Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Zachránit stagnující populaci arů zelených, třetího největšího papouška světa, v Ekvádoru chce tamní nevládní organizace Jocotoco Conservation Foundation. Již loni na podzim vypustila dva páry, ale dvěma ptákům se nedařilo žít ve volnosti a museli být znovu odchyceni a vráceni do chovného zařízení Jocotoco Conservation Foundation, aby podstoupili delší aklimatizaci. Letos má organizace k dispozici 20 papoušků, které získala od Nadace Jambelí, jež se věnuje chovu arů zelených v zajetí a momentálně má odchovaných 40 jedinců. Polovina z nich bude postupně vypuštěna v ekvádorské rezervaci v povodí řeky Ayampe. Zatím se tak stalo s osmi papoušky.
Ary nejprve čeká poměrně dlouhý a náročný proces adaptace na nové prostředí. Proto Jocotoco Conservation Foundation vytvořila obří aklimatizační voliéru o délce 20 a výšce pět metrů, která se nachází přímo v pralese a kde moc nepřijdou do styku s lidmi. Rezervace u řeky Ayampe byla v minulosti biotopem arů zelených, ale za posledních 50 let je tam nikdo nespatřil. V celém Ekvádoru by mělo podle odhadů ochránců přírody žít okolo 30 až 40 arů zelených, z toho valná většina v provincii Esmeralda a malá zbytková populace v lokalitě Cordillera de Chongón-Colonche v provincii Guayas. Reálně by jich však mohlo být o něco více, o čemž by mohlo svědčit mimořádné pozorování před pěti lety v rezervaci Rio Canandé.
V Ekvádoru je kriticky ohrožený
V červenci 2013 strážci této rezervace sledovali rekordní hejno 36 arů zelených, což vedlo mezinárodní organizaci BirdLife International přehodnotit tehdejší stav populace v celé zemi na 60 až 80 ptáků. I to je ale vzhledem k celkové světové populaci 2 500 pohlavně dospělých ptáků minimum. Kromě Ekvádoru se arové zelení vyskytují také v Kolumbii, Kostarice, Hondurasu, Nikaragui a Panamě. „V Ekvádoru jsou tito papoušci v kritické situaci, na pokraji vyhynutí. V současné době, s informacemi, které máme k dispozici, se domníváme, že jich v přírodě nebude více než 30,“ říká říká Michael Moens, ředitel Jocotoco Conservation Foundation.
K TÉMATU: Ekvádor se připravuje na historicky první vypouštění arů zelených do přírody
Oficiálně je ara zelený vedený v Červené knize ohrožených živočichů IUCN jako „ohrožený“, ale situace ekvádorského poddruhu je kritická. Zatímco ve všech dalších zemích arové zelení obývají deštné pralesy, v Ekvádoru se zaměřují na suché lesy, kterých ubývá. Jocotoco Conservation Foundation na projektu reintrodukce spolupracuje s městem Las Tunas, které poskytlo nadaci pozemky v lesní rezervaci pro aklimatizační voliéru. „Místní komunita s námi velmi úzce spolupracuje. Zaměstnáváme tamní lidi a ti se velmi aktivně zapojují do projektu. To je klíčové pro úspěšné znovuzavedení druhu do rezervace Ayampe,“ upozorňuje Moens.
S návratem arů pomáhá i Loro Parque
Důležité je, aby se papoušci, kteří mají být vypuštěni, naučili konzumovat pouze ovoce, s nímž se setkají v pralese, a také aby se naučili dobře létat. V programu jsou totiž zapojeni i ptáci, kteří žili dlouhá léta v klecích v různých zoologických zahradách nebo u soukromých chovatelů, aniž by se mohli naučit létat. Zajímavé je, že tito ptáci se ve velké aklimatizační voliéře dokáží poměrně rychle tohoto hendikepu zbavit. Udivuje to i Rafaela Zamoru, vědeckého ředitele Loro Parque Foundation, která se na programu návratu arů zelených do ekvádorské přírody rovněž podílí. „Je úchvatné vidět, jak se dokáží naučit létat a zlepšovat se v tom, což je pro ně nesmírně důležité,“ uvedl Zamora pro server Mongabay.com.
ČTĚTE TAKÉ: Ekvádorští ornitologové viděli největší hejno arů zelených v historii. Čítalo 36 papoušků
Vědecký ředitel Loro Parque Foundacion podotýká, že po vypuštění mohou arové zelení narazit na některé divoké zástupce svého druhu. „Od nich by se mohli přiučit, jak přežít ve volné přírodě. Budeme je sledovat za pomoci místních lidí, kteří nám budou hlásit, kde a kdy je pozorovali,“ vysvětlil Zamora. Všichni vypouštění papoušci budou mít na těle připevněné mikrovysílačky, aby byli kdykoli dohledatelní. Začleňování arů do volné přírody bude pozvolný proces, arové se nejprve musí naučit přirozeně pohybovat v novém prostředí a teprve poté můžou přijít na řadu pokusy o hnízdění. Přežití druhu závisí především na zachování jejich biotopů a eliminaci nelegálního odchytu pro chov papoušků v zajetí coby domácích mazlíčků.
Úvodní foto: Jocotoco Conservation Foundation
