Nejčastější problémy se snůškami u papoušků a jak se dají řešit

UVNITŘ FOTOGALERIE – Problémy se snáškou vajec patří mezi nejčastější zdravotní komplikace samic u papoušků. Jak včas rozpoznat konkrétní onemocnění související s reprodukcí a zachránit tak hnízdní sezónu i šanci daného páru na vlastní potomstvo? Do složitého procesu rozmnožování vstupuje mnoho faktorů, které mohou způsobit různá onemocnění či poruchy. Ty mohou významně a někdy i fatálně ovlivnit celý reprodukční cyklus. Je důležité si uvědomit, že v přírodě až polovina mláďat papoušků nepřežívá. Častější problémy nastávají u samiček malých papoušků, z důvodu větší snášky a u samiček, které snáší poprvé.

Velkou roli hraje výživa, a především vitamíny. Pro dostatečné vyklubání z vajíčka je potřeba vyvážená hladina vápníku, a aby nedošlo k následnému orgánovému selhání, je potřeba zajistit především dostatek vitamínu E. Dále hraje významnou roli bakteriální infekce. Ta se do vajíčka dostane nejčastěji při průchodu vajíčka kloakou samice. Vajíčko je kontaminováno bakteriemi přítomnými v kloace a při chladnutí vajíčka povrchové bakterie proniknou dovnitř. Ve chvíli, kdy začne růst chorioalantoidní membrána, tedy v druhé polovině inkubace, se tak bakterie dostávají do krevního oběhu a nastává úhyn embrya. Úhyn na bakteriální infekci je důvodem nevyklubání mláďat až u 30 procent případů. Jaké jsou tedy nejčastější problémy se snůškou u papoušků?

1. Retence vajec

Jde o poruchu posunu vajíčka vejcovodem během normální doby inkubace. Většina papoušků snáší vejce v intervalech po 24 hodinách, což je ovšem orientační údaj, který je vždy individuální. Tento fakt nám komplikuje včasné rozpoznání patologické snášky. Nejčastějším místem, kde dochází ke špatné pasáži vajíčka, je koncová část vejcovodu.

Příčiny této poruchy reprodukčního cyklu jsou různé. Patří mezi ně metabolická onemocnění jedince, jako je například nedostatek vápníku, vitaminu E a selenu. Také obezita a špatná výživa může výrazně ovlivňovat kondici papouška a jeho úspěšnost při snášce.

Zadržené vajíčko je častější u samiček, které snáší své první vejce, anebo snáší mimo svou přirozenou chovnou sezónu. Dalšími rizikovými faktory jsou například vyčerpání samičky v důsledku chronické snášky, poškození nebo onemocnění reprodukčního aparátu nebo jiného celkového onemocnění. Nesmíme zapomenout také na možné masy v břiše, které mohou tlačit na vejcovod a tím bránit další pasáži vejce. Příčinou může být ovšem také samotné vejce, pokud je veliké, nebo jinak poškozené.

Příznaky jsou velmi různorodé, záleží na velikosti postiženého papouška a dalších možných vedlejších komplikacích. Malé druhy papoušků se totiž vyčerpají mnohem rychleji než větší. Mezi první příznaky může patřit apatie, široký postoj, kývání ocasem a neschopnost sezení na bidle. Příznaky se dle délky zadržení vajíčka stupňují. Může docházet ke zvětšení břicha a jeho napínání, zhoršenému dýchání a následnému úhynu. Pokud vajíčko uvízne v pánvi, může vyvolat kulhání, až ochrnutí. Dále může zadržené vajíčko negativně ovlivnit vylučování papouška. Jistotu v určení diagnózy nám však dá až rentgenologické vyšetření papouška.

Reprodukční trakt (Foto: MVDr. Veronika Plháková)

První pomoc zahrnuje zvýšení teploty prostředí, zvýšení vlhkosti a přemístění papouška na klidné místo. Pokud je papoušek vyčerpaný je nutné ho dokrmovat, dodat mu vápník a v případě potřeby zahájit antibiotickou terapii. Jestliže nedojde ke snesení vajíčka, je nutný chirurgický zákrok, kdy dochází k jeho odstranění z vejcovodu. Každý případ je individuální a vyžaduje odlišný přístup.

Uvedu zde jeden případ. Majitel mne kontaktoval v odpoledních hodinách a telefonicky mi popsal stav papouška. Jednalo se o pětiletou samičku kakadua bílého z chovného páru. Chovatel popisoval tyto příznaky: šestidenní apatie, načepýření, roztažená křídla a setrvávání na zemi voliéry. Samička prý toho dne přestávala přijímat potravu. Jako jednu z možných diagnóz jsem zmínila právě retenci vajíčka. Ovšem bez důkladného vyšetření nelze stanovovat jakékoliv závěry. Domluvili jsme se tedy s chovatelem na vyšetření hned následující den. Ráno mi však telefonoval a sdělil mi, že papoušek uhynul. Požádal mne tedy o pitevní vyšetření. Pitva prokázala výskyt neoplodněného vajíčka. Okolní zažívací trakt byl utlačovaný a změněné barvy. Samička byla již velmi vyčerpaná a vajíčko nebyla schopná vypudit. Konečnou diagnózou byla retence vajíčka ve vaječníku.

