vnímáš chovatele, kteří takové drahé ptáky nechovají? Rozlišuješ je podle toho, jestli mají ary a podobné druhy?

Nerozlišuji, chovatele beru jako člověka a můžu říci, že spousta lidí jsou mí kamarádi. Takže pokud se věnují andulkám nebo korelám, a dělají to dobře a srdcem, jsou to pro mně opravdoví chovatelé.

Říkal jsi, že chováš šestnáct druhů a poddruhů aratingů, z toho třínáct jsi už odchoval. Co ty tři zbývající?

To jsou aratingové žlutí, kropenatí a červenolící.

V čem je u nich problém?

Jde o mladé ptáky, ještě nedosáhli pohlavní zralosti. Už loni jsem zaznamenal pokus u „guaroub“, tehdy to byli dvouletí ptáci a snesli tři vejce, z nichž některá byla plná, ale mláďata se bohužel nevyklubala. Zárodek nebyl příliš silný. Nechával jsem si zjistit příčinu u paní doktorky Vaidlové, a bylo mi řečeno, že všechno bylo v pořádku až na plod, který prostě neměl sílu se vyklubat. V letošním roce ti samí ptáci opět zasedli, měli tři vejce, vylíhla se dvě mláďata, ale ta během dvou dnů zmizela. Ani jsem je neviděl, nezaslechl jsem žádné pískání z budky, a když jsem do ní nahlédnul, byly tam už jen skořápky od vylíhnutých vajíček. Mláďata byla bohužel pryč. Příčinou je asi chov arating žlutých v hejnu, proto bude muset přestylizovat celý chov.

Mezi českými chovateli jsi asi jediný, kdo je zkouší chovat právě v hejnu.

Chtěl jsem to zkusit, ale bohužel to u těchto ptáků asi nejde. Je to krásný pohled, když ve voliéře létají tři páry „guaroub“, ale pro chov to bohužel není to pravé. Musím tedy udělat rázný krok a rozdělit je po párech. Doufám, že se mi to povede a toho očekávaného úspěchu se jednou dočkám.

Napadají se aratingové žlutí mezi sebou, když jsou tři páry pohromadě v jedné voliéře?

Ne. Ale asi jsem udělal chybu, že jsem ve voliéře, kde je chovám, nechal velkou boudu po araraunách, ve které všichni aratingové nocovali a jeden pár v ní zahnízdil. Proto asi nastal ten problém, že mláďata přišla o život. Ale opravdu se vylíhla, nebylo to tak, že by ptáci rozbili vajíčka. Nevím, zda to bylo způsobeno více samci pohromadě, ale vím, že se o vejce staraly dvě samice: dominantní je nanesla a druhá jí jako chůva pomáhala se sezením. Na jedné snůšce tak seděly dvě samice.

U aratingů žlutých je častým problémem škubání. Nevyhnulo se to ani tvému chovu. Jak tomu čelíš?

Aratingy žluté mám čtvrtým rokem, pořídil jsem si je v roce 2010. Když jsem si je dovezl, byli to ptáci jako panenky. Loni na podzim, když jsem přišel v neděli krmit, jsem se zhrozil, protože pod bidlem bylo úplně žluto. Říkal jsem si, co se děje. Ptáci si začali brát ocasy, a stalo se to, jako když mávnete proutkem. Přitom mají přístup ke koupání, k slunci, stresovaní podle mě nejsou, dostávají čerstvé větve na okus… Voliéra, ve které je chovám, je dlouhá devět metrů. Šest metrů má výlet, tři metry zálet, výška je 2,8 m a šířka 1,8 m. Myslel jsem si, že to bude pro tři páry dostačující, ale bohužel, budu muset udělat změnu. Mám o čem přemýšlet a co bádat, a to se mi na chovatelství líbí.

Aratigy žluté chová Zdeněk Vandělík v hejnu, ve voliéře po araraunách má hned tři páry. Neosvědčilo se mu to ale, takže je rozdělí po párech. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Aratigy žluté chová Zdeněk Vandělík v hejnu, ve voliéře po araraunách má hned tři páry. Neosvědčilo se mu to ale, takže je rozdělí po párech. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Myslíš, že se ty tři páry pohromadě navzájem stresují?

