Veterinární poradna: Můžou papoušci vrbové proutí? Proč si arové vykousávají ocasy a letky?

UVNITŘ VIDEO – Po měsíci přicházíme s dalším, již třetím pokračováním naší veterinární poradny, v níž na vaše dotazy odpovídá MVDr. Markéta Hašlováz pardubické Veterinární kliniky Trnová. Dotazy můžete zasílat na redakční e-mail admin@ararauna.cz, případně napsat do komentáře pod tento článek, nebo na oficiální stránku webu Ararauna.cz na Facebooku či Google+. U každého dotazu vám potvrdíme příjem zprávy a sdělíme, kdy můžete očekávat vydání článku s odpovědí na vaše otázky. Další pokračování poradny vydáme hned, jakmile nashromáždíme dostatek dotazů.

Uživatel Konemy: Může být klec s agapornisy Fischeri umístěná celoročně na balkoně? Děkuji.

MVDr. Markéta Hašlová: Klec s gapornisy může být celoročně umístěna venku v případě, že bude opatřena částí krytou a dostatečně izolovanou – chráněnou proti průvanu, aby se papoušci měli možnost schovat se před nepřízní počasí.

Pavla Pijánková Chocholová: Zdravím,mám dotaz co je pravdy na tom, že vrba je pro papoušky obzvlášt pro žaky, toxicka a způsobuje žaludeční vředy. Děkuji.

MVDr. Markéta Hašlová: Chovatelé papoušků vrbu do klecí a voliér často dávají bez problémů, i do voliér se žaky je jedna z nejpoužívanějších. Samozřejmě by neměla být ošetřena žádným chemickým postřikem.

Dotaz: Existuje nějaká dezinfekce, kterou by bylo možné postříkat plíseň na stěně v pokoji, kde máme klec s papouškem, aniž bychom ji museli stěhovat jinam? O Savu jsem se dočetla, že jeho výpary jsou pro papoušky jedovaté.

MVDr. Markéta Hašlová: K dezinfekci lze využít preparát Virkon S, který má účinky baktericidní, virucidní, sporicidní a fungicidní a papouškům nevadí.

Dotaz: Co dělat s čerstvě vylíhnutým, ale odstrčeným mládětem papouška? Rodiče se o něj nestarají…

MVDr. Markéta Hašlová: S takto opuštěným mládětem můžete zkusit ruční dokrmování (na trhu existují směsi pro ruční dokrmování papoušků) nebo ho zkusit podstrčit do jiného hnízda pod samici, která sedí na svých mláďatech. Nevím ovšem o jaký druh papouška jde a zda máte další hnízdící páry.

Dotaz: Při letošním hnízdění papoušků červenokřídlých jednomu mláděti z hnízda s pěti mladými nenarostla ocasní pera. Čtyři mají ocas normální délky, pátému vyrostla pera jen do délky čtyř centimetrů. Co může být příčinou a jak to řešit?

MVDr. Markéta Hašlová: Dobrý den, poruchy růstu peří a přepeřování mohou být způsobeny různými příčinami (infekční, metabolické, genetické) a nemusí se vždy objevit u všech jedinců současně, každý pták má určitou genetickou výbavu, kondici a imunitní výbavu. Při objevení se těchto problémů je potřeba daného jedince (a někdy celý chov nebo chovný pár) vyšetřit a s majiteli domluvit vhodný postup odstranění problému. Někdy stačí danému jedinci doplnit vitamíny a aminokyseliny, někdy je potřeba přeléčit více jedinců. Bohužel neexistuje univerzální postup a je potřeba ke každému přistupovat individuálně.

Dotaz: Jaký je váš názor na zastřihávání peří u ochočených papoušků? Kdy je to vhodné a nebolí je to?

MVDr. Markéta Hašlová: Zastřihávání peří u papouška by nemělo sloužit ke ztrátě schopnosti létat, ale pouze k omezení této schopnosti. Nemělo by se provádět u mláďat, jelikož mohou mít do budoucna problémy s rovnováhou a s letem. Pokud se rozhodnete peří zastřihávat, tak u dospělých jedinců, kteří mají let a rovnováhu již naučenou. Zastřižení peří by nemělo ohrozit zdraví jedince. Někteří papoušci mohou prodělaným stresem po zastřižení peří reagovat sebedestruktivně, až si přivodí poruchu chování, která se do budoucna může vělice těžko odstraňovat. Proto je důležité zvážit situaci, zda je toto opravdu nutné. Pokud si nejste jisti technikou zastřižení, poraďte se se zkušeným chovatelem nebo veterinářem.

