Nepříliš známý druh papouška, který se v chovech v zajetí takřka nevyskytuje. Zřejmě kvůli tomu, že není příliš atraktivně zbarven. Neoféma skalní je velmi nenápadná, celkově tmavě zelená, břicho a konstřec má zelenožluté, na břiše může mít podobně jako mnohem vzácnější neoféma oranžovobřichá červenooranžovou skvrnu. Hlavu má v okolí oka modrou, stejně jako uzdičku a čelní proužek nad ozobím. Letky jsou černé, vnější stran per je modravá. Oko má tmavě hnědé, zobák tmavě šedý, běhák rovněž. Dorůstá délky 22 cm a hmotnosti do 54 g.
Divoká populace tohoto papouška obývá jihozápadní a jižní část Austrálie, výhradě v pobřežním pásmu. Soustředí se na písečné duny, mangrovy a slaniska, hodně častá je v pobřežních skaliscích (odtud její název). Existují dva poddruhy bez českého názvu: Neophema petrophila petrophila a Neophema petrophila zietzi. První jmenovaný žije na jihozápadním pobřeží, druhý na jihu Austrálie. V přírodě je poměrně hojná, není považována za ohrožený druh.
Chov v zajetí
Velmi vzácně chovaná neoféma, která se v českých chovech patrně ještě neobjevila. Platí za raritu i u chovatelů v zahraničí. Důvodů může být hned několik, hlavním ale bude nezájem chovatelů v době, kdy se ještě neofémy skalní mohly dovážet z Austrálie, takže se nestačila v zajetí natolik rozmnožit, aby vytvořila stabilní chovnou populaci. Lze ale předpokládat, že nebude příliš náročná, stejně jako všechny ostatní neofémy bude odolná vůči chladu a bylo by ji tedy možné chovat v celoročních voliérách.
V přírodě hnízdí ve skalních štěrbinách, v zajetí jí postačí klasická budka jako ostatním neofémám. Chovný pár by měl být spíše oddělen od ostatních ptáků, i v přírodě se totiž neshlukuje do hejn a žije spíše po párech. Je tedy pravděpodobné, že bude stejně jako jiné druhy neofém během hnízdní doby dost agresivní. O případném chovu tohoto druhy coby domácího mazlíčka není nic známo.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