To bych netvrdil, všichni ptáci byli od začátku spolu. Když jsem je dával dohromady, šlo o půlroční, maximálně tři čtvrtě roční mláďata. Do voliéry šli najednou, nebyl tam jediný problém. Ten nastal až teď v poslední době, kdy měla nastat reprodukce. Překvapilo mě, že mají tendenci rozmnožovat se už od dvou let věku. Teď už jim budou čtyři roky. Možná, že kdybych je od začátku choval odděleně po párech, hnízdění by mi vyšlo, ale chtěl jsem si vyzkoušet chov v hejnu. Bohužel to nefunguje.

Který odchov aratingů z tvé kolekce považuješ za nejzajímavější?

Aratingové skvrnití – wagleri, to je podle mě velký úspěch. Pak se mi daří s takovými běžnějšími druhy, jako je aratinga zlatý, zlatohlavý, oranžovočelý. Velkou radost mám ale právě z wagleráků. A nedávno jsem si z burzy ve Zwolle přivezl aratingy škraboškové peruánské. Upozornil mě na ně Ladislav Žoha, byli tam takoví skrytí v rohu, málem bych je přehlédnul. Srdce mi zaplesalo, protože jde o hodně zajímavé ptáky. Myslím, že jsem jeden z mála, kdo je u nás chová. Mám informaci, že je tu snad jedna samička. Já mám ale dvouletý pár – nádherné ptáky.

Který z aratingů se ti sháněl nejhůře? A jaké druhy bys chtěl ještě sehnat?

Ono se to nedá tak úplně říci, jednotlivé druhy přicházely postupem času a pak, když už lidé věděli, že se specializuji na aratingy, mi sami dávali vědět. Na základě těchto informací jsem si vybíral. Jedno vím jistě: dnes bych už určitě nekupoval žádného ptáka na některé z našich burz. Buď bych to musel mít domluvené dopředu, že ty ptáky znám, znám chovatele a vím, odkud pochází, ale abych šel a kupoval si nějakého šestiletého, osmiletého nebo desetiletého ptáka naslepo, to v žádném případě.

Chov aratingů u nás není tak rozšířený jako jiné druhy papoušků. Čím si to vysvětluješ? Podobné to je s pyrury, a přitom amazoňani nebo amazónci jsou tu poměrně častí.

Aratingy jsou krásní ptáci, objevují se v našich chovech, ale většinou tak ve dvou, třech nebo čtyřech druzích. Lidem se líbí hlavně aratinga zlatý, to je takový líbivý papoušek, navíc hodně dobře dostupný. S aratingy se ale pojí problémy s hlukem, ne každý chce riskovat problémy se sousedy. Pokud chcete chovat aratingy, musíte mít vyřešenu otázku hlučnosti. Křičí sice i amazoňani, ale ti to dělají vesměs ráno, večer nebo před deštěm. Když cítí vodu, mají najednou poplach. Stalo se mi už několikrát, že jakmile spustili křik, do jedné nebo dvou hodin začalo pršet. Přitom bylo slunečno. Ale pak se zatáhlo a přišel déšť. Příroda je prostě mocná čarodějka.

Omezuješ nějak hluk aratingů tím, že bys je na noc zavíral do záletou a pouštěl je ven v nějakou rozumnou denní hodinu?

Od jara až do podzimu jsou ptáci otevření. Mají samozřejmě svůj zálet a výlet. Naučili se na noc schovávat do záletů, kde jsou i obslužné chodby a připravujeme jim tam krmení. Krmím je zevnitř. V zázemí jsou také hnízdní budky, takže spousta aratingů nocuje v nich. Ráno s příchodem prvních slunečních paprsků ptáci vylétávají do výletů a vítají nový den. Takže si křiknou, ale přes den jsou spíš zticha.

Nezdá se ti, že o aratingy není takový zájem, nejsou tak komerčně zajímaví, protože tolik nehnízdí a nemají třeba patnáct mláďat ročně jako rosely?

