Jan Potůček 
Už tři země západní Evropy řeší nákazy ptačí chřipkou v chovech drůbeže. Zdrojem viru mají být tažní ptáci z východní Evropy a Asie, kteří s velkou pravděpodobností mohli přelétat i přes území České republiky. Ačkoli u nás letos zatím nebyl žádný případ ptačí chřipky prokázán, riziko přenosu je poměrně vysoké a pozor by si měli dávat nejen chovatelé drůbeže, ale i exotických ptáků. A to nejen ti, co mají papoušky ve venkovních voliérách, kde se mohou dostat do přímého kontaktu s divokými ptáky. Server Ararauna.cz zjišťoval podrobnosti u mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna a veterinářky Veroniky Grymové z brněnské kliniky Avetum.
Chov ve venkovních voliérách
Bezesporu nejrizikovější skupinou z hlediska potenciálního přenosu ptačí chřipky jsou papoušci chovaní ve venkovních voliérách. Právě ti se mohou dostat do bezprostředního kontaktu s divokými ptáky, a nemusí jít ani o kontakt „tělo na tělo“. Stačí, když divocí ptáci usednou na strop venkovní voliéry a trusem znečistí bidla nebo krmné misky a pulty uvnitř. Právě kontaminovaným trusem se nákaza přenáší. Veterinářka Veronika Grymová proto radí: „Krmivo a vodu podávat na chráněných místech, bez možnosti kontaktu s trusem volně žijících ptáků. Jinak v současné době žádná další opatření nejsou třeba.“ Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben dodává, že misky s krmivem a vodou by měly být minimálně pod pevnou stříškou, lépe ale v uzavíratelných záletech.
K TÉMATU: Ptačí chřipka H5N8 dorazila do Německa, Nizozemí a Británie. Čeští chovatelé se mají mít na pozoru
V případě, že by se prokázala nákaza ptačí chřipkou v blízkosti zájmového chovu papoušků, Státní veterinární správa (SVS) by mohla přikázat úpravu režimu chovu. „Postup SVS v takovém případě závisí především na analýze rizika, to znamená na vyhodnocení situace v konkrétním chovu. Posuzuje se především pravděpodobnost kontaktu chovaných ptáků s volně žijícími ptáky, jejich zdravotní stav a rovněž možnost realizovat v chovu základní preventivní opatření. Laboratorní vyšetření a kontrola zdravotního stavu takovýchto papoušků je nedílnou součástí těchto opatření,“ vysvětluje Josef Duben. Se zásahy do chovu by museli počítat chovatelé v tzv. ochranné zóně okolo prokázaného ohniska nákazy, která může být až v okruhu 10 km od takového místa.
ČTĚTE TAKÉ: Státní veterinární správa varuje české chovatele před ptačí chřipkou z Ruska
„Opatření v chovech se řídí vyhláškou č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a jejich cílem je eliminovat pozitivní zvířata, která jsou zdrojem nákazy a minimalizovat riziko dalšího šíření nákazy, která se šíří především trusem volně žijících ptáků. Pro zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky by SVS nařídila umístění ptáků uvnitř budov, případně by byl zvolen jiný způsob, který by zamezil styku s volně žijícími ptáky při zachování potřebných životních nároků a pohody,“ popisuje mluvčí veterinární správy. „Pro chovatele v ochranném pásmu a v pásmu dozoru by platila povinnost oznámit Krajské veterinární správě zvýšené úhyny. SVS může zakázat v ochranném pásmu a pásmu dozoru pohyb a přepravu zájmově chovaného ptactva. Samozřejmě by platil zákaz pořádat výstavy, burzy a další akce. V mimořádných situacích lze u papoušků zvažovat i možnost vakcinace.“
NAPSALI JSME: Dva Češi z Prahy zadrženi ve Vídni s 60 pašovanými papoušky, loskutáky a rajkou. A ptačí chřipkou H5N1
V nejhorším případě, kdy by prokázala nákaza ptačí chřipkou přímo u papoušků, nebo by se ohnisko nákazy blížilo a bylo by velmi pravděpodobné, že papoušci v daném chovu představují riziko pro další šíření nemoci, mohla by SVS přistoupit i k utracení zájmově chovaného ptactva. „I když je tento postup nepravděpodobný, dopředu ho vyloučit nelze,“ připouští Josef Duben. „Pokud na základě vyhodnocení nákazové situace dospěje SVS k podezření, že zájmově chované ptactvo mohlo být infikováno virem ptačí chřipky a hrozí riziko dalšího šíření, může k těmto opatřením přistoupit. Nicméně jsme si vědomi citlivosti těchto opatření a bude k nim přistoupeno, jen pokud to bude nezbytně nutné,“ ujišťuje.
