Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Je to již několik let, co ochočený kakadu Goffinův ménem Figaro doslova ohromil vědce z Vídeňské univerzity tím, že si dokázal odštípnout třísku z dřevěného rámu voliéry a použít ji jako hůlku, kterou si přitáhl kamínek, který byl příliš daleko za pletivem. Nyní Figaro překvapil vědce podruhé, když stejný kousek naučil i své opeřené přátele, další kakaduy Goffinovy, s nimiž sdílí voliéru ve výzkumném středisku poblíž Vídně. Z patnácti kakaduů zaujala Figarova dovednost hned dvanáct papoušků. Někteří se naučili to samé co Figaro, kterého vědci po prvním náhodném pokusu s oblázkem motivovali zopakovat totéž s oříškem kešu. A stejnou motivaci měli i Figarovi přátelé.
Dvanáct se učilo, tři se naučili
„Dvanáct kakaduů Goffinových vidělo buď přímo Figara, jak manipuluje s nástrojem, nebo podobné kousky, kdy bylo nástroji a potravou hýbáno pomocí magnetů,“ přiblížila Alice Auersperg, ředitelka „Goffin Labu“ při Messerliho výzkumného institutu, který je součástí Univerzity Vídeň. „Ti, co aktivně sledovali demonstraci používání nástroje, potom předvedli lepší výkon související s využitím nástrojů, než když viděli ukázku pomocí magnetů. A tři samci z této skupiny se naučili aktivně používat nástroje,“ uvedla Auersperg. Nenaučili se toho málo. Figaro jim úspěšně demonstroval, jak z větve oštípat větvičky, aby zůstala rovná hůlka, jak odštípnout třísku z modřínového trámu nebo jak zobák využít jako nůžky a vykousat z lepenky dostatečně dlouhý nástroj.
Vůbec nejlepším Figarovým žákem byl kakadu Dolittle, který zvládl jak oštípávání větviček, tak vykusování lepenky a odštípávání třísek. Další kakadu Pipin dokázal pouze oštípat větvičku, ale z dřevěného trámu měl nepochopitelnou fóbii. Kakadu Kiwi se naučil odštípnout třísku a oštípat větvičku, ale selhal při zpracování lepenky, což vědci dopředu považovali za vůbec nejtěžší úkol. Během měsíčního testování měli papoušci k dispozici také včelí vosk, ale žádný kakadu s ním nedokázal pracovat – ani Figaro. Nyní se Alice Auersperg soustředí na porovnávání inteligence také skupiny kakaduů s ptáky, kteří na rozdíl od nich strávili v zajetí kratší dobu. Připravila pro ně „Inovační arénu“, kterou tvoří půlkruh s 20 různými úkoly, za jejichž splnění jsou papoušci odměněni oblíbeným pamlskem.
Vědce překvapil kakadu, který „vyrábí“ hůlky, aby si mohl přes pletivo přitáhnout hračku
Inteligence není zděděná, dá se naučit
Každý pták měl 20 minut na to, aby si svobodně vybral, které úkoly chce plnit, svobodně si je mohl prozkoumat a vymýšlet způsoby, tak je vyřešit. „Podle našich informací jde o první studii specificky zaměřenou na míru inovací za jednotku času u zvířat a první systematicky kontrolované přímé srovnávání řešení problémů mezi zvířaty narozenými v zajetí a dočasně odchycenými z přírody,“ vysvětlují autoři studie publikované v časopise Scientific Reports. „Z testů vyplynula řada zajímavých zjištění, přičemž nejvýznamnější bylo asi to, že dlouhodobý život v zajetí zřejmě neovlivňuje celkovou schopnost kakaduů Goffinových inovovat postupy v „Inovační aréně“, ale spíše jejich motivaci k tomu to dělat,“ dodávají.
Výzkum dospěl k několika fascinujícím závěrům. Za prvé, že kakaduové dokáží používat nástroje a že toto chování se u nich může vyvinout buď ve volné přírodě, nebo i v zajetí. Za druhé, že kakaduové nemusí nutně zdědit inteligenci díky genetickým vlohám od předků, ale mohou ji rozvíjet sledováním a učením od jiného papouška svého druhu, což jsou vlastnosti, kterými se mohou pyšnit jen ta nejchytřejší zvířata na světě. A konečně za třetí se ukazuje, že kakaduy je třeba považovat za opravdu náročná zvířata, která nejen že mohou žít až 40 let, ale se svojí inteligencí odpovídající úrovni tříletého dítěte vyžadují neustálou duševní stimulaci, pokud je chce člověk udržet v duševní i fyzické kondici.
Úvodní foto: Bene Croy / Univerzita Vídeň
