Aneta Sedláková 
UVNITŘ FOTO – Před časem jsem zdědila po otci pár amazoňanů modročelých. Tedy měl to být pár, ale po testech pohlaví, která jsem nechala papouškům udělat, jsem zjistila, že chovám dvě samice. Vyvstala otázka, co s nimi? Prodat obě nebo jen jednu a druhou dopárovat? Po zvážení všech pro a proti (přeci jenom jsem měla k oběma papouškům citovou vazbu) jsem se rozhodla jednu ze samic vyměnit za samečka. Papoušky Matěje a Marleyho, kteří se narodili v roce 2010, mám od roku 2012 a k výměně jednoho z nich jsem se odhodlala v roce 2014. Jsou to polokrotcí ptáci, které na zimu umisťuji do klece doma, jinak jsou ve voliéře na zahradě.
Samička, kterou jsem si ponechala, se velice rychle seznámila se samečkem a zhruba po dvou týdnech strávených ve společné voliéře k sobě začali jevit značnou náklonnost. První náznaky možného hnízdění – vzájemné krmení a páření – jsem začala pozorovat v roce 2015. Na jaře samička snesla tři vejce, z nichž dvě byla čistá a jedno oplozené. Zhruba po měsíci se z něj vyklubalo mládě, které ale bohužel vydrželo při životě pouze do druhého dne a uhynulo. Nejprve jsem si myslela, že ho rodiče nekrmili, ale postupem času jsem přišla na to, že ho zřejmě nakrmili hrubými zrninami, které mládě nemělo šanci strávit a proto uhynulo (do té doby jsem neměla žádné zkušenosti s odchovem papoušků). Nedalo se nic dělat, chybami se člověk učí…
Dilema druhého hnízdění: nechat je pod rodiči?
Po sezóně jsem papoušky přemístila na zimu domů a na jaře letošního roku opět putovali do venkovní voliéry, kterou jsme postavili na zahradě u bazénu. Amazoňané jsou tedy zvyklí na běžný ruch od koupajících se dětí a hned tak něco je nerozhází. Pár opět přišel do toku, sledovala jsem páření a 28. května a poté i 31. května samička snesla postupně dvě vajíčka. Při pozdějším prosvícení jsem zjistila, že obě jsou plná. Nastalo pro mě opět dilema: budou papoušci svoje mláďata tentokrát krmit správně, nebo je mám hned po vylíhnutí odebrat do inkubátoru a dokrmit ručně? S tím jsem ovšem neměla žádné zkušenosti a tak zvítězila myšlenka nechat vejce i později vylíhnutá mláďata rodičům, děj se co děj.
K TÉMATU: Trojice mláďat araraun z paneláku je na světě. Rodiče se o ně vzorně starají
Zároveň jsem byla připravena v případě, že by se staří o potomky nestarali, mláďata odebrat a ručně dokrmit. Nejdříve jsem to po telefonu i osobně řešila s panem Mirkem Dubinou z Pátku u Poděbrad, u něhož jsem si mohla na vlastní oči ověřit, že je možné mláďata vytažená z budky dokrmovat a byl mi v tomto směru velice nápomocen a vstřícný, protože mi na mláďata posléze zaslal i kroužky, kterými jsem papoušky okroužkovala. Později jsem odchov mláďat konzultovala i se Zdeňkem Krňávkem ze Šumperka, který se ručnímu dokrmování mláďat papoušků věnuje taktéž a i když s mým postupem zprvu nesouhlasil, protože se obával dalšího selhání rodičů, nakonec mi řekl, ať to tedy udělám podle Mirka a buď mladé uhlídám, nebo ne. 23. června se vylíhlo první mládě a 26. června ho následovalo druhé. Hlídala jsem je, co jsem mohla, a povedlo se: hned druhý den po vylíhnutí měla obě mláďata naplněná volátka. Nesmírně se mi ulevilo. Mladí rostli jako z vody a ve věku 17 dní (toho staršího) vážila 180 a 240 gramů.
Ochočuji je, ale mláďata nadále krmí rodiče
Bez problémů jsem mladé okroužkovala, což se mi podařilo hned napoprvé, aniž bych to kdy dělala a opět přišla otázka: co s nimi dál? Nechat je v budce, aby z nich vyrostli divocí papoušci, nebo odebrat k ručnímu dokrmení, čímž bych ale zpřetrhala veškeré rodičovské vazby? Opět jsem o tom vedla dlouhou debatu jak s Mirkem Dubinou, tak se Zdeňkem Krňávkem, kde návrh od Mirka byl, mláďata nechat v budce krmit rodiči a vytahovat je ven, aby byla zvyklá na lidský kontakt, ke kterému jsem se přiklonila, že to tedy zkusím udělat stejně jako loni Zdeněk, který u svého páru araraun nechal mláďata v budce a rodiče je vyvedli přímo v kleci v obýváku. Mláďata tedy byla krmena vlastními rodiči, a přesto byla ochočena. Rozhodla jsem se tedy, že s mláďaty amazoňanů budu během hnízdění bez problémů manipulovat a vracet je zpět rodičům do budky, aby je nakrmili.
ČTĚTE TAKÉ: Holandsko zavádí zákaz ručního odchovu papoušků, platit začne už 1. července 2014
Jinými slovy se pokouším o to mláďata zvyknout na člověka a ochočit, ale krmena jsou dál vlastními rodiči. Tak bych to chtěla praktikovat až do jejich samostatnosti a teprve poté je oddělím od rodičů a vezmu domů do klece. Jak to nakonec dopadne, je zatím ve hvězdách, ale chystám se průběh tohoto experimentu dokumentovat fotografiemi a videi a pokusím se napsat alespoň ještě jeden článek. Byla bych ráda, kdyby se mi to s mladými amazoňany povedlo stejně jako Zdeňkovi s araraunami a možná pak budu inspirovat další chovatele k ochočování mláďat odchovávaných pod rodiči, aniž by je museli odebírat k ručnímu dokrmování.
Poznámka redakce: Ochočování mláďat papoušků, kteří jsou odchováváni pod rodiči, je populární zejména v Holandsku, kde byl přede dvěma lety zákonem zakázán odběr nedospělých mláďat z hnízd k ručnímu dokrmování. Chovatelé, kteří se specializují na odchov budoucích domácích mazlíčků, postupují právě tak, jak popisuje autorka článku Aneta Sedláková ze Svitav.
[poll id=“95″]
