Jan Potůček 
Vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1 odhalili minulý týden veterináři ve dvou hospodářstvích s kuřaty, husami a kachnami v obcích Dolgovo a Ilinsky na ruském Dálném Východě. Ačkoli jde o velmi vzdálené území v Altajském kraji, česká Státní veterinární správa varuje chovatele drůbeže i okrasného ptactva v České republice před kontaktem chovaných ptáků s volně žijícími opeřenci. Zdrojem nákazy na Dálném Východě totiž podle ruských úřadů byly s největší pravděpodobností volně žijící kachny a husy. V obou zmiňovaných farmách došlo k hromadnému úhynu 322 kusů drůbeže.
„I když se může zdát, že od Altajského kraje v Rusku do České republiky je to pořádně daleko, je nutno si uvědomit, že během podzimní migrace volně žijící stěhovaví ptáci překonávají velké vzdálenosti a mohou tento nebezpečný virus přenést také na naše území. Volně žijící ptáci jsou přirozeným rezervoárem virů ptačí chřipky a zejména ti vodní jsou nebezpeční pro přenos do chovů drůbeže, protože se u nich nákaza klinicky neprojevuje,“ konstatuje mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben. Úřad proto provádí monitoring ptačí chřipky u volně žijících ptáků na území České republiky a v chovech drůbeže.
Nekrmte v nekrytých venkovních voliérách
„Jako preventivní opatření je u nás zaveden tzv. systém včasného varování v chovech drůbeže, kdy jsou chovatelé povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě, pokud zaznamenají v chovech pokles v příjmu potravy a vody, pokles produkce vajec, popřípadě zvýšené úhyny. Poté by následovala veterinární kontrola, odběr vzorků a přijetí opatření proti dalšímu možnému šíření nákazy. Stejný postup je i při nálezu většího počtu uhynulých volně žijících ptáků,“ popsal mluvčí SVS. Totožný typ ptačí chřipky jako nyní v Rusku byl v České republice potvrzen v roce 2007 ve dvou chovech drůbeže, které byly nakaženy právě stěhovavými ptáky z infikovaných oblastí.
„Podzimní migrace zvyšuje riziko zavlečení ptačí chřipky, proto je nutné, aby chovatelé průběžně sledovali zdravotní stav drůbeže a dodržovali preventivní opatření v chovech: chránit je před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky, voda a ani krmivo nesmí být kontaminováno trusem volně žijících ptáků. Napájet a krmit jen uvnitř zařízení nebo pod přístřešky! V případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo při jiných příznacích hromadného onemocnění neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ vyzývá Josef Duben. Zvýšenou opatrnost doporučuje i chovatelům exotů, jejichž venkovní voliéry bývají často navštěvovány volně žijícími ptáky.
Úvodní foto: Hivehealthmedia.com
