Jan Potůček UVNITŘ VIDEA – Tak velký zájem o téma pozitivních seznamů zvířat, jaký se strhl po pondělní celodenní konferenci Budoucnost zájmových chovů zvířat v České republice pořádané v Poslanecké sněmovně, tu snad ještě nebyl. Ačkoli na akci opakovaně zaznělo, že celoevropský seznam zvířat povolených pro zájmový chov v soukromí není nápadem Evropské unie, nýbrž aktivistů „za práva zvířat“ ze tří západoevropských nevládních organizací, novinářské titulky hned druhý den nabídly mediální zkratky, které vyvolaly protievropské nálady. Není na škodu si tedy nejkřiklavější případy rozebrat a uvést je na pravou míru. Ono totiž opravdu neplatí, že se Brusel chystá zakázat chov křečků a papoušků. Téma je trošku složitější.
Omyl první: Brusel nic nechystá
Pokud by novináři na pondělní konferenci v Poslanecké sněmovně poslouchali pozorně, minimálně v příspěvku konzultanta Teraristické společnosti Praha a bývalého úředníka ministerstva životního prostředí Petra Rotha by zaslechli, jak nápad na celoevropský pozitivní seznam zvířat vznikl. Totiž že s ním nepřišla samotná Evropská unie, ale nevládní organizace Eurogroup for Animals z Francie, Dyrenes Beskkytelse z Dánska a Animal Advocacy and Protection z Nizozemska. Tyto organizace uspořádaly petici za zákaz soukromého chovu vybraných exotických zvířat a sehnaly pod ní 1,4 milionu podpisů. Následně přesvědčily výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, aby vyzval Evropskou komisi k vytvoření studie vhodnosti a proveditelnosti celoevropského pozitivního seznamu zvířat.
Evropská komise na zhotovitele vypsala výběrové řízení, do kterého se mohli zájemci hlásit do 11. září letošního roku. Nyní zástupci Evropské komise z Generálního ředitelství pro životní prostředí posuzují jednotlivé nabídky a do konce roku chtějí vybrat vítěze a podepsat s ním smlouvu. Poté bude mít vítězná společnost 19 měsíců na to, aby studii připravila. Během tohoto období musí kontaktovat zástupce všech členských států EU, ale i představitele chovatelských organizací a aktivistů za práva zvířat. Z toho všeho má vzniknout doporučení, zda by se měl celoevropský pozitivní seznam připravit či ne. K tomu dojde až někdy v polovině roku 2025. Teprve poté bude možné říci, zda „Brusel chystá zákaz chovu zvířat“ či nikoli.
Omyl druhý: do dvou let má vzniknout pozitivní seznam zvířat EU
Evropská unie rozhodně do dvou let žádný pozitivní seznam zvířat platný pro všechny členské státy nepřipraví. Za dva roky by mělo být teprve jasno, zda s jeho přípravami začne, nebo zda žádný seznam nevznikne. I kdyby ze studie vhodnosti a proveditelnosti pro Evropskou komisi vyplynulo, že by takový celounijní seznam byl žádoucí, na jeho vzniku by se muselo shodnout všech 27 členských zemí EU. Každá země přitom má právo veta a Česká republika se vzácně shoduje napříč celým názorovým spektrem – od chovatelů přes politiky, státní úřady až po aktivisty za práva zvířat – že žádný pozitivní seznam zvířat nechce. Zatím to však není řečeno v žádném oficiálním vyjádření a postoji, který by byl závazný pro české vyjednavače v Bruselu.
Právě závazné stanovisko ze strany českého ministerstva životního prostředí bude pro případné přijetí celoevropského pozitivního seznamu zvířat klíčové. Zjednodušeně řečeno musíme mít jistotu, že naši vyjednavači na klíčovém zasedání v Bruselu zvednou ruku proti, i kdyby byli se svým názorem osamoceni. Žádné oficiální stanovisko České republiky ale zatím vzniknout nemůže, protože se není k čemu vyjadřovat. Neexistuje žádný návrh celoevropského pozitivního seznamu zvířat, stále se mluví jen o přípravě studie vhodnosti a proveditelnosti takového seznamu. Přesto je dobrou zprávou, že obě klíčová ministerstva – životního prostředí a zemědělství – i jejich ministři nápad na celounijní pozitivní seznamy zvířat odmítají a negativní stanovisko vydala i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která funguje jako vědecký orgán CITES pro ministerstvo životního prostředí.
Omyl třetí: na seznamu nebudou hroznýši nebo papoušci ara
Některá média už vyjmenovávají druhy zvířat, která by měla na celoevropském pozitivním seznamu chybět. „Zákaz by se měl týkat hroznýšů, krajt či jedovatých pavouků. Plánované seznamy ale zapovídají také chov osmáků degu, křečíků džungarských či papoušků ara,“ napsal například web Living.iprima.cz. Žádný konkrétní pozitivní seznam zvířat pro EU ale zatím neexistuje, takže jde o vyložené spekulace. Média, která uvádí konkrétní „zakázané“ druhy, totiž mixují informace o národních pozitivních seznamech z těch evropských zemí, kde již taková pravidla platí. Konkrétně v případě křečíků džungarských a osmáků degu bude zákaz platit od 1. ledna 2024 v Nizozemsku, chov papoušků ara chce podle dosud nepřijatého návrhu pozitivního seznamu zvířat zakázat Slovinsko, hroznýše, krajty a jedovaté pavouky zase zakazuje chovat Kypr.
Pokud se Evropská komise rozhodne předložit návrh na vznik celoevropského pozitivního seznamu zvířat, musely by se na něm shodnout všechny členské země EU. A to by nebylo tak jednoduché. Dá se to přirovnat k vytváření celoevropského seznamu nepůvodních invazních druhů zvířat a rostlin, na který se také nedostaly zdaleka všechny druhy, které prosazovaly jednotlivé členské státy Unie. Z ptáků je na něm jen šest druhů. Jakékoli hádání, které druhy se případně objeví či neobjeví na případném celoevropském pozitivním seznamu zvířat, je tak zcela bezpředmětné. Rozhodně se nedá říci, že by v něm měly chybět činčily, chameleoni, hadi nebo papoušci, jak ve svém úvodním článku úterního vydání strašil deník MF Dnes.
Omyl čtvrtý: druhy mimo seznam nebudou lidé moci legálně chovat
Rozhodně neplatí teze, že druhy zvířat, které by se neobjevily na celoevropském pozitivním seznamu, by nebylo možné legálně chovat. Lidé, kteří by je vlastnili v době přijímání seznamu, by si je mohli nechat tzv. „na dožití“. Ovšem za podmínky, že je dál nebudou rozmnožovat, oddělí samce od samic a nebudou je nijak přemisťovat ani prodávat. Taková zvířata by nebylo možné ani vystavovat na výstavách, vozit je na chovatelské burzy, apod. Zkrátka by musela dožít v chovném zařízení nebo domácnosti a jejich majitelé by je museli registrovat podobně, jako to dnes platí u ohrožených druhů, na které se vztahuje mezinárodní úmluva CITES.
Je však pravdou, že nově by se už legální cestou takové druhy nedaly pořídit. Výjimku by měly jen zoologické zahrady, které by mohly taková zvířata nechat rozmnožovat a měnit je s dalšími zoo. Ovšem o zoologické zahrady připouští, že bez možnosti spolupráce se soukromými chovateli by bylo velmi těžké udržet patřičně bohatý genofond některých vzácně chovaných druhů, takže se bez privátních chovů neobejdou.
Úvodní foto: screenshot Ararauna.cz
