Základní kámen stavby nového pavilonu exotických ptáků v neděli slavnostně odhalila pražská zoologická zahrada. Od sezóny 2016 by v něm měli být soustředěni nejvzácnější papoušci chovaní v této zoo, včetně unikátních arů kobaltových, kteří se dosud nachází v neveřejném zázemí zahrady. Pavilon ponese jméno po chovateli Stanislavu Rákosovi, který pražské zoologické zahradě věnoval dědictví v podobě finanční částky (10 milionů korun), která pokryje významnou část z plánovaného téměř třicetimilionového rozpočtu chystané stavby. Zoo by za ni měla včetně sanace svahu v prostoru tzv. lineárky a interiérů zaplatit 28,5 milionu korun. Sedmi miliony přispěje Evropská unie.
„Shodou okolností v době, kdy jsme projekt nového pavilonu exotického ptactva začali připravovat, setkal jsem se s panem Rákosem, který se rozhodl jeho stavbu velkoryse podpořit. Jsme mu nesmírně zavázáni,“ popsal vznik projektu Rákosova pavilonu ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. V místech, kde má nový pavilon stát, je nyní domek s voliérou pro ary hyacintové a ary zelenokřídlé, a také řada starších voliér, které v minulosti během sezóny obývalo několik druhů loriů. Ty nahradí dvě větší venkovní voliéry a řada vnitřních expozic s papoušky, ale i dalšími exotickými ptáky z Nového Zélandu, Nové Guineje, Filipín, Střední a Jižní Ameriky.
Trichy orlí už zoo chová v zázemí
„K vidění zde bude přibližně 30 druhů exotických ptáků,“ přiblížil zoologický náměstek Jaroslav Šimek, „od kakadu palmových, jedněch z největších papoušků světa, přes amazoňany šedohlavé a jamajské, až po naše vůbec nejvzácnější chovance – ary kobaltové. Ty chováme jako jediná zoo v kontinentální Evropě.“ Ary kobaltové lze veřejně spatřit nejblíž v Loro Parque Tenerife na Kanárských ostrovech. Vlastní je ale i jeden soukromý chovatel ve Švýcarsku a pořídit se je chystá i berlínská Asociace pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP), která se může pochlubit chovem v přírodě vyhynulých arů škraboškových, které se jí daří úspěšně rozmnožovat.
K TÉMATU: Pražská zoo veřejně vystaví ary kobaltové, do dvou let jim zřídí novou expozici
Vedle arů kobaltových, které pražská zoo získala ze zabavené zásilky od Celní správy v roce 2010, budou v Rákosově pavilonu hned ve vedlejší voliéře k vidění jejich větší a známější příbuzní arové hyacintoví – rovněž zabavení Českou inspekcí životního prostředí jednomu českému chovateli. Vedle zmiňovaných kakaduů palmových zoo plánuje do pavilonu umístit i kakaduy molucké či jiný vzácnější bílý druh kakaduů (vyloučit nelze ani kriticky ohroženého kakadua filipínského, kterého u nás chová pouze Zoo Plzeň). Již dříve pražská zoo potvrdila zájem zařadit do plánované expozice také nestory kea a v neveřejném zázemí má již připraveny trichy orlí, jež získala od soukromého chovatele Čestmíra Drozdka, který je v tuzemsku poprvé rozmnožil (ale nyní je již nechová).
Původně se měl pavilon otevírat letos
Stavba Rákosova pavilonu se oproti původním představám poněkud zdržela. Původně s ní zahrada chtěla začít již loni a expozice měla být zpřístupněna letos. Nakonec se tak stane o dva roky později. Obdobně se odsouvá i dříve prezentovaný nákladnější projekt pavilonu Amazonia, který má vzniknout v prostorách bývalého slonince a využít jeho základy. Přípravné práce na ambiciózním projektu s rozpočtem 250 milionů korun měly začít v těchto dnech a samotná stavba byla naplánovaná na roky 2015 až 2017. Po ničivých povodních v červnu 2013 ale zoo musela původní projekt přehodnotit a pavilon Amazonia v plánech přemístit nad úroveň záplavového nebezpečí. Později jeho stavbu odložila na neurčito.
ČTĚTE TAKÉ: Nestory kea, nejinteligentnější papoušky na světě, si pořídí i pražská ZOO
Rákosova pavilonu se ale nebezpečí povodní netýká, navíc je součástí již schválené střednědobé koncepce rozvoje Zoo Praha na léta 2013 až 2017, již schválil pražský magistrát, který je zřizovatelem zoo. „Práce začnou v nejbližších dnech sanací svahu, do kterého bude pavilon částečně zapuštěn a na kterém posléze vznikne vinice,“ přiblížila zoo v oficiální tiskové zprávě. Nový pavilon projektoval Architektonický ateliér AND, který stojí za vícero projekty v pražské zoo: novým slonincem, hrošincem, expozicí lachtanů, pavilonem Indonéská džungle či Africký dům, čili prakticky za většinou nových staveb z posledních let.