Jan Potůček 
Převratný objev učinili historici při podrobném studiu spisu o sokolnictví z dob vlády římského císaře Fridricha II. V knize, která vznikla v letech 1241 až 1248 na Sicílii a nyní se nachází ve Vatikánské knihovně, objevili kresbu papouška kakadu. Doposud nejstarší kresba tohoto australského ptáka v Evropě se nacházela na renesanční malbě Madonna della Vittoria z roku 1496 v italských Benátkách. Připomeňme, že prvním mořeplavcem, který měl podle historiků dorazit k pobřeží Austrálie, byl v roce 1606 Nizozemec Willem Janszoone. Nyní se ukazuje, že obchodní styky Evropy a Austrálie probíhaly mnohem dříve, upozornila britská BBC s odvoláním na časopis Parergon.
Papoušek vyobrazený v knize o sokolnictví je buď kakadu žlutolící nebo kakadu žlutočečelatý. Oba druhy obývají severní Austrálii a Papuu Novou Guineu. „Fakt, že se kakadu ze severní Austrálie dostal na Sicílii již během 13. století, dokazuje, že obchodníci z Oceánie a severu Austrálie, byli součástí rozsáhlé sítě, jež dosahovala až na Blízký východ a dále,“ upozornila historička Dr. Heather Daltonová z univerzity v australské metropoli Melbourne. Knihu psanou v latině, jejíž název zní De Arte Venandi cum Avibus (Umění lovu ptáků), spolu s ní studoval tým finských vědců. Encyklopedie obsahuje 900 kreseb ptáků, přičemž kakadu je v ní vyobrazen čtyřikrát.
Kakadu musel putovat několik let
U jedné z kreseb kakadua je uvedeno, že jde o dárek od sultána z Ayyubidovy dynastie, která v té době vládla Egyptu. „Historici vědí, že sultán věnoval Fridrichovi II. bílého papouška, ale jen málo lidí se domnívalo, že by se mohly zachovat kresby tohoto ptáka,“ říká Dr. Heather Daltonová. Osobně věří tomu, že kakadu se na Sicílii dostal přes Káhiru a že jeho cesta z původní domoviny v Austrálii trvala několik let. Není jasné, zda Fridrich II. vlastnil jediného kakadua, nebo jich postupně získal více. Na renesanční malbě Madonna della Vittoria, která vznikla o 250 let později než kniha o lovu ptáků, je vyobrazeno hned několik kakaduů žlutočečelatých.
K TÉMATU: Kakadu na renesanční malbě z 15. století přepisuje historii vazeb Evropy s Austrálií
S historickými výjevy papoušků se můžeme setkat také na českém území. V císařské kapli na hradě Karlštejn zabírá značnou část jižní stěny malba, na níž Karel IV. přebírá ostatky svatých od francouzského dauphina, pozdějšího krále Karla V. Na sobě má plášť pokrytý dvojicemi proti sobě heraldicky postavených zelených papoušků. Ptáci mají viditelně červené nohy a zobáky a zjevem připomínají alexandry malé, i když na detailu kresby chybí jejich charakteristický černý límec okolo krku. Dodnes není jasné, zda ptáci vyobrazení na plášti vlastnil královský dvůr, nebo zda plášť pochází z jiných zdrojů a papoušci se za Karla IV. U dvora nevyskytovali.
Úvodní foto: Vatikánská knihovna