To nemůžu říct, ale ono to je hodně o kvalitě ptáků. Chovám třeba aratingu hnědohrdlého, nominátní formu pertinax pertinax, je to nádherný pták, který je sice zelený, ale má totálně oranžovou hlavu s prokreslením modré barvy. Jeden pár mi hnízdí třikrát ročně. Býval jsem z toho dost nervózní. Po několik let odchovávali patnáct mláďat za jednu chovnou sezónu. Tři snůšky po pěti vejcích, všechna plná, pět mláďat se vylíhlo a všechna byla odchována. Dlouhodobý průměr je u nich dvanáct až patnáct mláďat ročně. Už jsem si dělal starosti, co s tím budu dělat, že budu muset jezdit na burzy a postávat tam a pak se zase vracet s plnými přenoskami domů. Zatím se ale daří všechny odchovy udávat, spousta z nich končí u nás v republice, lidé o mě už vědí a sami volají, objednávají si ptáky. Pro mě osobně je ale dobrou vizitkou, že ptáky prodávám i do zahraničí. Do Holandska, Belgie, Anglie… Chovatelé o mě vědí nebo se doslechli, jezdí za mnou a to mě těší.

Několikrát jsi byl v tropech v jižní Americe. Obohatilo tě nějak, že ses byl podívat do přirozeného biotopu ptáků, které chováš?

Určitě. Při návštěvě Peru jsem ji ujasnil, že chci chovat jihoamerické papoušky. Uchvátilo mě to a musím se přiznat, že jsem tomu totálně podlehl. Teď jsem dostal nabídku, jestli nechci s kamarády odjet do Austrálie, ale bohužel, to není moje parketa. I když ten kontinent a příroda jsou hezké, v Austrálii jsem ještě nebyl, ale jakmile jsem odpověděl, že asi ne, hned mi bylo řečeno, že Bolívie by taky nebyla špatná. Tak se mi rozzářily zorničky, protože tam bych naopak jel. Pozorování velkých papoušků arů kanind a arů červenouchých ve volné přírodě by byl zážitek.

Nebojíš se odjíždět na takové dovolené, aniž bys měl kontrolu nad svým chovem tady doma?

Ve firmě mám deset lidí, přičemž dva jsou schopni mě zaskočit. Dokáží připravit krmivo a nakrmit. Můžu jim důvěřovat.

Aratingové sluneční (zlatí) mají ve voliéře zvoneček na hraní (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Aratingové sluneční (zlatí) mají ve voliéře zvoneček na hraní (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Když už jsme u krmení, jakému krmivu dáváš přednost?

Krmení je dost ožehavá záležitost, poměrně složité téma. Každý chovatel má na to svůj názor. Já jsem si ho vytříbil tak, že jsem postupně přestupoval na různá krmiva. Začal jsem jako každý druhý vlastním mícháním směsí. Jak se mi chov rozrůstal, přešel jsem na krmiva od Deli Naure, a teď jsem v úzkém kontaktu s Versele Laga. Již šestkrát jsem navštívil Loro Parque na Tenerife a tam jsem se také zajímal o krmiva a o velikosti krmných dávek. Krmí tam dvakrát denně, ráno v devět ptáci dostávají ovoce a zeleninu pouze v takovém množství, aby jim to stačilo na ten den. Odpoledne ve čtyři hodiny dostávali suché krmivo.

U kterých papoušků sis to ověřoval?

Konkrétně mě zajímali amazoňani, arové, prostě jihoameričtí papoušci. A opravdu, jak se tvrdí, dávají jím dvě polévkové lžíce suché směsi na pár. Ptáci jsou na to naučení, okamžitě se slétnou k miskám, během deseti patnácti minut sežerou dávku, která jim byla určena, a zase odlétnou. Samozřejmě v době hnízdění se krmné dávky zvyšují, ale mimo chovnou sezónu není nutné ptáky překrmovat. Někdy jsem se při návštěvách u některých chovatelů přímo zhrozil, že mají ve voliérách půllitrovou nebo litrovou misku a ta je plná slunečnice, ovsa, možná i pšenice, protože jeho bratr má několik hektarů polí a mají to zadarmo. Není to dobře, ptáci jsou pak přetučnělí.

