Neuplynuly ani dva týdny od zveřejnění článku o mém pokusu odchovat mláďata amazoňanů modročelých pod rodiči a pravidelně je vytahovat z budky kvůli ochočení. Jenže krátce na to jsem musela řešit zdravotní problém, kterého jsem se od začátku obávala: mláďata začala mít potíže s trávením. Tedy jedno mládě, to starší, u kterého jsem si všimla, že pokaždé, když je vytahuji ven z budky, má oproti druhému mláděti volátko na omak tvrdé. Mladší mládě ho mělo zcela jiné a měkké, na první pohled bylo vidět, že jeho volátko pracuje, jak má, tudíž se hýbe.
Přeléčení antibiotiky zabralo
Nezbývalo mi nic jiného, než tuto situaci urychleně řešit. Zavolala jsem Zdeňkovi Krňávkovi, že se mi tato situace nepozdává a od něj jsem se dozvěděla, že pokud se to děje delší dobu, bude nutné mláďata z budky odebrat předčasně a zjistit, co staršímu mláděti je. Musela jsem tedy jednat a v pondělí 25. července jsem mláďata po dohodě s kamarádkou Majkou Štorkovou, která bydlí kousek ode mne a mláďata také dokrmuje, malé amazoňany odebrala a zavezla je k ní na ruční dokrmení s tím, že mám podezření na zdravotní komplikaci u staršího mláděte.
K TÉMATU: Proč brát mláďata papoušků rodičům, když to není třeba aneb pokus s nejistým výsledkem
Majka mi na druhý den potvrdila, že inkriminované mládě skutečně tráví pomaleji než první, ale vzhledem k tomu, že s takovými případy neměla žádné zkušenosti, opět jsem se obrátila na Zdeňka Krňávka, který ještě ten den navečer okamžitě přijel k Majce a mláďata si odvezl, aby nechal udělat rozbor trusu a staršímu mláděti nasadil antibiotika. Mladší amazoňan byl po klinické stránce i podle rozboru trusu zcela v pořádku. Hned následující den mi Zdeněk volal, že antibiotika zabrala a mně spadl kámen ze srdce, protože jsem měla o mládě strach – obávala jsem se, že uhyne. Léčba mláděte trvala asi pět dní, a po této době byla po kontrolním rozboru ukončena s tím, že mládě je zcela v pořádku. Tato léčba probíhala pod kontrolou MVDr. Petra Vitáska ml. ze Šumperka, který se specializuje na exotické ptactvo.
Obě mláďata jsou už v nových domovech
Oba amazoňany jsem nechala do věku půldruhého měsíce u Zdeňka Krňávka a poté, co se od něj naučila brát z ruky namáčené granule, jablko a mrkev a všechno to dokázala sama i sežrat, jsem si je vzala opět domů. Doma jsem je samozřejmě ještě nějakou dobu krmila tak, jak mi ukázal a vysvětlil Zdeněk, ale mláďata byla natolik šikovná, že během pár dní už to nebylo ani třeba. Shodou okolností jsem si pro mláďata jela v sobotu 6. srpna po Papouščím dni na Krásném u Šumperka, kterého jsem se také zúčastnila a setkala se tam s přáteli, které znám, i s těmi, které jsem zatím poznala jen na Facebooku.
ČTĚTE TAKÉ: Holandsko zavedlo zákaz ručního odchovu papoušků, platit začal 1. července 2014
Obě mláďata postupně začala přijímat veškerou potravu sama a jedno z nich – samička – bylo ve věku 53 dní předáno do nové rodiny. Druhé mládě následovalo o několik dní později. Svého pokusu o odchov ochočovaných mláďat pod rodiči rozhodně nelituji, získala jsem nové zkušenosti, o kterých jsem se nemohla nikde jinde dočíst a jsem za ně ráda. Pokud budou mít naši amazoňané mláďata i příští rok, chystám se tento postup zopakovat. Pouze bych některé věci dělala trochu jinak, ale chybami se člověk učí…
Úvodní foto: Aneta Sedláková