Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Již pětadvacet let létají každý den ráno na jednu z výškových budov v Tatuapé, okrajové čtvrti brazilského Sao Paula, hejna aratingů kropenatých. Přidržují se na cihlách a olizují cement, do kterého stavební dělníci použili jílovitou půdu s minerály a dalšími látkami. Jde o podobný „liz“ jako jílovité stěny v Amazonii proslavené velkými hejny arů, amazoňanů či amazónků. Ti na ně přilétají pojídat jíl, který jim pomáhá neutralizovat toxiny z nezralých plodů, které pojídají. Stejnou funkci plní i speciální cement na budově v Tatuapé, píše web Ornithomedia.com. Podle něj ptáky může přitahovat i zvláštní vůně pryskyřice, která byla použita na omítce budovy.
Jíl nepomáhá papouškům pouze neutralizovat toxiny (např. kofein a tanin), ale přispívá také k mechanickému drcení semen v žaludku a pomáhá absorbovat základní minerály a stopové prvky, jako je sodík a vápník. Aratingové kropenatí objevili budovu v Sao Paulu v polovině 90. let minulého století a od té doby se jí drží. Přilétají vždy o půl šesté ráno a v různě velkých hejnech setrvávají až do páté odpoledne, kdy přelétnou na blízké stromy, kde hřadují a poté nocují. Jednou zde ornitologové napočítali až 200 ptáků najednou, na které se sjíždí podívat zvědavci z celého města. Místní lidé nedají na papoušky dopustit, někteří ale používají špunty do uší, aby je křik aratingů brzy ráno nebudil. Někteří lidé nazývají stavbu „domem aratingů“.
Město je pro ně bezpečnější
Ptáci za celou dobu nijak nenarušili fasádu domu, takže je patrné, že pouze olizují cement a cihly. Největší počty aratingů se na budově objevují mimo hnízdní období. Podle místních ornitologů je pro ně stěna výškové budovy bezpečná, proto si ji oblíbili. Mnohem riskantnější by bylo olizovat cement z nízkých zídek nebo dokonce ze země, kde hrozí útok predátora nebo člověka. Někteří vědci míní, že aratingové si o cihly také obrušují zobáky. Fasádu domu majitelé každé tři roky renovují pomocí pryskyřice. Aratingové kropenatí se do Sao Paula přestěhovali z jihovýchodní Brazílie a adaptovali se na život ve velkoměstě. Velice rychle zjistili, že zde lépe naleznou potravu, bezpečné úkryty i hnízdní dutiny a lépe se ochrání před dravci.
„Ve městě tento druh nenarazí na mnoho přirozených predátorů a protože v městském prostředí nedochází k odchytu papoušků, cítí se tu bezpečně,“ říká ornitoložka Karlla Barbosa, koordinátorka Společnosti pro ochranu brazilských ptáků (SAVE Brazil). „Pro hnízdění využívají stromy v parcích a kromě toho mívají hnízdní dutiny i na střechách. Potravy mají ve městě opravdu dostatek, protože je zde spousta kokosových palem,“ dodává. V přírodě se aratingové kropenatí probouzejí velmi brzy, poté hned hledají potravu a následně se rozptýlí v malých skupinách po okolí. Pozdě odpoledne se znovu setkají a poté společně hřadují. Na jednom takovém místě v Sao Paulu viděla Karlla Barbosa dokonce až 400 aratingů najednou.
Zajímavé chování amazónků rezavolících ve volné přírodě: olizují soli ze skalních stěn
Úvodní foto: Verdesp.com.br