Takže preferuješ značková krmiva.

Určitě ano, namíchané komerční směsi – už z toho důvodu, že jsou naprosto čisté, prošly filtry a UV lampami. Jestliže by tam byla nějaká choroba nebo cokoli jiného, tímhle ošetřením se to zlikviduje.

Krmíš granulemi?

Moc ne. Arům kupuji od Versele Laga namíchané krmení, kterým krmí v Loro Parque na Tenerife. Je určené i pro amazoňany a je v něm obsaženo určité procento granulí. Nic dalšího k tomu už nedomíchávám. Zkoušel jsem dávat granule i samostatně, ale ptáci na ně nejsou zvyklí. Nechci je to učit a přesvědčovat, jsou prostě zvyklí na semena. Neříkám, že je ve volné přírodě mají denně, ale když je neseženou, jdou spíše po ovoci, nějaká semena také mohou získat třeba ze šišek. Myslím si tedy, že to, co jim nabízíme, je nejlepší na trhu. Nemusím je umlátit kvantitou, dávám jim kvalitu. Někomu přijde drahé dát tisíc korun za pytel směsi, ale to je věc názoru. Podle mě, když nešetříme na kvalitě, ptácí nám to vrátí na odchovech, v dost vysokém procentuálním poměru.

A jak tedy sám krmíš? Jaký je poměr ovoce, zrnin, máčeného, zeleného?

Ovoce a zeleninu ptáci dostávají po celý rok. Mají opravdu hodně na výběr.

Fotili jsme tvoji přípravu krmení a je to opravdu procedura. Co všechno dáváš do směsi ovoce a zeleniny?

Základ tvoří jablka a mrkev. Pak dostávají hroznové víno, banány, granátové jablíčko, ananas, a ze zeleniny brokolici, salát, čínské zelí, prostě to, co je momentálně dostupné na trhu. Opravdu v hojném množství.

Co třeba citrusy? O těch se říká, že by se měly dávat s mírou.

Říká se, že by se neměly dávat vůbec, ale čas od času dáváme pomeranče a mandarinky. Je to jen maličké procento a dostávají je pouze amazoňani a arové. Aratingy je moc nemilují, mám to u nich odpozorované a nezkouším to. Vyhodili by to. Jinak máme zamraženo minimálně 100 až 150 kg černých jeřabin (arónií), které milují všichni ptáci. Také šípek, kukuřici v mléčné zralosti a další plodiny. Kukuřici v mléčné zralosti dáváme zjara, když už začíná hnízdní sezóna. Ovoce a zelenina je prvořadá věc pro všechny ptáky.

Preferuješ výhradně odchovy pod rodiči, nebo některá mláďata ručně dokrmuješ?

Vyznávám stoprocentní odchov pod rodiči. Při mé profesi není čas na to, abych se zabýval ještě umělým odchovem. Neříkám, že jsem to nikdy nedělal, také jsme to zkoušeli, ale opravdu na to není čas. Každý den vstávám v pět hodin ráno, abych byl na šestou v práci. Zhruba do osmé nebo půl deváté mi trvá příprava krmení (včetně nakrmení všech zvířat) a potom už se věnuji firmě až do odpoledních a někdy i večerních hodin. Z toho důvodu není šance dokrmovat nějaké odchovy uměle.

Jak ti v tomhle ohledu daří s velkými druhy arů? Ve voliéře jsme viděli mládě ary vojenského, to není určitě tvůj první odchov tohoto druhu…

To není, ary vojnské odchovávám asi šestý nebo sedmý rok. Ptáci jsou na to navyklí, vědí, kdy má přijít reprodukce, ale bohužel se pak dostávám do takového mlýnského kola, protože mi volá spousta lidí a kamarádů, že by se rádi přijeli podívat, ale já je nemůžu pustit k voliérám, protože mi ptáci hnízdí. Chovná sezóna mi začíná už v lednu a končí v říjnu. Prostoru pro návštěvy je proto málo. Samozřejmě se snažím každého chovatele přijmout, posedíme, ale bohužel ho nepustím k ptákům. Nechci je nějak uměle nutit ke změně návyků, že bych jim dával v určitou dobu máčené krmivo, aby přizpůsobili hnízdní dobu, jak bych potřeboval. Prostě to mají takhle nastavené, začínají hnízdit už koncem prosince a začátkem ledna.