2. Nadměrná snáška

Mezi další poruchy snášky patří tzv. nadměrná snáška, též nazývaná chronická snáška. Toto onemocnění se vyskytuje především u samostatně chovaných ptáků nebo domácích mazlíčků bez ohledu na partnera nebo chovnou sezónu. Predispozičními faktory pro zvýšenou tvorbu vajec a stimulaci pohlavních hormonů může být například:

  • hojné energeticky bohaté krmení
  • delší délka dne
  • přítomnost partnera (partnerem může být i osoba, na kterou je papoušek fixován)
  • brzké odebírání vajec
  • nevhodné hlazení samičky třeba v oblasti pánve
  • tření samičky o hračky, klec

Nadměrná snůška u amazónka (Foto: Milan Hlinka)

Všechny tyto faktory mohou stimulovat samičky k tvorbě reprodukčních hormonů. Papoušek pak snáší velké množství vajec. Tento stav je velmi nebezpečný, protože může dojít k vyčerpání jedince! Navíc tento problém může přivodit další zdravotní komplikace. Například zadrženou snášku nebo žloutkovou peritonitidu.

Jak tedy předejít nadměrné snášce? Dobré je ponechat vajíčka v hnízdě, rozumně samičku zabavovat, snížit energetický příjem. Když organismus zjistí, že již nemá vhodné podmínky pro rozmnožování, uklidní se a vše se dá do normálu. Pokud je stav již rozvinutý, je nutná podpůrná terapie, především suplementace vápníkem, případně je nutné papouška správně zaléčit.

Nadměrné vajíčko papouška královského (Foto: MVDr. Veronika Plháková)

3. Cystické ovariální onemocnění

Cysticky změněný vaječník (Foto: MVDr. Veronika Plháková)

Tato komplikace se vyskytuje častěji u domácích mazlíčků. Příčina vzniku ovariálních cyst je způsobena endokrinními poruchami, anatomickými abnormalitami vaječníku nebo nádory. Mezi klinické příznaky patří náhle ukončená právě probíhající snáška. Majitelé také často popisují projevování pohlavního chování bez produkce vajec nebo zhoršenou reprodukční výkonost u chovné samičky. Mezi další příznaky může patřit apatie, ztráta hmotnosti. Tento problém může vyústit až ve žloutkovou peritonitidu, a tedy můžete pozorovat její projevy. Řešení tohoto onemocnění zahrnuje správné a odborné ošetření papouška, kdy dojde k dočasnému zmenšení nebo nejlépe úplnému rozložení cysty s následným řešením přidružených problémů.

4. Salpingitida

Aktivní vaječník (Foto: MVDr. Veronika Plháková)

Jde o zánět vejcovodu, který může mít neinfekční i infekční původ. Mezi neinfekční příčiny patří například nádory, traumata, přítomnost cizích těles, malnutrice. Infekční příčiny jsou však častější. Bakteriální patogeny přestupují do vejcovodu z ostatních orgánů, ze systémové infekce nebo třeba vzestupně z kloaky nebo dělohy. Zánět vejcovodu je mnohem častější u starších ptáků, nicméně není vyloučen ani u mladých papoušků. Klinické příznaky mohou být zpočátku těžko pozorovatelné. Může docházet k poklesu snášky, kdy poslední vajíčka mohou mít abnormální tvar. V dalším stadiu je u papoušků patrná anorexie, zvětšené břicho, letargie, deprese. Stav může vyústit až do peritonitidy, neboli zánětu pobřišnice a septikémie, bakteriálnímu zánětu v krvi. Léčba spočívá především v tlumení primárních a sekundárních příčin. Je třeba nasadit vhodnou antibiotickou terapii dle citlivosti na antibiotika a při závažných případech je třeba přistoupit k chirurgickému řešení.

5. Žloutková peritonitida

Jde o poslední stupeň reprodukčních problémů, kdy vzniká zánět v dutině tělní. Projevuje se letargií, ztrátou aktivity. Při rozvinutých případech pozorujeme anorexii, zvětšení břicha a problémy s dýcháním kvůli utlačování vzdušných vaků tekutinou v břiše. Řešení se liší dle typu a závažnosti klinických případů. Mnoho ptáků reaguje na podpůrnou terapii, především opravdu velmi opatrného odsátí tekutiny, nebo případného podávání antibiotik. Dále je dobré snížení produkce pohlavních hormonů, v případě potřeby je nutné chirurgické řešení.

Problémy se snáškou mohou potkat papoušky u jakéhokoli chovatele, a proto doporučuji při náznaku těchto problémů vyšetření ptáků u odborného veterinárního lékaře. Vždy hraje velkou roli včasné odhalení a podchycení problému.

Žloutková peritonitida (Foto: MVDr. Veronika Plháková)

Úvodní foto: archiv MVDr. Veroniky Plhákové

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..