Domácí mazlíčci
Mohlo by se zdát, že ptačí chřipka přenášená divokými ptáky neznamená pro papoušky chované v uzavřené domácnosti žádné riziko. Opravdu se dá říci, že potenciál nákazy je malý, ale letošní evropská epidemie ptačí chřipky je specifická v tom, že se objevila i v uzavřených chovech drůbeže, tedy u ptáků, kteří nejsou chováni ve venkovních výbězích, ale výhradně uvnitř budov. K přenosu ptačí chřipky tak muselo dojít buď kontaminovaným krmivem, nebo znečištěnou obuví zaměstnanců nebo návštěvníků těchto drůbežích farem. Jednoduše tak, že si lidé do chovu donesli na podrážce bot zbytky trusu nakažených divokých ptáků.
K VĚCI: Švédský senior zemřel po nákaze psitakózou od nemocného papouška. Rarita, říkají lékaři
U domácích mazlíčků sice nehrozí, že by jejich majitelé chodili po bytě v botách znečištěných trusem divokých ptáků, na druhou stranu jim velice často nosí z přírody čerstvé větve na okus. Právě na těchto větvích ale mohou být zbytky trusu divokých ptáků, u kterých nikdy nelze vyloučit, že pochází od nakaženého zvířete (na druhou stranu, tažní ptáci, kteří jsou v souvislosti s šířením ptačí chřipky v západní Evropě spojováni, jsou spíše druhy žijící u vody – kachny, husy, labutě, jeřábi, apod. – u kterých je asi málo pravděpodobné, že by sedaly na stromy někde v lese). I proto je nebezpečí přenosu nemoci malé. „Je jen hypotetické, v praxi se to neděje,“ souhlasí veterinářka Veronika Grymová.
DÁLE: Pracovníci papouščí farmy v Hongkongu se hromadně nakazili psitakózou
Nicméně i „mazlíčkářů“ se v minulosti epidemie ptačí chřipky nepříjemně dotkla. Před sedmi lety, kdy tato nemoc postihla drůbeží farmy na Orlickoústecku ve východních Čechách, inspektoři veterinární správy zabavili a nechali usmrtit i ochočenou andulku penzistky, která žila v obci s ohniskem nákazy. Mluvčí SVS Josef Duben dnes připouští, že šlo o zbrklé jednání, které nemělo opodstatnění. Zástupci Pardubického kraje pak s omluvou ženě věnovali jinou andulku, která však dozajista nemohla nahradit letitého ptačího přítele. „V podstatě tam, kde jsou ptáci doma, se nic neděje, kde jsou venku, mohl by být problém,“ shrnuje dnes Josef Duben. Každopádně platí: pokud se v daném regionu vyskytne ptačí chřipka, domácí mazlíčci by měli zůstávat doma.
Volné lety papoušků
Mnohem větší riziko hrozí papouškům, s nimiž jejich majitelé praktikují volný let. Papoušci, kteří létají na volno a mohou přistávat na libovolných stromech či kdekoli jinde, se mohou lehce infikovat. „Ano, mohou se nakazit z trusu divokých ptáků, nebo blízkým kontaktem s nimi. Výše rizika tedy závisí na intimitě kontaktu s volně žijícími ptáky. Vzhledem k tomu, že u nás není hlášeno ohnisko influenzy, je toto riziko v současné době minimální,“ konstatuje veterinářka Veronika Grymová. Na druhou stranu, jistá obezřetnost je na místě, protože fakt, že u nás dosud nebyla ptačí chřipka prokázána, ještě neznamená, že se na našem území nepohybují divocí ptáci nakažení touto nemocí.
K TÉMATU: 700 papoušků uhynulo na otravu pesticidem ve východní Austrálii. Lidé se báli ptačí chřipky
Každopádně i pro „volnoletce“ by ve chvíli, kdy by se objevilo nějaké ohnisko ptačí chřipky v České republice, platilo omezení ohledně transportu a volného nakládání s ptáky. Jinými slovy, volné lety papoušků by byly v ochranném pásmu okolo ohniska nákazy zakázané, a určitě by se i chovatelům ze vzdálenějších regionů vyplatilo svůj koníček na nějakou dobu „pověsit na hřebík“ a zbytečně neriskovat. Ptačí chřipka ale měla před lety v Česku jeden opačný účinek: na sklonku roku 2005 se začali lidé v Brně hromadně zbavovat ochočených papoušků z obavy, že je nakazí právě ptačí chřipkou. Začátkem prosince vypouštěli exoty ven do města, a provozovatelé zvířecích útulků měli plné ruce práce, aby papoušky odchytli dříve, než umrznou nebo hynou hlady a stresem.
