Zásadní posílení divoké populace kriticky ohrožené neofémy oranžovobřiché o ptáky odchované v zajetí chystají během nadcházející letošní hnízdní sezóny vědci zapojení do záchranného programu tohoto ptačího druhu. Neofémy se právě v těchto dnech vrací z jihovýchodní Austrálie do Tasmánie na jediné známé hnízdiště v oblasti Melaleuca. „Zdá se, že letos jsou na tom obzvlášť dobře samice. Zatím se do Melaleuca vrátilo šest samců a sedm samic,“ zveřejnili zástupci projektu na záchranu neofémy oranžovobřiché na sociální síti Facebook. Ve volné přírodě by nyní mělo přežívat posledních 42 ptáků.
K TÉMATU: Obavy o osud vzácné neofémy oranžovobřiché se nenaplnily, zažívá hnízdní boom
Během zimní sezóny, která v Austrálii právě končí, se vědcům podařilo v několika oblastech Victorie pozorovat osm neofém oranžovobřichých. To je výrazně více než loni, kdy se za celou zimu nedařilo spatřit ani jedinou. „Je to skvělá zpráva. Doufejme, že tomu tak bude i nadále a do hnízdiště se vrátí alespoň tolik ptáků co loni, kdy jich bylo 40,“ věří členové týmu na záchranu nejohroženějšího papouška na světě. „V závislosti na tom, kolik neofém se vrátí do Melaleuca, bude letos vypuštěno do volné přírody několik ptáků odchovaných v zajetí, aby posílili volně žijící populaci,“ dodali.
Vláda odmítla poskytnout projektu pětiletý grant
Projekt na záchranu neofémy oranžovobřiché však zároveň čelí nepřízni úřadů. V létě mu federální australská vláda odmítla přidělit pětiletý grant, což výrazně komplikuje původní plány s rozšířením chovu těchto papoušků v zajetí a masivnějším vypouštěním jejich odchovů zpět do přírody. Část nákladů sice pokryje menší dotace od úřadů přímo na Tasmánii, podle člena týmu na záchranu neofémy oranžovobřiché Barryho Bakera to ale nemusí stačit. „Spoléhat se na jeden nebo dva cykly financování není u projektů na zachování kriticky ohrožených druhů efektivní, u takových projektů potřebujete mít nějakou jistotu,“ řekl Baker.
ČTĚTE TAKÉ: Počet neofém oranžovobřichých v zajetí chtějí do dvou let zvýšit z 200 na 350 jedinců
Mnozí vědci kritizují australskou vládu za nesystematickou a nepravidelnou podporu ohrožených druhů zvířat a rostlin. Nelíbí se jim, že neexistuje žádný seznam takových druhů, u kterých je třeba vypracovat plán jejich reintrodukce. „Často neexistuje ani žádná záruka, že pokud takový plán vznikne, získá od vlády potřebné finanční prostředky,“ konstatují. Profesor John Woinarski z Univerzity Charlese Darwina upozorňuje, že je téměř nemožné zjistit, kolik peněz vlastně vláda každoročně vynakládá na záchranu ohrožených druhů. „Je však pravděpodobné, že se tyto příspěvky za posledních dvacet let snížily, a tento problém je stále palčivější,“ postěžoval si.