Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Odstřel nebo odchyt kajmanského poodruhu amazoňana kubánského žádají farmáři na těchto karibských ostrovech. Papoušci jim způsobují nedozírné škody na úrodě manga. Veškeré dosavadní snahy tamního ministerstva zemědělství na eliminaci rizik spojených s nálety amazoňanů na mangové sady se míjí účinkem. Kajmanský poddruh amazoňana kubánského je přitom silně ohrožený, zejména pak ptáci z menšího ostrova Cayman Brac, kterých je už posledních 400 jedinců.
Úřady testovaly „protipapouščí“ postřik
Problém se však týká větší populace amazoňanů kubánských kajmanských (Amazona leucocephala caymanensis) na hlavním ostrově Grand Cayman, čítající na dva tisíce ptáků. Ti ve stovkách nalétávají na mangovníky a pranic jim nevadí veškeré pokusy s plašením. „Letos způsobují ještě větší škody než v loňském roce,“ postěžoval si internetovému deníku cayCompass.com farmář Franklin Smith. Papoušci podle něj likvidují i nezralé plody a zajímá je jenom měkké jádro uvnitř, zbytek znehodnotí a vyhodí.
„Loni nám ministerstvo zemědělství slíbilo, že provede analýzu poměru nezralých plodů, které zlikvidují papoušci a těch, které přirozeně spadají ze stromů. Od té doby se nám ale už neozvalo,“ konstatuje Smith. Zástupce ministerstva Brian Crichlow ale listu namítnul, že právě na pozemku pana Smithe proběhl v loňském roce pokus s odpuzujícím sprejem, který by měl papoušky odradit od usednutí na mangovníky. Jde o jakýsi repelent, kterým se ošetřují stromy podobným způsobem jako při běžném postřiku insekticidy.
Máte moc vysoké stromy, tvrdí ministerstvo
Pokus, který ministerstvo iniciovalo na části Smithova pozemku, se nicméně minul účinkem, protože stromy v mangovníkovém sadu byly podle Briana Crichlowa příliš vysoké a postřik nedosáhl až jejich korun. Ministerstvo proto v závěrečné zprávě k této zkoušce uvedlo, že je třeba zvolit ty sady, v nichž není problematický přístup přímo do korun stromů. A pro letošní rok si pro další pokus vybralo „vhodnější“ farmu s nižšími mangovníky. „Pro ministerstvo by bylo ideální získat část takového sadu do vlastnictví, aby na něm mohlo zkoušet postupy při zavádění ochranných opatření,“ dodal Crichlow.
Úředníci by chtěli zkoumat, jak moc je třeba stromy prořezávat, aby měly správnou výšku pro účinnou aplikaci postřiku a jaký vliv to má na skutečné škody způsobené papoušky. Ministerstvo dokonce chtělo odkoupit část sadu Franklina Smitha, ten to však odmítnul. „Je to naprostý nesmysl,“ prohlásil farmář o zkoumání vlivu výšky stromů na účinnost „papouščího repelentu“. Podle jeho slov by více zabral odchyt části ptáků. „Každý rok by se nějaký počet umístil do zoologických zahrad, k soukromým chovatelům, nebo by se prodali lidem jako domácí mazlíčci a ze zisku by se platily kompenzace poškozeným farmářům,“ navrhuje Smith.
Farmáři: odchytněme ptáky a z prodeje pokryjme škody
Stejného názoru je i další farmář Harvey Stephenson. „Tito papoušci se živí na úkor zemědělců. Nemůžeme je střílet, protože to je v rozporu se zákonem, ale musíme najít nějaké řešení,“ uvedl. Podle ministra zemědělství Adriana Estwicka je pro zemědelce frustrující, když vidí, jak ptáci ničí jejich plodiny, ale zatím se nenabízí žádné snadné řešení tohoto problému. Jiného názoru jsou čtenáři kajmanského listu. „Je to celé absurdní – mluvíme o jednom z nejvzácnějších ptáků na světě, který žije pouze na Kajmanských ostrovech, a nemůžeme přijmout fakt, že potřebují něco k snědku?“ ptá se čtenář Jorge.
Stát by podle něj měl spíše vymyslet účinný kompenzační program pro farmáře, na jehož základě by hradil skutečně prokázané ztráty, nebo na vlastní náklady vysadit na vhodných lokalitách plodiny, které by papoušky lákaly více než mango. „Papoušci tu byli i před farmáři, takže co žrali, když neměli mango? Zřejmě s přirozeným prostředím ztratili i přirozený zdroj potravy a prostě se přizpůsobili novým podmínkám,“ míní další čtenář s přezdívkou Sonic. Jiný navrhuje vysadit na ostrově pár mangovníků určených jen pro papoušky.
Úvodní foto: Wikipedia.com
