Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Druhý pětiletý Národní akční plán na záchranu ary škraboškového přijalo brazilské ministerstvo životního prostředí a Institut pro ochranu biologické rozmanitosti (ICMBio). Dokument navazuje na první akční plán z let 2012 až 2017, jehož hlavním cílem bylo dosáhnout hranice 150 arů škraboškových chovaných v zajetí a příprava na jejich postupný návrat do přírody, z níž druh vymizel v roce 2000. Druhý akční plán si stanovil za hlavní cíl vypustit do července 2024 alespoň jednoho aru škraboškového do volné přírody. Plán platí od letošního srpna a počítá s dovozem 50 arů škraboškových od německého Sdružení na ochranu ohrožených papoušků (ACTP), jež chová zhruba 95 procent všech arů škraboškových na světě.
V zajetí je nyní 163 arů škraboškových (toto číslo zahrnuje pouze ptáky zapojené do záchranného programu, nikoli exempláře u soukromých chovatelů ve Švýcarsku). V Brazílii se nachází pouze 13 papoušků tohoto druhu, kteří jsou soustředěni do zařízení Fazenda Cachoeira. Zde se letos podařilo odchovat dvě mláďata. Dva páry arů škraboškových jsou v belgické zoologické zahradě Pairi Daiza a dvě samice má na deset let zapůjčen singapurský ptačí park Jurong Bird Park. V Brazílii mezitím pokračují práce na reintrodukčním centru na farmě Concórdia poblíž města Curaçá, kde se na sklonku minulého století vyskytovali poslední divocí arové škraboškoví. Zde mají být papoušci dovezení z Německa chováni společně s ary marakánami a poté s nimi budou vypuštěni do přírody.
Ara škraboškový ve veřejné expozici belgické zoo Pairi Daiza:
Od roku 1986 žili v přírodě jen tři jedinci
Arové marakány obývají stejný biotop, kde se kdysi vyskytovali i arové škraboškový a poslední samec bájného modrého ary ve volné přírodě vytvořil pár se samicí ary marakány. Brazilští biologové proto míní, že vypouštění arové škraboškoví by se mohli od divokých arů marakán naučit přežít v přírodě – zjistit, kde se dá najít potrava a odkoukat instinktivní chování před predátory. Teprve po vypuštění smíšených hejn papoušků obou druhů má přijít na řadu reintrodukce výhradně zaměřená jen na ary škraboškové. Arové mají být vypuštěni do dvou chráněných oblastí, které se nachází blízko sebe u města Curaçá. Počítá se s tím, že do oblasti budou moci cestovat turisté a divoké ary sledovat, což vytvoří nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele.
K TÉMATU: Brazílie hlásí odchov dvou arů škraboškových. Dalších 50 si přiveze v listopadu z Německa
Zapojením komunity do těchto aktivit chtějí ochránci dopředu omezit případné pokusy o nelegální odchyt a prodej arů škraboškových. V minulosti, když se ještě vyskytoval ve volné přírodě, přitahoval ara škraboškový zájem překupníků s exotickými zvířaty. Přitom nikdy nešlo o druh, který by byl ve volnosti nějak rozšířený. Vědecky byl popsán teprve roku 1832 taxonomem Johannem Waglerem, kterému jeden exemplář z Brazílie dovezl německý přírodovědec Johann Baptist von Spix. Podle něj potom papoušek dostal svůj latinský název Cyanopsitta spixii a také jeden z českých názvů ara Spixův. Již v roce 1986 žily v přírodě poslední tři exempláře a koncem toho roku pytláci odchytili dva z nich. Poslední ara byl poté pozorován v přírodě ještě 14 let, než v roce 2000 definitivně zmizel.
První skupina arů škraboškových z Německa připravená pro transport do Brazílie:
Od obchodníka s ptáky přes Katar až do Německa
V přírodě se arové škraboškoví dožívali věku 20 až 30 let, v zajetí se nejstarší pták dožil 40 let, ale nikdy se nerozmnožil. Zásadní podíl na záchraně druhu měl filipínský obchodník s exotickými ptáky Antonio de Dios, jehož skupina arů škraboškových vytvořila základ pozdějšího úspěšného chovu v katarské záchranné stanici Al Wabra. Její majitel, katarský šejk Saoud bin Mohammed bin Ali Al Thani skoupil další ptáky i ze Švýcarska a najal nejkvalitnější chovatele a veterináře, který aplikovali umělou inseminaci samic. Postupně se v Al Wabře podařilo ary škraboškové namnožit až na více než 120 jedinců. Další úspěšný chov probíhal v Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife. Mezi záchranná centra, která se zabývají chovem arů škraboškových, se později přidalo i německé ACTP.
ČTĚTE TAKÉ: Al Wabra končí s chovem arů škraboškových a kobaltových v Kataru, všechny přesunula do Německa
Zapojení ACTP do projektu ale vyvolalo rozpor mezi Loro Parque a brazilským ministerstvem životního prostředí. Loro Parque nesouhlasil, aby se část vzácných papoušků přesunulo do soukromého německého chovu. Brazilská vláda ale nakonec nejen že ACTP do projektu zapojila, ale rozhodla o stažení všech arů škraboškových z Loro Parque. Část ptáků putovala do Brazílie, část do Al Wabry a část do ACTP. Německé sdružení poté začalo úzce spolupracovat s Al Wabrou na umělé inseminaci a dařilo se mu ary škraboškové odchovávat. Když v roce 2014 zemřel majitel Al Wabry Al Thani, role ACTP v záchranném projektu arů škraboškových začala posilovat. A loni v dubnu se rodina Al Thaniho rozhodla všechny ptáky převézt do ACTP a s chovem arů škraboškových skončit.
Úvodní foto: Leonardo Milano, Fazenda Cachoeira
