Jan Potůček 
Odškodné ve výši 68 tisíc euro, v přepočtu 1,8 milionu korun, musí zaplatit provozovatel horkovzdušných balonů z nizozemského Schijndelu v regionu Brabantsko chovateli, jehož papoušci uhynuli stresem po nízkém průletu balonu nad jejich voliérami. Chovný pár arů hyacintových a amazoňan žlutokrký se utloukli strachy v březnu 2017, kdy během závodu horkovzdušných balonů jedna z posádek prolétla pouhých 15 metrů nad zemí a 50 metrů od voliér. Papoušky vylekal hlavní hořák balonu, který pilot spustil poté, co se balon přiblížil nebezpečně blízko zemi. Brabantský soud již dříve potvrdil, že papoušci uhynuli na stres, ale dosud nebylo rozhodnuto o konkrétním viníkovi. Nad pozemkem s voliérami totiž v daný den prolétalo hned několik balonů.
Údaje o výšce a vzdálenosti jednotlivých balonů ale prokázaly, že nejblíže kolem voliér prolétl balon společnosti ze Schijndelu. Pilot na svoji obhajobu uvedl, že musel zapálit hořák, aby balon nespadl na zem. Lokality, kde jsou chována zvířata, mají posádky horkovzdušných balonů zakreslena v leteckých mapách, takže podle soudu je pravděpodobné, že v mapě byly zakresleny i tyto voliéry s papoušky. „Něco se tam pokazilo,“ komentoval případ jeden z pilotů horkovzdušného balonu Bram van Loosbroek, který se daného závodu neúčastnil. „Je evidentní, že tam došlo k této události.“ Piloti balonů však podle něj nejsou bezohlední a snaží se podobným situacím vyvarovat. Není jejich zájmem strašit zvířata chovaná na zemi.
Britská armáda zaplatila 70 tisíc korun majiteli papouška, který uhynul po nízkém průletu letadla
Odškodné počítá i s potenciálním odchovem
Soud přiřkl chovateli náhradu škody nejen za usmrcené papoušky, ale také za mláďata, která mohli odchovat (viz rozsudek). Za chovný pár arů hyacintových má od viníka dostat 40 tisíc euro (v přepočtu jeden milion korun), za amazoňana žlutokrkého 1 250 euro (33 tisíc korun) a další odškodné 14 tisíc euro (371 tisíc korun) za potenciálně odchovaná mláďata. To odpovídá zhruba ceně za jedno mládě ary hyacintového. Podle pilota Brama van Loosbroeka se dalo incidentu zabránit, pokud by posádka použila speciální hořák vyvinutý pro oblasti s velkým výskytem dobytka. Je totiž tišší a nevyvolává mezi zvířaty tolik stresu. Pilot rovněž uvedl, že pokud posádka například ví, že v blízkosti trasy letu jsou ohrady s pštrosy, přelétává se talová lokalita ve výšce minimálně 500 metrů.
V tomto konkrétním případě podle Loosbroeka došlo ke shodě nešťastných náhod, protože místo incidentu se nacházelo blízko cíli závodu balonů. Nad voliérami tak v krátkém čase přelétlo několik posádek a papoušci byli z jejich přítomnosti nervózní. Korunu celé události nasadil nízký průlet balonu ze Schijndelu a použití hlučného hořáku. „Jsme vyškoleni na to, abychom v okamžiku, kdy pod sebou spatříme zvířata, nabrali výšku. Pole v Nizozemsku jsou malá a nachází se na nich spousta dobytka, takže jakmile ho vidíme, musíme podle toho jednat. S balony létáme již 35 let, absolvujeme asi 500 letů ročně. Pokud se nám stane něco podobného jedou za rok, je to hodně,“ dodal letec Bram van Loosbroek pro zpravodajský server Omroep Brabant.
Úvodní foto: Wikimedia Commons /Kropsoq, Jan Potůček, Ararauna.cz