Dotaz: Naše korela má hodně ostré drápky, takže nás vždycky při vypouštění k klece podrápe. Už jsme přemýšleli, že je nějak zkrátíme, ale bojíme se, abychom jí neublížili. Jaký je správný postup?

MVDr. Markéta Hašlová: Při krácení drápků je důležité dávat pozor na „drápové lůžko“, tzn. aby nedošlo ke krvácení z drápku. Úpravu drápků je dobré provádět při dobrém osvětlení, abyste mohli nejdříve určit cévku, kterou byste neměli zastřihnout. U některého jedince jsou drápky světlé a průhledné a tudíž můžete růžové lůžko snadno spatřit, to byste neměli zasáhnout. U tmavých drápků je situace obtížnější. Pokud si nejste jisti, je lepší dojít s Vaším papouškem na veterinu, kde mu drápky zkrátí.

Dotaz: Náš jednoletý andulák dostal mladou letošní andulčí samičku. Žijí spolu půl roku v kleci (54x33x74 cm), kovové s bílým nátěrem a mají se rádi. Je to týden, klec začíná vypadat hrozně, ozobané dráty, lak pryč. Zjistila jsem, že samička šplhá po drátech a zobe a zobe. Nevíte, proč? Dostávají Apetit s vitamíny pro andulky, proso, zelené ze zahrady, mají jemný písek na zobání… Mladé mít nemůžou, nemají budku (bylo mi řečeno, že když není budka, nemají mladé). Máte s tím zkušenosti? Můžete mi něco poradit?

MVDr. Markéta Hašlová: Změna chování (hlavně ta destruktivní) je většinou důsledkem nějakého vnitřního stresu nebo nedostatku daného jedince. Takové jednání může být důsledkem toho, že se papoušek nudí nebo může jít u Vaší samičky o touhu k páření se samečkem. Samozřejmě je vhodné posoudit kondici daného jedince a vyšetřit ho, zda nejde o projev onemocnění.

Martin Holáň: Mám na vás dotaz ohledně problému s peřím. Před půl rokem jsem si koupil samici ary, v té době jednoroční, zhruba po dvou měsících jsem k ní přikoupil samce ve stáří dva roky. Samice byla v docela dobré kondici, až na zastřižené letky, aby nemohla létat. Takto upravenou jsem ji koupil od předchozích majitelů, kteří ji prodávali z důvodu, že čekají potomka. Samec měl v té době vyštípaný ocas – tak jsem ho koupil od chovatele, který mi řekl, že mu to udělaly mladé ary, s nimiž je měl pohromadě ve voliéře, ale samec měl brka cca 15 cm dlouhá. Oba jsem po dovozu vpustil do vnitřní voliéry o rozměrech 4×6 metrů. Samec pěkně létal, samice šplhala po lanech, zhruba po dvou měsících si samice vyštípala ocas, a později i letky, to samé se stalo i u samce. Ptáci nejsou schopni letu, když jim letky dorostou, zase si je vyštípou a to samé se děje i s ocasem. Už jsem vyzkoušel hodně přípravků, ale nic nezabírá, krmím pestře, podávám hodně ořechů, zeleniny a ovoce. Na parazity bych to neviděl, jelikož by se tento jev projevil pravděpodobně i u jiných mých chovaných papoušků (žaci, kakaduové, amazoňani). Proto bych byl rád, zda by mi někdo, kdo se s něčím takovým setkal, napsal nějakou radu, čím by to mohlo být způsobeno a jak tyto ary vyléčit, aby mohli znovu létat.

MVDr. Markéta Hašlová: Doporučuji oba jedince celkově vyšetřit (včetně odběrů krve, stanovení PBFD apod.), aby se rozlišila příčina zdravotní od příčiny psychické. Při potvrzení psychických příčin je někdy nezbytné nasadit daným jedincům límec a zabránit tak mechanické sebedestrukci papouška do doby, než brka a peří vyrostou a přestanou tak papouška svědit. Stejně tak je důležité papouška „zaměstnat“ hračkami nebo novými větvemi, aby se zbavil nudy a neměl čas na vytrhávání peří. Samozřejmě že je vhodné podávat i přípravky podporující přepeřování a růst peří, ty samy ale kolikrát problém neodstraní. Někdy chovatelé zjistí, že na sebe takto daný pár reaguje a musí dojít k rozdělení páru a výměně samce nebo samice. Ne každý pár si na sebe ihned zvykne bez problémů.

Úvodní foto: Parrotforums.com