Ohniska ptačí chřipky H5N8 už hlásí kromě Nizozemska také Velká Británie a Německo

Sedm ohnisek ptačí chřipky odhalily od konce října testy v zemích západní Evropy. Kromě Nizozemska, kde se vůbec první případ letošního podzimu v rámci Evropy objevil 29. října a české chovatele před ním varovala i Státní veterinární správa (SVS), byla vysoce patogenní aviární influenza typu H5N8 potvrzena také ve Velké Británii a Německu. V případě našeho západního souseda ale poměrně daleko od českých hranic, ve městě Segeberg u Hamburku a také a v zemském okrese Vorpommern-Rügen u Baltského moře severně od Berlína. Nákazu v německých ohniscích potvrdili 9. a 10. listopadu a v obou případech šlo o soukromé smíšené malochovy a 36, resp. 167 ptáky.

Naopak zatím největší chov zasažený ptačí chřipkou během letošního podzimu se nachází v nizozemském Gelderland, kde šlo o 100 tisíc slepic. Ptačí chřipka zde byla potvrzena 5. listopadu. Nizozemsko zaznamenalo i další dva případy nákazy velkochovů s 35 750 a 47 102 ptáky, kteří museli být všichni zlikvidováni. Česká Státní veterinární správa již začátkem října varovala české chovatele, že hrozí riziko zavlečení ptačí chřipky i do tuzemských chovů, protože ji roznáší tažní vodní ptáci, kteří přelétávají přes Českou republiku do zimovišť. Minulý týden riziko zavlečení ptačí chřipky projednávala Ústřední nákazová komise pod vedením ministra zemědělství Miroslava Tomana.

Ptačí chřipka a riziko nákazy u papoušků: na co si dávat pozor?

Nizozemsko zaznamenalo i H5N1 přenosný na člověka

„V souvislosti s podzimní migrací ptáků se zvyšuje riziko výskytu této nákazy, která se objevila např. v Německu, potvrzena byla ve Velké Británii a nemoc zaznamenalo i Nizozemsko. Tam navíc testy potvrdily nebezpečný typ H5N1, který je přenosný na člověka,“ uvedli poté ve společném tiskovém prohlášení mluvčí Státní veterinární správy a ministerstva zemědělství. Jediným efektivním nástrojem, který brání zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže, je podle SVS důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. „Je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek,“ radí SVS.

Chovatelé drůbeže, ale i dalších ptáků ve venkovních výbězích a voliérách, by měli pravidelně sledovat zdravotní stav chovaných ptáků a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě. U voliér s papoušky by se neměla volně pohybovat drůbež, která je k ptačí chřipce nejnáchylnější a může ji přenášet na další druhy ptáků. Vzhledem k tomu, že k přenosu dochází většinou trusem od divokých ptáků, je také vhodné krmit papoušky pouze ve vnitřní části voliér nebo alespoň pod stříškou. To samé platí o zdroji pitné vody pro papoušky. Chovatelé by také neměli do voliér chodit v botách, v nichž se pohybovali blízko otevřených vodních ploch a toků.

Jak na ptačí chřipku? Pozor na zablácené boty i krmení a vodu pod otevřeným nebem

Úvodní foto: Wikimedia Commons

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..