Zajímavé chování amazónků rezavolících ve volné přírodě: olizují soli ze skalních stěn

Amazónek rezavolícíUVNITŘ VIDEO – Nejen arové, amazoňani a další amazonští papoušci neutralizují toxiny z nezralého ovoce pojídáním minerálů z příkrých břehů amazonských řek. Podobné chování zaznamenali vědci z organizace ProAves také u amazónků rezavolících v kolumbijské rezervaci Colibri del Sol. Pestře zbarvení malí papoušci ovšem nelétají k břehům řek a nepojídají jíly, nýbrž se soustředí na skalní stěny, z nichž olizují minerální soli. Poprvé toto chování vědci pozorovali v roce 2009 a od té doby ho zaznamenávají každoročně. „Šest let po sobě jsme sledovali v den našeho příjezdu ve stejnou hodinu (od 7:00 do 7:45) hejna s průměrně 40 ptáky, jak přilétají na skalní stěny bohaté na soli a minerály,“ popsali na webu organizace ProAves.

Biologové se domnívají, že amazónci takto neutralizují vliv toxinů ze jmelí Antidaphne viscoidea, které je jejich hlavní potravou. Z dřívějších pozorování mají také potvrzeno, že tito papoušci rovněž pojídají plody bromélií rodu Tillandsoideae a žaludy z dubu Quercus humboltii. Soli jim mohou pomáhat také jako ochrana proti parazitům a působí jako regulátor pH. Příhodných skalních stěn s minerálním obsahem však není v rezervace příliš mnoho, což umožnilo ochráncům instalovat poblíž jedné z nich kamerové pasti a natočit přirozené chování amazónků rezavolících, o jejichž životě ve volné přírodě se toho moc neví (a v zajetí nejsou chováni vůbec). Podařilo se jim dokonce zachytit námluvy a páření několika ptáků.

Ve 30. letech je chovala pražská zoo

Ze záběrů je pěkně vidět začínající tok dospělého páru. Samec provádí sérii pohybů, skáče a přelétává mezi dvěma nebo třemi sousedními větvemi poblíž místa, kde sedí samice. Ta se snaží samce neustále sledovat a pochoduje za ním po větvi. Samec náhle přilétá až k ní a začne vrtět hlavou tak prudce, jako by ji chtěl udeřit zobákem. Samice jde do „kolébky“ a poté dojde na páření. „Pro lepší kontakt samice „povzbuzuje“ samce jednou nožkou a snaží se o co nejlepší kontakt jejich kloak. Tento poslední úkon se opakuje po dobu asi dvou minut. Poté jsme pozorovali, jak se celý proces páření opakuje ještě třikrát,“ píší vědci z organizace ProAves na svém webu. Soli ze skalních stěn neolizují jen amazónci rezavolící, stejné chování vědci pozorovali i u tyranovce kouřovéno, tangary modročerné a několika druhů arassariů.

K TÉMATU: Vědci zvětšili rezervaci pro vzácného amazónka Fuertesova. Zachrání ho?

Amazónek rezavolící žije v západní Venezuele, střední Kolumbii a západním Ekvádoru. Mezinárodní organizace BirdLife International odhaduje četnost divoké populace na pouhých 2,5 až 10 tisíc jedinců. Přesto není zařazen do první přílohy CITES, mezinárodní úmluvy na ochranu volně žijících živočichů. Existují tři poddruhy: amazónek rezavolící kolumbijský (Hapalopsittaca amazonina amazonina), amazónek rezavolící venezuelský (Hapalopsittaca amazonina theresae) a amazónek rezavolící červenolící (Hapalopsittaca amazonina pyrrhops). Ve 30. letech minulého století dovezla tyto papoušky do tehdejšího Československa pražská zoologická zahrada. Šlo o čtyři exempláře, prvního získala v roce 1931, dva v roce 1935 a posledního v roce 1936.

Úvodní foto: ProAves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..