Jak se liší ara kobaltový od ary hyacintového? Několik znaků, podle kterých je spolehlivě rozeznáte

Některé druhy papoušků si jsou tak podobné, že je pro laiky trochu problém je rozeznat. Před časem jsme na Ararauně popisovali rozdíl mezi arou zeleným a arou vojenským. Existují ale další dva druhy arů, tentokrát modří, které si lidé často pletou. Jde o aru hyacintového a aru kobaltového. První je dobře známý papoušek, kterého můžete vidět v řadě zoologických zahrad a také se poměrně rozmohl v soukromých chovech. Jde o největšího papouška světa s délkou těla okolo jednoho metru. Oproti tomu ara kobaltový je výrazně vzácnější, na celém světě je v zajetí okolo dvou set jedinců, z toho pět jich chová pražská zoologická zahrada. Tam je také možné vidět rozdíl mezi oběma příbuznými druhy modrých arů na vlastní oči – ary hyacintové a ary kobaltové chovají v sousedních voliérách v Rákosově pavilonu.

Na první pohled se oba druhy moc neliší. Oba reprezentují rod Anodorhynchus, do kterého patří ještě ara tyrkysový, který však patrně již vyhynul (poslední nejisté pozorování je z 60. let minulého století). Oba jsou celkově modří a mají žlutou lysou kůži okolo očí a dolní čelisti zobáku. K záměně obou druhů může dojít především v situaci, kdy je není možné vzájemně porovnat. Na to sázeli pašeráci, kteří před lety dovezli tři mladé ary kobaltové do České republiky. Dokumentace na tyto ptáky byla psaná na ary hyacintové a dovozci spoléhali na to, že menší velikost nikoho nepřekvapí, protože dokumentace byla psaná na mláďata. Ovšem velikostní rozdíl ary hyacintového a ary kobaltového je značný. Je to jeden z hlavních rozlišovacích znaků.

Velikost těla a jiný tvar zobáku

Ara hyacintový je opravdovým papouščím obrem, i s ocasem měří jeden metr. Celkově má oproti arovi kobaltovému zavalitější postavu a mohutnější hlavu i zobák. Ara kobaltový je asi o čtvrtinu menší, celková délka těla činí okolo 75 cm. Zobák je o něco špičatější než u ary hyacintového, tělo je štíhlejší. Rozdíly jsou dané odlišnými biotopy, v nichž tyto dva druhy arů žijí ve volné přírodě: zatímco ara hyacintový dává přednost oblastem bohatým na vodu, na hranici pralesa a pastvin, například v největším močále světa Pantanalu, ara kobaltový obývá nehostinné území zvané Caatinga, které tvoří neprostupné keře a kaktusy, polopouštní krajina a skalní propasti, v nichž hnízdí.

Odlišný odstín modrého zbarvení

Ara hyacintový je pastelově tmavě modře zbarvený po celém těle, odstín modré na hlavě a krku se neliší od odstínu na zbytku těla. Pokud jsou oba druhy vedle sebe, pestřejší barvou vynikne právě ara hyacintový. Jeho menší příbuzný ara kobaltový má matnější až modrošedé zbarvení, přičemž odstíny šedé převládají na hlavě a krku. Laicky řečeno je to takový „menší a ošklivější“ ara hyacintový. Spodní část ocasního peří a letek je u obou druhů matně tmavě šedá až černá. Nohy mají oba druhy zbarvené šedě, ara hyacintový má výrazně mohutnější pařát a drápky než ara kobaltový.

Jinak zbarvené a tvarované lysé části na hlavě

Oba druhy nespojuje jenom modré zbarvení, ale také žlutavé lysé části kůže okolo očí a u spodní čelisti zobáku. Dospělí arové hyacintoví je mají sytě žluté, mladí v různých odstínech od bílé přes nažloutlou po žlutou. Lysé okolí oka má kulovitý a rovnoměrnější tvar s náznakem „kapky“ směrem k příuší. Lysá část podél spodní čelisti zobáku je rovnoměrná a nezasahuje výrazně dál na bradu. Ara kobaltový má obě lysiny zbarvené světlejší a matnější žlutou až bíložlutou. Okruží oka má výraznější „kapkovitý“ tvar a není tak rovnoměrné jako u ary hyacintového. Lysina u spodní čelisti zobáku výrazně zasahuje na bradu a táhle se jen podél horní poloviny spodní čelisti. Tvoří tak výraznější a větší lysou plochu než u ary hyacintového.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz