Jan Potůček 
Divoce žijících ptáků je na planetě Zemi asi šestkrát více než všech lidí dohromady. V nejnovější studii to tvrdí vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu v Austrálii. Podle jejich výzkumu založeném na řadě amatérských pozorování po celém světě se dá odhadovat, že na celém světě žije téměř 10 tisíc druhů ptáků a celkový počet jedinců dosahuje asi 50 miliard. A to mezi ně nejsou započteni ptáci chovaní v zajetí. Pro porovnání: lidí žije na Zemi téměř devět miliard. Ne každý ptačí druh je ale velmi početný. Existují ptáci, jejichž populace se dá počítat v milionech, jako jsou například andulky nebo některé druhy loriů, ale naopak druhy, kterým hrozí bezprostřední vyhubení a v přírodě jich zbývá jen několik desítek jedinců, konstatuje australská mutace deníku The Guardian.
Čtyři ptačí druhy pak podle vědců patří do „miliardového klubu“, tedy mezi ptáky, jejichž celosvětová populace je vyšší než jednu miliardu jedinců. Jde o vrabce domácího, špačka obecného, racka stříbřitého a vlaštovku obecnou. Celkový počet ptačích druhů vědci odhadují na 9700, přičemž čerpali ze stovek milionů pozorování zaznamenaných profesionálními i amatérskými ornitology v internetové databázi eBird. Tyto záznamy pak spojili s vědeckými informacemi a vyvinuli algoritmus, který odhaduje početnost populace u jednotlivých ptačích druhů. Z výsledku jejich práce vyplývá, že běžných druhů ptáků je relativně málo, zatímco těch vzácných je většina. „Důvodů může být hned několik, například žijí pouze na jednom ostrově nebo na vrcholu jedné hory,“ vysvětluje hlavní autor studie Will Cornwell.
Vznikl celoevropský web pro monitoring výskytu nepůvodních druhů ptáků, včetně papoušků
Loriů mnohobarvých je v přírodě 19 milionů
Vědci doufají, že jejich modely časem dokáží zmapovat, které ptačí druhy jsou na ústupu a kde je zapotřebí vyvinout úsilí k jejich zachování. U některých australských druhů dospěli k zajímavým počtům. Například loriů mnohobarvých prý žije v australské přírodě okolo 19 milionů, kakaduů žlutočečelatých pak 10 milionů. „Je to vynikající první krok k tomu, abychom zjistili, jak na tom jsme s jednotlivými ptačími druhy,“ komentuje výsledky Sean Dooley, manažer pro kontakt s veřejností v organizaci BirdLife Australia. „Pokud v tom budeme moci pokračovat, budeme moci zjistit velmi důležité údaje o obrovském úbytku volně žijících ptáků, který je třeba jasně kvantifikovat,“ míní. Použitý model lze využít i pro kvantifikaci u druhů, u nichž chybí dostatek profesionálních vědeckých údajů.
„Celá myšlenka této studie vznikla na základě faktu, že existuje jen několik ptačích druhů, které jsou opravdu velmi dobře vědecky popsány,“ konstatuje Will Cornwell. „Na druhou stranu víme, že existuje obrovské množství amatérských ornitologů, kteří cestují po celém světě a zaznamenávají každý druh ptáka, který spatří.“ Porovnání těchto dat s vědeckými údaji přináší naprosto nové možnosti, jak kvantifikovat jednotlivé ptačí populace. Vědecký model se bude podle Cornwella dále zdokonalovat a postupem čas do něj budou doplňovat další vědecké údaje. Za několik let pak vědci provedou další kolo odhadů početnosti populací jednotlivých ptačích druhů a porovnají se s údaji z letošního roku.
Známý propagátor volného letu papoušků Chris Biro bojuje za návrat ararů zelených do přírody USA
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Graham Winterflood
