Mláďata arů hyacintových v Pantanalu dostávají speciální plastové známky na krk

UVNITŘ VIDEO – Nový způsob monitoringu chování a přesunů arů hyacintových v rámci jejich hnízdišť a zdrojů potravy v jihoamerickém Pantanalu zkouší nevládní ochranářská organizace Instituto Arara Azul. Třiceti mláďatům vyváděným v umělých hnízdních budkách ochránci nasazují speciální nerezový obojek s plastovou známkou a kódem, který lze odečítat na dálku pomocí dalekohledu. Celé značení váží méně než jedno procento hmotnosti ary hyacintového a je upravené tak, aby se o ně pták nezranil a ano nedošlo k jeho poškození zobákem nebo mechanickým třením o větve. Kromě Pantanalu jsou takto označována i některá mláďata v brazilském Cerradu, informoval server Bonitonoticias.com.br.

Speciální plastové známky mají podle Institutu Arara Azul usnadnit práci oproti GPS lokátorům, u kterých se časem vybíjejí baterie a ptáky je pak nutné znovu odchytit a baterie v zařízení vyměnit – což není u divokých arů hyacintových, zvláště pak u dospělých jedinců, vůbec jednoduché. Známky mají pomoci odhalit, kam se ptáci přemisťují, v jakém věku začínají hnízdit a do jaké míry využívají stejné hnízdní dutiny nebo umělé hnízdní budky. Kromě arů hyacintových ochránci označí také 30 mláďat arů araraun z umělých hnízdních budek v městských parcích v brazilském městě Campo Grande, které je známé jako největší městské hnízdiště tohoto druhu a arů zelenokřídlých (včetně smíšených párů obou druhů).

Značení mláděte ary hyacintového poblíž ekoturistického centra Estância Mimosa (Foto: Grupo Rio da Prata)

Hnízdních příležitostí ubývá, ptáci soupeří o budky

Ary hyacintové značili zástupci Institutu Arara Azul také poblíž ekoturistického centra Estância Mimosa, odkud pochází snímek výše. V okolí stanice je vyvěšeno 10 umělých hnízdních budek, které využívají nejen arové hyacintoví, ale také arové zelenokřídlí a arové ararauny. Nedostatek přirozených hnízdních dutin nutí tyto ptáky soupeřit mezi sebou o nabízené budky. Ochránci přírody již zaznamenali vzájemné boje různých párů velkých arů o budky. Například jeden pár arů zelenokřídlých chtěl násilím obsadit budku, v níž hnízdil předchozí hnízdí sezónu, ale mezitím se v ní usídlili arové hyacintoví. Vzájemný boj odneslo mládě ary hyacintového, které s poraněným okem skončilo na zemi pod stromem. Výjimečná nejsou ani smrtelná zranění dospělých ptáků.

Bojů o umělé hnízdní budky přibylo zejména po katastrofálních požárech, které postihly Pantanal v roce 2000. Odhaduje se, že oheň připravil o hnízdní příležitosti 700 až tisíc arů hyacintových, což představuje 15 procent jejich celkové divoké populace v přírodě. Podle organizace Arara Azul se celková divoká populace arů hyacintových odhaduje na 6,5 tisíce jedinců a v posledních letech stoupala. Proto také Mezinárodní unie ochrany přírody před časem přeřadila aru hyacintového v Červené knize ohrožených živočichů IUCN do kategorie „zranitelný“ (VU). Podle prezidentky organizace Neivy Guedes většina ptáků uletěla před požáry na bezpečnější místa, ale přišli o zdroje potravy a hnízdní stromy.

Požáry v Pantanalu zničily hnízdí biotopy pro tisíc arů hyacintových. To je 15 % divoké populace

Úvodní foto: Instituto Arara Azul / BHC BIO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..