Mexiko slaví úspěch s návratem arů arakang do volné přírody. První vypuštění ptáci už zahnízdili

Ara arakanga vypouštěná v mexickém parkuUVNITŘ VIDEO – Zdárný projekt návratu arů arakang do známé pralesní rezervace Palenque proslulé stavbami pyramid Mayů slaví mexičtí ochránci přírody. Od jara 2014, kdy poprvé po 70 letech od vymizení posledních přirozeně žijících arakang na jihu Mexika vypustili ptáky odchované v zajetí, zaznamenali už devět úspěšných hnízdění. Papoušci si navíc sami dokázali rozšířit jídelníček o plody tropických stromů, jimiž je lidé před vypuštěním do přírody nekrmili. Plně se tak přizpůsobili potravní nabídce v ekoparku Aluxes v Palenque. Každý další měsíc od vypuštění přidávali do svého jídelníčku stále nové a nové druhy potravy. Vědci díky podrobnému monitoringu vypouštěných arů zjistili, že nakonec využili na 31 druhů stromů, a to nejen jako zdroj potravy, ale i k hnízdění.

Vědce překvapila malá úmrtnost

Přirozenou potravou divokých papoušků krmili ochránci arakangy již několik měsíců před jejich vypuštěním do pralesa, ovšem jen omezenou škálou plodů oproti tomu, co je dostupné volně v pralese. Skupina 96 papoušků strávila od dubna 2013 do června 2014 veškerý čas ve volné proletové voliéře umístěné přímo v místě vypouštění ptáků do volné přírody. Zvykali si tak na nové prostředí, neznámé zvuky pralesa i nový denní rytmus. K vypouštění nedošlo najednou, vědci papoušky rozdělili do několika menších skupin, přičemž první přišli na řadu ti, co si nejdříve zvykli na nový druh potravy v proletové voliéře. Ptáci poté měli šanci se do voliéry ještě vracet, čehož někteří arové využívali ještě několik dní po vypuštění do přírody. Všechny papoušky vědci nadále monitorovali.

K TÉMATU: Mexičtí ochránci vrací po 70 letech ary arakangy do volné přírody ve Veracruzu

Až do listopadu loňského roku procházeli dobrovolníci zapojení do tohoto projektu pět dní v týdnu stezky v lokalitě vypuštění arakang a sledovali, jak se papouškům daří v divočině. Zjistili, že papoušci začali využívat široké spektrum zdrojů potravy a rozšířili areál svého působení i na vzdálenější lokality. Po půl roce výzkumníci dospěli k názoru, že se uměle vypuštěná populace arů arakang úspěšně asimilovala ve své nové domovině. „Vypuštění arové se dokázali přeorientovat na divoké plody, ve vypuštěné populaci došlo k velmi malé úmrtnosti (9%) a k devíti úspěšným hnízděním, což svědčí o krátkodobém úspěchu jejich znovuzavedení na jihu Mexika,“ napsali vědci do časopisu Tropical Conservation Science.

V celém Mexiku žije 300 arakang

Početní stavy arů arakang v Mexiku se za posledních 100 let snížily o 98 procent kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu s odchycenými ptáky a mláďaty vybranými z hnízd pro prodej na domácí mazlíčky. Krutou daň si vybralo i ničení přirozených hnízdních biotopů těchto papoušků. Ohrožen přitom není druh jako takový, ara arakanga je v Jižní Americe velmi častý, vyhubení ale hrozilo jeho středoamerickému poddruhu Ara macao cyanoptera, který se vyznačuje rozsáhlejší žlutou plochou na křídlech a celkově oranžovějším zbarvením. V některých lokalitách, jako například právě Palenque, byl tento poddruh ary arakangy v minulosti zcela vyhuben. Na jeho návratu do volné přírody spolupracovaly organizace Aluxes Ecopark Palenque, Xcaret Ecopark a Ústav biologie Národní autonomní univerzity Mexika.

ČTĚTE TAKÉ: Mexiko vypustí do přírody 60 arů arakang, do pěti let dalších 250

Aluxes Ecopark Palenque poskytl místo pro vypouštění papoušků a jejich ochranu, Xcaret Ecopark se zabývá chovem arů arakang v zajetí a přípravou mláďat na vypuštění do volné přírody a Ústav biologie Národní autonomní univerzity Mexika naplánoval a realizoval celý projekt jejich reintrodukce do volné přírody. Na studii vypuštěných arakang se společně s mexickými vědci podíleli i jejich kolegové z Pontifikální Xavierianské univerzity v Kolumbii. Celková mexická populace arakang je rozdělena do dvou samostatných skupin, které žijí odděleně v džungli na jihu země a dohromady čítají okolo 300 jedinců. Ochránci se pokusí vypouštěním papoušků tyto dvě skupiny propojit, protože jejich oddělení má ničivý dopad na genofond divokých arakang v Mexiku.

Úvodní foto: Galucomunicacion.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..