ČTĚTE TAKÉ: Čína bojuje s novou ptačí chřipkou. Šanghaj zakázala veškerý dovoz ptáků, včetně papoušků
V této souvislosti snad jedinou poznámku: domácí mazlíček těžko může svého majitele nakazit ptačí chřipkou, a to i kdyby ho tento člověk choval v obci, kde se tato nemoc prokázala u drůbeže nebo divokých ptáků. Jednoduše proto, že se nemá jak a od koho nakazit (pokud tedy zrovna nejde o „volnoletce“ nebo papouška, kterého majitelé pravidelně pouští do venkovní voliéry nebo nosí v kleci na zahradu). Zbavovat se takových ptáků, navíc způsobem, jako se to dělo před Vánoci 2005 v Brně, je krajně neetické a určitě by se to dalo hodnotit jako týrání zvířat. Každému rozumnému chovateli papoušků musí být jasné, že nákaza od domácího mazlíčka nehrozí (u jiných nemocí ano, ale jen velmi výjimečně a spíše u dovážených ptáků).
Ptačí burzy a výstavy
Ve chvíli, kdy se v nějakém okrese prokáže nákaza ptačí chřipkou, vydává příslušná Krajská veterinární správa zákaz transportu jakýchkoli ptáků i jejich „shromažďování“. To se týká i ptačích burz a výstav. „Zákaz shromažďování vnímavých zvířat z různých chovů je základním opatřením k prevenci šíření nebezpečných nákaz, proto je SVS připravena v případě nutnosti toto opatření přijmout. Opatření se přijímá na základě vyhodnocení nákazové situace, a pokud bude zjištěno zvýšené riziko lze očekávat přijetí těchto opatření buď na regionální, nebo celostátní úrovni. V tuto chvíli takovéto opatření nezvažujeme, ale situace se může velice rychle měnit. Proto doporučujeme průběžně sledovat aktuální situaci například na webu státní veterinární správy www.svscr.cz,“ upozorňuje mluvčí SVS Josef Duben.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Únorová burza ve Zwolle v ohrožení? Nizozemsko hlásí už čtvrté ohnisko nákazy ptačí chřipkou
Zákaz ptačích burz zažila Česká republika naposledy v roce 2007, kdy veterinární správy tyto akce buď zcela rušily, nebo zakazovaly prodej ptáků a burzy se omezovaly jen na nabídku krmiv a chovatelských potřeb (dotklo se to například známé ptačí burzy v Týništi nad Orlicí). Letošní vlna ptačí chřipky v západní Evropě ohrožuje asi největší ptačí burzu na starém kontinentu v holandském Zwolle. Dva ze čtyř případů ptačí chřipky v Nizozemí se totiž objevily pouhých deset kilometrů od místa pořádání této burzy. Holandsko prozatím zakazuje v ochranných pásmech do deseti kilometrů od ohnisek nákazy pořádání výstav a burz ptáků do konce letošního roku, další vývoj záleží na výsledcích boje s nemocí a případnými dalšími případy.
Když už se papoušek nakazí
Jak se postupuje v případě, že se ptačí chřipkou nakazí papoušek? A je vůbec tato nemoc léčitelná? Podle veterinářky Veroniky Grymové patrně ne: „Takový případ se u nás nevyskytl. Léčba antivirotiky je pouze hypotetická. V praxi si léčbu nedovedu představit už jen z důvodu, že nakažený pták velmi rychle hyne. Velmi podstatné je ale to, že léčba je v podstatě zakázaná: při potvrzeném výskytu nakaženého papouška přímo v chovu by nepochybě byla nařízena likvidace celého chovu. Zákonným podkladem pro takové nařízení je zákon o veterinární péči 166/99 Sb., který vysoce patogenní aviární influenzu klasifikuje jako velmi nebezpečnou nákazu a nařízená mimořádná opatření jsou právně závazná.“
Totéž potvrzuje i mluvčí SVS Josef Duben. Utracení papoušků by ale podle něj přicházelo v úvahu až jako úplně poslední možnost. Chovatel by přitom měl nárok na úhradu škody. „Náhrady nákladů a ztrát na základě § 67 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), proplácí chovatelům Ministerstvo zemědělství ze státního rozpočtu a to na základě žádosti chovatele, která musí být potvrzena SVS. Náhrada se poskytuje za utracení zvířete, za utracené zvíře a za očistu a dezinfekci prostorů,“ líčí Josef Duben. „Náhrada se neposkytne, jestliže chovatel nepodal žádost včas, nesplnil povinnost uvědomit Krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz.“
Úvodní foto: Janetkeen.blogspot.com