Loňské mládě ary vojenského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Loňské mládě ary vojenského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jak velcí arové snášejí kontrolu budek?

Velice těžko, téměř není možné k nim lézt.

Používáš v budkách kamerový systém?

Zatím ne, ale uvažuji o tom.

Chováš i vzácné ary červenoramenné poddruh cumanensis. Jak se ti s nimi daří?

Ara nobilis cumanensis je opravdu velký oříšek, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Mnoho chovatelů v Německu nebo Holandsku tyto ptáky chová a odchovává, ale žádné odchovy nejsou ochotni prodat. Dostat se k těmto ptákům je těžké. Sám jsem svůj pár získal takovým zajímavým způsobem. Čirou náhodou jsem navštívil chovatele tady u nás v České republice, kteří ani netušili, co mají ve voliéře. Mysleli si, že to je normální nobiliska, samičku cumanensis chovali se samcem nominátní formy. Když jsem jim to řekl, nabídli mi, ať jim tedy seženu jinou samičku nobilisky a že mi za ni dají tu svoji. Neváhal jsem ani vteřinu, do čtrnácti dnů byla samice u mě doma.

Kde jsi sehnal samce?

Přes dalšího kamaráda a dovozce Václava Ptáčníka. Sehnal kontakt do Rakouska, kde věděl o osmiletém samci. Oba ptáky mám už třetí rok, zatím nezahnízdili, ale v letošním roce to vypadá hodně nadějně, protože jsem jim slíbil, že jestliže nic neodchovají, tak půjdou. Mám na ně asi pět zájemců, kteří by po nich okamžitě skočili. Ale vypadá to velice slibně, začali se vzájemce probírat, krmit, jsou stále u sebe, lezou i do boudy. To je velice kladná zpráva, takže se těším a uvidím, jestli to povede k úspěšnému odchovu.

Podobné zkušenosti má i řada dalších chovatelů, „cumanensisky“ jim nezahnízdí hned. Nedávno jsme navštívili Karla Hansala, ten je má také tři roky a už dvě hnízdění mu skončila špatně, protože ptáky vždycky něco vyrušilo.

Ano, o tomto problému vím, s Karlem Hansalem se dobře znám. Jeho páry znám od chvíle, kdy si je dovezl z Rakouska. Jsou to nádherné páry, ale bohužel se ještě odchovu nedočkal. Očekává, že to bude snad letos, ale bude záležet na tom, zda mu zase zemědělci nezačnou jezdit v noci s traktory vedle voliér. Je to složité. Přitom nobiliska se množí poměrně dobře. Mám i nominátní formu, od které odchovávám každý rok tři mláďata, opět pod rodiči. „Cumanensisky“ jsou ale něco úplně jiného, přitom to je stejný druh ptáka. Drobný rozdíl je pouze ve velikosti a bílé horní čelisti zobáku.

Co amazoňani rudoocí, které máš taky v chovu?

To je taky takový oříšek, ale bohužel jsem se dostal do situace, že budu muset zrušit kompletní chov amazoňanů. Už z toho důvodu, že musím rozhodit aratingy žluté, jak jsem říkal na začátku. Tam, kde teď chovám amazoňany, což je nějakých deset nebo dvanáct voliér, uvolním místo pro chov malých arů. Rozšířím ho ještě o nějaké nové druhy, a půjdou tam taky velcí aratingové. Waglery, mitraty, červenolící – aby i tito ptáci měli možnost lepších podmínek, než jim poskytuji nyní. V menších voliérách ponechám menší druhy aratingů jako zlatočelé, oranžovočelé, tmavohlavé a další.

Jaké další malé druhy arů si plánuješ pořídit? Už jsme viděli marakány a ary horské.

