Nepříliš rozšířený druh loriho, asi nejméně pestře zbarvený druh celé skupiny loriů. Samec i samice jsou celkově zbarveni černě s purpurovým leskem, kostřec je purpurově modrý, jedině spodní strana ocasu je olivově žlutá, u kořene červená. Zobák má černý, oko oranžově červené, běhák šedý. Mladí ptáci mají okruží oko a spodní čelist u zobáku bělejší a oko tmavé. Patří k největším druhům loriů, dorůstá délky až 34 cm a hmotnosti do 260 g.
Ve volné přírodě žije na západní Nové Guineji a okolních ostrovech. Nezdá se, že by byl ohrožen, Červená kniha ohrožených živočichů IUCN jej vede v nejnižší kategorii „potenciálně ohroženého“ a mezinárodní organizace BirdLife International nepředpokládá, že by jeho populace klesala. Existují tři poddruhy: lori černý guinejský (Chalcopsitta atra atra), lori černý misolský (Chalcopsitta atra bersteini) a lori černý irianský (Chalcopsitta atra insignis). Dříve byl uznáván ještě jeden poddruh z poloostrova Mamberiok na severozápadu Nové Guineji, ale později bylo zjištěno, že jde o křížence loriho černého a loriho rudočelého.
Chov v zajetí
Poměrně vzácně chovaný druh, i v České republice je u chovatelů a v zoologických zahradách zastoupen velmi sporadicky. Mají klidnou a příjemnou povahu a na chov nejsou nijak nároční. Stejně jako ostatní loriové patří mezi nektarožravé ptáky, krmnou dávku tvoří speciální nektar pro lorie a sladké ovoce, občas i máčená semena a vařená rýže. Velmi rád se koupe, ale v zimě potřebuje vytápěné zázemí s teplotou nejméně 15 stupňů. Jako jeden z mála druhů loriů se velmi dobře ochočí a dokáže se naučit opakovat slova.
Vyžaduje prostornější voliéry, u vnitřních ubikací je třeba počítat s jeho tekutým trusem, kterým doslova ostřeluje své okolí. Proto jeho chov stejně jako u dalších druhů loriů vyžaduje zvýšené nároky na udržování hygieny v chovatelském zařízení. V České republice jej poprvé odchovala pražská zoologická zahrada koncem 90. let minulého století, poté se to podařilo i několika soukromým chovatelům. První dovozy tohoto druhu do tuzemska se ale datují už ke konci 70. let minulého století.
Dostupnost a cena
Sporadicky chovaný druh papouška, v České republice jej odchovává jen hrstka soukromých chovatelů a Zoo Praha. Větší šance získat jej je spíše v zahraničí. I když je velmi vhodný za domácího mazlíčka, není jasné, zda jej takto někdo v tuzemsku chová. Cena mladého ptáka se na českém trhu v roce 2013 odhadovala na 20 tisíc korun. Pohlavně dospělí ptáci a harmonizující páry jsou výrazně dražší.
Výskyt v českých a moravských ZOO