Jan Potůček 
UVNITŘ DOKUMENTY – Ptačí chřipka po třech letech opět napadla drůbeží chovy v České republice. Ohroženi jsou ale i papoušci a další exotičtí ptáci, a především pak bažanti a okrasné kachny, husy a labutě. Jak ochránit chovy před nákazou a jak se chovat v případě, že se přítomnost viru prokáže ve vaší blízkosti? Shrnuli jsme několik základních preventivních kroků, kterými by se měl řídit každý chovatel exotického ptactva. Přečíst by si je měl každý chovatel nebo majitel exotických ptáků, ať již má voliéry na zahradě nebo domácího mazlíčka chovaného v bytě či domě. Nebezpečí se totiž může týkat naprosto všech exotů a záleží pouze na nás chovatelích, zda se mu dokážeme vyhnout a toto riziko zcela nebo téměř úplně eliminovat.
1. Omezte pobyt ptáků venku u vodních ploch a toků
Pokud máte chovné zařízení poblíž přírodních vodních toků nebo ploch, zamezte kontaktu ptáků s touto vodou. Virus ptačí chřipky H5N8, který se objevil v České republice, přenáší tažní vodní ptáci a nákaza se šíří jejich sekrety – tedy trusem, ale i vodou, z níž pijí a v níž se pohybují. Nebezpečí se tedy týká především chovatelů okrasné vodní drůbeže. Pokud mají vlastní uzavřený systém jezírek, je dobré tuto plochu zakrýt sítí, aby na jezírka nemohly přistát divoké kachny a další vodní ptáci.
2. Krmte v zastřešeném zázemí nebo pod stříškou
Přenos viru ptačí chřipky typu H5N8 se hodně váže na trus divokých ptáků. Chovatelé by tedy pokud možno neměli krmit exoty ve venkovních výbězích a voliérách, ale v krytém zázemí. To samé se týká podávání pitné vody. Pokud chovatel nemůže krmit v krytém zázemí nebo ho nemá, je třeba krmítka a pítka zakrýt stříškami, aby se do nich nemohl dostat trus divokých ptáků. Vodu je třeba brát z ověřených zdrojů, nikoli volně z řek, potoků, rybníků nebo nádrží, kde se mohou zdržovat divocí vodní ptáci.
3. Přerušte volné létání papoušků a dalších mazlíčků
Ptačí chřipku sice přenáší primárně divocí vodní ptáci, ale od nich se mohou nakazit i další druhy ptáků. Například v Polsku začátkem ledna zaznamenali úhyn jestřába, který sežral mršinu vodního ptáka uhynulého na ptačí chřipku. Jeho trusem se mohly nakazit další druhy ptáků. Rozhodně se tak nevyplatí riskovat volné létání papoušků, kteří mohou sedat na stromy, které jsou pokálené divokými ptáky. Také je třeba velké obezřetnosti při výběru větví na okus, zejména z okolí vodních toků a ploch. Může na nich být trus volně žijících ptáků, takže chovatel si může zanést nákazu do chovu sám.
4. Nechoďte do chovu v zablácených botách
I když se může zdát, že uzavřené voliéry a ptáci zavření v zázemí jsou v naprostém bezpečí, riziko pro ně může představovat i jejich majitel. Pokud se totiž vypraví do voliér v botách, v nichž se předtím procházel okolo řeky, potoka, rybníka nebo jenom po zablácené cestě poblíž drůbeží farmy, může si virus do chovu zanést na podrážkách. Rozhodně se tedy vyplatí do voliér chodit v obuvi, kterou jste předtím neměli obutou při výletu do přírody, ale třeba i na ptačí burzu. V současné době se více než kdy jindy vyplatí po návštěvě ptačí burzy převléknout, než se vypravíte do voliér krmit exotické ptáky.
Ptačí chřipka – opatření pr… by Jan.Potucek on Scribd
5. Omezte nebo zcela zakažte návštěvy cizích lidí v chovu
Stejné omezení jako výše se týká i všech návštěvníků vašeho chovu. Nikdy nevíte, kde se předtím zdržovali a zda zrovna na podrážkách jejich bot nejsou zbytky ptačího trusu, které by mohly být kontaminované virem H5N8. Toto nebezpečí lze omezit instalováním speciálních dezinfekčních rohoží před vchodem do voliér, což je ostatně řešení, které se doporučuje všem chovatelům, pokud se jejich chov nachází v ochranném pásmu nebo pásmu zvýšeného dozoru od ohniska nákazy ptačí chřipky (tedy tři, resp. deset kilometrů od prokázaného případu ptačí chřipky).
6. Přesuňte výpravu na nová bidla do voliér na později
I když se pomalu blíží nová chovná sezóna a řada chovatelů právě nyní vybavuje voliéry novými čerstvými bidly, vyplatí se posunout výběr a svoz těchto bidel z přírody na pozdější dobu, kdy nebezpečí nákazy ptačí chřipkou pomine. Pokud přesto potřebujete bidla vyměnit, nevybírejte je poblíž vodních ploch a toků a zkontrolujte, zda nejsou znečištěna trusem divokých ptáků. Pokud si nejste jisti, postříkejte nová bidla před instalací do voliér roztokem vody a dezinfekčního prostředku (např. F10) z rozprašovače a před instalací je umístěte na místo, kde na ně nebudou moci sedat divocí ptáci.
7. Nepřevážejte ptáky na výstavy a akce, kde je i drůbež
I když se zákaz pořádání ptačích burz, trhů a výstav týká jen oblastí nacházejících se v ochranném pásmu okolo ohnisek nákazy ptačí chřipky, nevyplatí se riskovat a vozit exoty na akce, kde se zároveň vyskytuje drůbež. Ta je vůči ptačí chřipce nejnáchylnější a nejčastěji ji přenáší. A i když se takové akce zúčastníte bez vlastních opeřenců, po návratu se převlečte a přezujte, než se vypravíte do vlastního chovu.
8. Jak postupovat, když se nacházíte v blízkosti ohniska nákazy
Pokud se v okolí do tří kilometrů od vašeho chovu potvrdí nákaza ptačí chřipkou, ocitnete se v tzv. ochranném pásmu, kde probíhá prověřování všech chovů ptáků a rovněž preventivní vybíjení vybraných chovů drůbeže. V minulosti se vyskytly případy, kdy odpovědný zástupce krajské veterinární správy nechal zlikvidovat i chovy holubů nebo papoušků. Prakticky záleží vždy na rozhodnutí konkrétního úředníka, proto je nutné být v kontaktu s Krajskou veterinární správou a v případě, že by inspektor chtěl váš chov likvidovat, okamžitě požádat o výjimku (kontakty na všechny krajské veterinární správy zde). Rovněž je třeba dokumentovat postup úředníků na místě, např. videozáznamem na telefonu.
Úvodní foto: OrgoNet.cz