Arové horští jsou úžasní ptáci. Přijel ke mně známý, měl jsem tady loňský odchov samce ary vojenského. Líbil se mu, ale chtěl ho vyměnit za aru horského. Ptal jsem se, kolik bude doplatek, ale nabízel kus za kus. Okamžitě jsem do toho šel a byl to opět velice dobrý obchod. Ale teď nastal problém: samců arů horských je neuvěřitelně moc, i u nás v republice, ale samici aby člověk pohledal. Během měsíce se ale čistě náhodou podařilo sehnat čtyřletou samici z Loro Parque. Byla nádherná, samec je taky úžasný, okamžitě spolu začali harmonizovat, chodit do boudy, ale nastaly problémy s jejich přihlášením u úřadů. Trvalo čtyři nebo pět měsíců, než jsem dal papíry dohromady.

Zamluvili jsme, které další malé ary plánuješ chovat. Co třeba arové žlutokrcí?

Arové žlutokrcí mi byli také nabídnuti, ale uchvátili mě arové malí. Už na ně mám tak trochu políčeno. A mám nádherný pár arů červenouchých, které jsem dovezl opět z Loro Parque. Někteří chovatelé dovozy z Tenerife moc neuznávají, protože ptáci přicházejí z jiných klimatických podmínek. Mohu říci, že několik párů ptáků mám přímo z Loro Parque a nemůžu si na ně stěžovat. Samice ary marakány, která pochází z Tenerife, mi začala odchovávat už ve dvou letech. Každý rok mi tento pár odchová tři mláďata. Někdy nastane i situace, že se ti ptáci podnesou, tzn. udělají snůšku brzy zjara, pak to v průběhu roku – v červnu, červenci – zopakují, takže za chovnou sezónu odchovají od tří do šesti mláďat. Naprosto sami. Prostě jsou to úžasní ptáci. Můj názor na dovozy z Tenerife je tedy kladný. Jsou důležité i kvůli změně krve. Když jsem si dovezl ary červenouché, musel jsem Loro Parque udávat přesnou adresu chovu, kde budou ptáci umístěni, kvůli genetické knize, kterou si vedou na Tenerife.

"Síň slávy" u Zdeňka Vandělíka (Foto: Jan Sojka. Nová Exota)
„Síň slávy“ u Zdeňka Vandělíka (Foto: Jan Sojka. Nová Exota)

U arů červenouchých má řada chovatelů obavy z dilatace žlaznatého žaludku, kterou tento druh trpí nejvíc z celého rodu.

Já jsem se s tím bohudík nesetkal. Myslím si ale, že to je problém u více druhů ptáků.

Řešil jsi někdy u nějakých ptáků, které sis dovezl, nějaký závažnější zdravotní problém? A teď nemyslím škubání peří, které jsme už probírali.

Zatím jsem tento problém neřešil. Myslím si, že jakýkoli zdravotní problém jakéhokoli chovance u jakéhokoli chovatele je vždycky velký průšvih.

Pojďme k tvému chovatelskému zařízení. Při stavbě voliér jsi využíval hodně dřevo. To je u chovatelů jihoamerických druhů dost neobvyklé.

Ke dřevu mám blíž než někteří chovatelé, protože s ním pracujeme. Svoje chovatelské zařízení jsem už dvakrát nebo třikrát předělal, než jsem dosáhl určité dokonalosti. Všechny zálety jsou dřevostavby, samozřejmě odizolované, vytápěné a výlety jsem kvůli dravějším jihoamerickým druhům papoušků dělal v kovu.

Je zajímavé, že přesto, že jsou konstrukce ze dřeva, není vidět, že by to zařízení bylo poškozené.

Není, ale musel jsem volit takové materiály, které budou vyhovovat pro danou věc, tedy chovu papoušků, a nedat jim šanci okusu na stěnách. Václav Ptáčník mi říkal, že se ptákům z Tenerife u mě tolik daří právě kvůli dřevostavbě voliér, protože teplo a vlhkost v ní je úplně jiná, než kdybych to postavil z cihel a betonu. Na druhou stranu je pravda, že ať přijedu k jakémukoli našemu chovateli, vesměs má zděné voliéry. Jde o studené, syrové stavby. Podle mě to není pro ptáky to pravé.

To chápu, na druhou stranu se říká, že dřevo není dobré kvůli parazitům, špatně se takové voliéry dezinfikují a když se vyskytne nějaká nemoc, obvykle se musí dřevo zlikvidovat.

