Jan Potůček 
Přesně 12 let po prvním triumfu se letos opět stal Ptákem roku na Novém Zélandu nelétavý a nejtěžší papoušek světa kakapo soví. Anketa Bird of the Year je v zemi velmi populární a může v ní hlasovat kdokoli. Letos dokonce organizátoři museli řešit pokus o falšování výsledků, když z jedné IP adresy přišlo přes 1 500 hlasů pro dalšího nelétavého ptáka kiwiho. Tyto hlasy ale porota nemilosrdně vyškrtla. Kakapo letos zvítězil i přesto, že lidé v průběžném hlasování preferovali spíše albatrosa jižního. „Náš kakapo je nejtěžší, nejdéle žijící, jediný nelétavý a jediný noční papoušek na světě,“ prohlásila mluvčí ankety Laura Keown, která zjevně zapomněla na australského papouška nočního, který je rovněž aktivní především v noci a v létání není zrovna přeborníkem.
„Je to vůbec poprvé v historii, co nějaký druh ptáka získal titul Bird of the Year více než jednou,“ upozornila mluvčí. Poprvé se to kakapovi podařilo v roce 2008. „Charakteristické znaky kakapa, které jsou jedinečné, z něj zároveň činí velmi zranitelné zvíře,“ vysvětluje Laura Keown. Kakapové jsou velmi pomalí, hnízdí na zemi a jejich hlavní obranou proti nebezpečí je ztuhnout a tvářit se, že jsou keřem. „Skvěle to fungovalo v dobách, kdy se kakapové vyvinuli a kde žili zase především ptáci, ale nikoli tam, kde jsou predátoři jako lasice, krysy a kočky,“ říká Keown. Právě tyto nepůvodní druhy na Nový Zéland zavlekli přistěhovalci z Evropy při osidlování a jsou příčinou vyhynutí řady původních ptáků a dalších zvířat.
90 let od úmrtí muže, který stál za záchranou kakapů sovích. Převážel je se psem loďkou na ostrov
První záchrana kakapů probíhala již v roce 1896
Kakapové soví v minulosti žili na celém Novém Zélandu, včetně obou hlavních ostrovů, jež původní maorští obyvatelé souhrnně nazývají Aotearoa. Dnes však přežívají pouze na několika málo ostrovních rezervacích, které byly zbaveny predátorů. Koncem minulého století kakapové téměř vyhynuli, v 90. letech přežívalo jen asi 50 ptáků. Jenom díky intenzivní snaze ochránců a finanční pomoci státu se jej podařilo zachovat a postupně posilovat jejich populaci až na dnešních 213 jedinců. „Na Novém Zélandu čelí na 80 procent všech původních druhů ptáků hrozbě vyhubení, nebo jsou ohroženi – včetně kakapa sovího,“ konstatuje mluvčí ankety Bird of the Year. V minulosti se velké pozornosti dostalo záchranným projektům slípky tahake nebo kiwiho jižního.
Za svoji záchranu vděčí kakapové soví Richardu Henrymu, který v letech 1896 až 1900 převezl na jednoduché veslici více než 500 kakapů sovích na pečlivě vybraný ostrov, který je měl ochránit před dravci. V té době byli kakapové soví na Novém Zélandu velmi běžným druhem ptáka. Ze zápisek evropského přírodovědce Charlieho Douglase z té doby vyplývá, že chytit kakapa nebylo nikterak těžké: „Stačilo jen zatřást stromem nebo keřem, dokud jste ho neshodili na zem. Bylo to podobné, jako když se setřásají jablka z jabloní.“ Podle Henryho byli kakapové tak zranitelní, že vyhladit celou jejich populaci by byla „ta nejjednodušší věc na světě“. „Několik divokých psů by to zvládlo do deseti let,“ napsal si do deníku, než spustil svoji záchrannou misi.
Populace nelétavých papoušků kakapů sovích dosáhla rekordního počtu 213 jedinců
Úvodní foto: Forest & Bird
