Jan Potůček 
Kdy se dostali do českých zemí první papoušci a mohli se objevit u císařského dvora Karla IV.? To je otázka, kterou si může klást nejeden z návštěníků císařské kaple na Karlštejně při pohledu na malbu, jež zabírá značnou část jižní stěny. Karel IV. Na ní přebírá ostatky svatých od francouzského dauphina, pozdějšího krále Karla V. Na sobě má plášť pokrytý dvojicemi proti sobě heraldicky postavených zelených papoušků. Ptáci mají viditelně červené nohy a zobáky a zjevem připomínají alexandry malé, i když na detailu kresby chybí jejich charakteristický černý límec okolo krku.
„Průvodkyně mi nedokázala odpovědět, proč tam jsou papoušci (co to je za symbol) a už vůbec ne o jaký druh se jedná,“ napsal serveru Ararauna.cz člen Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák, který na záhadu upozornil. Podle historických pramenů malba zachycuje skutečnou událost, k níž došlo v roce 1356. Karel IV. přebírá z rukou prvorozeného syna francouzského krále Jana dva trny z Kristovy koruny a pravou rukou malý křížek jakožto posvátný předmět z Kristova kříže. K setkání císaře s budoucím francouzským králem mělo dojít v Metách.
Jsou to opravdu alexandři?
„Malby reprezentovaly císařovu osobnost velmi slavnostně vzhledem k povaze a důležitosti líčených událostí. Na Karlovy střevíce byly na všech scénách použity zlaté barevné odstíny. Barva jeho oděvu vždy heraldicky převyšovala barvu oděvu druhé postavy, v jejíž přítomnosti se císař nacházel. Na první scéně měl císař bílý plášť zdobený zelenými papoušky oproti dauphinovu modrému taláru. Na druhé scéně Karlův červený oděv kontrastoval se zeleným pláštěm neznámého krále. Třetí scéna císaře představovala v purpurovém brokátu protkaného zlatem,“ popisují výjevy na malbě historici.
K TÉMATU: Kakadu na renesanční malbě z 15. století přepisuje historii vazeb Evropy s Austrálií
Ostatkové scény vznikly velmi pravděpodobně v letech 1356 až 1358, tedy krátce poté, co došlo k vyobrazenému setkání. Papoušci na plášti Karla IV. ještě nemusejí znamenat fakt, že se tito exotičtí ptáci vyskytovali u císařova dvora, ale museli být předlohou pro tvůrce slavnostního roucha. I když není zcela jasné, že jde určitě o alexandry, pro tento druh hovoří kromě nápadné podobnosti s vyobrazenými ptáky i fakt, že jde o nejdéle chovaný druh papouška v lidské péči. Ze svých výprav si je dováželi už starověcí Římané. Doklady o jejich chovu v českých zemích v době středověku ale chybí.
4 Comments
Dobrý den, o vůbec žádnou záhadu se nejdedná. Drahé tkaniny poloviny 14. století,kdy malba vznikla, velmi často používají výzdobné motivy ptáků (také ale postav, lodí, věží, mořských tvorů, lvů draků a podobně). Někdy jsou to tvorové podle skutečné předlohy, často fantaskní. Tyto látky byly vyráběny v Itálii, nebo dováženy. Z Persie, Turkestánu, Číny atd.
Látka vyobrazená na plášti Karla IV. je velmi typická a máme celou řadu dochocaných nálezů takových látek. Není to látka tuzemského původu a že jsou na ní „papoušci“ není vůbec nic podivného.
Pro srovnání jsem vytvořil sbírku asi 200 takových nálezů textilií:
https://www.pinterest.com/ok1ipv/medieval-textiles/
Díky za vysvětlení, v podstatě se tím potvrzuje teorie, že na plášti jsou vyobrazení papoušci rodu Alexandr, kteří pocházejí z jihovýchodní Asie a do Evropy se dostali už mnohem dřív, než žil Karel IV.
Jako důkaz, že se (fyzicky) tito papoušci dostali do Evropy bych si to s dovolením kvalifikovat netroufnul.
Jak píše kolega Voda, látka je to velmi pravděpodobně dovozová. A dovoz třeba až z Asie existoval i v této době.
Jednalo se o značně nákladné záležitosti, ale kdo jiný, než císař a král by si je mohl dovolit 😉
Dobrý den,
alexandři malí to nebudou, protože ti mají velmi dlouhý ocas, téměř stejně dlouhý jako zbytek těla, včetně zobáku. Navíc nemají červené nohy, ani červená ohbí křídel, jak je na obrázku na plášti. I když samozřejmě zde také hraje roli malířova fantazie, myslím tím malíře (dnes návrháře), který navrhoval tu látku. Král si jistě přál obraz věrný skutečnosti.