Tento problém pomíjím, protože zatím žádný nemám. Je pravda, že dezinfikujeme prostředkem F10 od paní doktorky Vaidlové, který aplikujeme dvakrát ročně vždy na jaře a na podzim. Tedy před hnízděním a na konci hnízdní sezóny. Přes rok to děláme, jen když je to nutné. Je to dobrý přípravek, protože není škodlivý ani pro ptáky s dýchacími potížemi. Jejich léčba se tedy může provádět i inhalací tohoto prostředku.

Kromě toho, že jsi chovatel, stal ses také chovatelským činovníkem. Jsi jednatelem Klubu přátel exotického ptactva (KPEP), pořádáš každoroční chovatelská setkání v Kozovazech, dříve v Jirnech. Jak ses k tomu dostal? Nebije se tahle činnost s chovatelstvím?

Nejsem typem člověka, který by vyhledával nějaké funkce. Jdu spíš za svým cílem, než bych někde vysedával po schůzích nebo konferencích, to mě nebaví. Člověk se tomu ale nevyhne. V minulosti jsem byl členem Českého svazu chovatelů, už od svých osmi nebo devíti let, kdy jsem choval zdrobnělé a zakrslé slepice, holuby a králíky. Pak jsme chovali jako rodina kožešinová zvířata, měli jsme stříbrné lišky, takže pořád mě to táhlo k tomu dělat něco se zvířaty. Díky svým známostem jsem se dostal k chovatelům z Klatov a stal se členem jejich spolku. Každý měsíc, když to dají okolnosti a je čas, se tam snažím jezdit.

Z Čelákovic to je poněkud z ruky, ne?

Ano, je to 170 km tam a dalších 170 km zpátky, ale naplňuje mě to a těší, protože se tam vidím s lidmi, které mám rád. Máme si co říct. Pa jsem začal u nás v Jirnech pořádat VIP setkání chovatelů papoušků, ale po šesti ročnících, kdy jsem pořád musel přemlouvat lidi, aby přijeli a že to nedělám pro sebe, mě to přestalo bavit a chtěl jsem s tím skončit. Přišel za mnou ale Ladislav Žoha, tehdy místopředseda a jednatel KPEP, že by bylo škoda ničit takovou tradici, a ať vstoupím do KPEPu, že ta setkání budou organizovat.

Jak vlastně vznikla myšlenka těchto VIP setkání?

Přišli jsme na ni při jedné z návštěv Tenerife s Josefem Nožičkou a Lubošem Pavlechem. My jsme založili setkání v Jirnech a Luboš Pavlech v Kálnici na Slovensku. V Jirnech jsme pak bohužel museli skončit, protože mi neúměrně zvýšili nájem, ale myslím si, že Kozovazy, kam jsme ta setkání přestěhovali, jsou víc než důstojnou náhradou. Servis je tam na vysoké úrovni, parkování, ubytování, restaurace včetně přednáškového sálu.

Pořádání VIP setkání chovatelů tedy převzal KPEP, ale ty ses stal jeho jednatelem.

Asi po třech měsících po mém vstupu do KPEP jsem se dozvěděl, že jsem byl navržen na jednatele klubu. A byl jsem zvolen. Potom vznkla Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP) a do té jsem také vstoupil. Myslím si, že tato organizace má chovatelům co nabídnout. Někteří lidé si stále neuvědomují, co jim ACHEP přináší. Že jim může pomoci, když budou mít problémy s kontrolou, se sousedem, s čímkoli.

Celá řada chovatelů má velmi odtažitý vztah k vystavování ptáků. Ty jsi velká výjimka, pravidelně zapůjčuješ papoušky na řadu výstav. Co tě k tomu vede?

