Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Pokus o návrat ararů zelených (Rhynchopsitta pachyrhyncha) do volné přírody na jihozápadu Spojených států amerických iniciuje Společnost pro ochranu biologie (SCB). Vzdáleně příbuzní větších a známější arů dnes žijí už jen v Mexiku, kde je jejich populace ohrožena těžbou dřeva v horách Sierra Madre Occidental. Do roku 1930 byl ale tento papoušek také součástí avifauny USA. Nyní se chce SCB pokusit arary do Států znovu vrátit a v tomto smyslu předložila návrh úřadu U.S. Fish and Wildlife Service (FWS – organizace pro zachování, ochranu a posílení divoce žijící zvěře, rostlin a jejich biotopů).
Ararové zelení nyní obývají jihozápadní Mexiko a v nejsevernější části svého biotopu dosahují téměř mexicko-americké hranice. Ještě začátkem minulého století přitom byli poměrně hojní i v Arizoně a Novém Mexiku, kam by je nyní chtěla SCB uměle vysadit. Experimentu by měla předcházet pomoc s mexickým národním plánem na záchranu ararů zelených, jejichž divoká populace podle organizace BirdLife International čítá 2 000 až 2 800 jedinců. Zatímco mexický projekt je podle FWS zpracovaný do nejmenšího detailu, plán se znovuvysazením ararů v USA potřebuje doladit.
Podle SCB je důležité pokusit se do volné přírody vrátit druh, který se v Arizoně a Novém Mexiku dříve běžně vyskytoval a až do roku 1990 jej ornitologové registrovali alespoň při přeletu z Mexika. FSW by mohla využít své pravomoci vytvořit experimentální populace ararů zelených a vypustit je na předem určených lokalitách. Současně by se zpřísnily postihy za nelegální dovoz a obchodování s tímto druhem papouška, který je zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES na ochranu volně žijících živočichů a nelegálně držení ptáci by byli zabaveni a zařazeni do záchranného programu.
Jeden pokus o umělé vysazení ararů zelených zpět do volné přírody už za sebou USA mají. Před lety proběhl v Arizoně, ale neúspěšně – ptáci nedokázali čelit tamním dravcům, zejména jestřábům. Arara zelený je poměrně vzácný i mezi chovateli, například v České republice jej nikdo nechová. Ještě vzácnější je jeho příbuzný arara hnědočelý, který se v zajetí téměř nevyskytuje a ve volné přírodě jich žije už jen do dvou a půl tisíce jedinců. Oba druhy ararů jsou závislé na borových a smíšených jehličnato-dubových lesích, jsou totiž potravními specialisty na semena z borových šišek.
Úvodní foto: Wikimedia.com
