Aratinga oranžovočelý (Eupsittula canicularis)

Nejmenší z aratingů, velmi podobný většímu aratingovi zlatočelému. Celkově je zelený, čelo až po uzdičku má oranžové, stejně jako lysé okolí očí. Přední část temene tmavě modrá, hrdlo a prsa bledě olivové. Břicho, spodní krovky ocasní a spodní krovky křídelní jsou zelenavě žluté. Ocas je shora zelený, zespodu špinavě žlutý. Zobák je rohový, oko bledě žluté, běhák šedavě hnědý. Dorůstá délky 24 cm a hmotnosti do 75 g.

Ve volné přírodě obývá tichomořské pobřeží Střední Ameriky, konkrétně západní Mexiko, jižní a západní Kostariku. Jde o běžný druh papouška, BirdLife International odhaduje četnost divoké populace na půl milionu až pět milionů ptáků. Proto není zařazen na seznam CITES, mezinárodní úmluvy na ochranu volně žijících živočichů. Existují tři poddruhy: aratinga oranžovočelý středoamerický (Eupsittula canicularis canicularis), aratinga oranžovočelý jižní (Eupsittula canicularis eburnirostrum) a aratinga oranžovočelý západní (Eupsittula canicularis clarae).

Chov v zajetí

Zřídka chovaný druh aratingy, ale nedá se říct, že by byl vzácný. Oproti jiným zástupcům svého rodu je výrazně menší a drobnější. Na chov je nenáročný, je odolný vůči chladu, ale dokáže být velmi hlučný a vyžaduje pravidelný přísun čerstvých větví na okus. Je podobný příbuznému aratingovi zlatočelému, oproti němu je ale výrazně menší.

V tuzemsku byl chován už za druhé světové války, prvního odchovu docílila v roce 1940 pražská zoologická zahrada. První odchov u soukromého chovatele následoval až o čtyři desítky let později, v roce 1980 u Ladislava Kohouta. Nyní jej chová větší počet chovatelů a k odchovům u nás dochází každoročně.

Dostupnost a cena

Běžně dostupný druh papouška, ale není tak často nabízen jako známější aratingové. Zřídka se objevuje v chovatelské inzerci na českých webech. Patří mezi středně drahé druhy papoušků, v roce 2011 se cena za jednoho ptáka pohybovala od sedmi tisíc korun výše. Starší ptáci a především harmonizující páry po úspěšných odchovech jsou dražší.