Spousta kamarádů se mě ptá, proč dávám ptáky na výstavy a jestli se nebojím, že si přivezu nějakou nemoc. Že to je riziko. Ono to riziko samozřejmě je, ale jestliže člověk něco dělá na určité úrovni, měl by se podle mě také veřejně prezentovat. Není to o tom, že by se chovatel měl vychloubat, že na to má peníze. Vezměme si třeba Ladislava Grodu: to je několikanásobný mistr světa a Evropy u výstavních andulek. Celá Evropa nám ho závidí, a Český svaz chovatelů, za který nás ve světě reprezentuje, měl problém mu proplatit i pitomý cesťák na šampionát. Přitom reprezentuje celé české chovatelství, český stát. To je smutné.

Takže vystavuješ proto, že chceš prezentovat chovatelství jako takové.

Ano. Nemám se za co stydět, nemám co schovávat. Vždyť je to hezké, když se někdo něčím pochlubí.

Jak vybíráš ptáky, které vystavíš? Předpokládám, že nejde o chovné páry.

Spíš preferuji vystavování odchovů a nebo lichých ptáků. Bráním se vystavování chovných párů, protože si myslím, že by tím byla narušena psychika zvířat. Jsou to spíš mladé kusy, nebo ptáci, kteří ještě neodchovali, ale mám i zkušenost, že když jsem před lety vystavoval na Exotě v Olomouci amazónky, dali se mi tam dohromady a tři měsíce po návratu domů zahnízdili.

Zdeněk Vandělík pravidelně vystavuje svoje papoušky na Exotě v Olomouci, Exotice v Lysé nad Labem, výstavách KPEP v Botanické zahradě v Praze a klubové výstavě v Klatovech (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)
Zdeněk Vandělík pravidelně vystavuje svoje papoušky na Exotě v Olomouci, Exotice v Lysé nad Labem, výstavách KPEP v Botanické zahradě v Praze a klubové výstavě v Klatovech (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Když dovážíš ptáky zpátky z výstavy, dáváš je do karantény kvůli případné nákaze, nebo to neřešíš?

Ne, jdou zpátky do svojí voliéry. V dnešní době se alespoň u těch dvou našich největších výstav – Exoty Olomouc a Exotiky v Lysé nad Labem – klade hodně velký důraz na hygienu. To je dost podstatná věc z hlediska prevence. Já sám můžu tvrdit, že mám absolutně zdravý chov, ale o dvě klece vedle to může být jinak. K takovým problémům ale dnes už nedochází. Na akcích, kterých se zúčastňuji, je veterinární stránka opravdu na vysoké úrovni.

Máš nějaké svoje chovatelské krédo? Co bys vzkázal začínajícím chovatelům?

Vždycky jsem si myslel, že budu mít nějakého nástupce. Mám dvě dcery, ale ani jedna nemá sklon k chovatelství. Starší dcera vystudovala hudební konzervatoř v Praze a Janáčkovu akademii v Brně. Ta mladší studuje medicínu na Univerzitě Karlově v Praze. Starší dcera mě loni udělala dědečkem. Pyšním se vnučkou. Není vnuk, nebude nástupce… Ale když mi volali z porodnice, že to je holka, ujišťovali mě, že to bude chovatelka. Tak jsem řekl, že až jí bude rok, mám pro ni už dárek. Připravuji voliérku, kde začneme se zebřičkami, astrildy a podobně. Začít se dá v každém věku. Každý člověk, který má rád přírodu, a speciálně opeřence, může začít s chovem kdykoli, nikdy není pozdě. Důležité je, že to tomu člověku udělá radost.

Rozhovor vznikal ve spolupráci s časopisem Nová Exota, kde vyšel v čísle 4/2014

Předchozí článek

Vzniká klub přátel volného letu papoušků Nespoutaná křídla. Představí se 17. května v Lipové – lázních

Dálší článek

Liberecká zoo poprvé odchovala nestory kea, mláďata dokrmuje uměle

1 Comments

  • Opět krásný článek. Děkuji za něj. V poslední době se mi čím dál více líbí množství zajímavých informací obsažených v typech těchto článků.
    Pokud bych mohl poprosit, jestli by bylo možné něco více psát o konstrukcích voliér jaké používají chovatelé (materiály, krmné pulty, pletivo, dvířka výletů, nějaké vychytávky atd.). Myslím si, že tyto informace by uvítali asi všichni co budují či předělávají chovatelská zařízení.
    Děkuje a zdraví
    Petr

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější