Jan Potůček UVNITŘ VIDEO – Umělé vysazení arů kobaltových v severobrazilském Boqueirão da Onça slaví další úspěch. Rok po prvním úspěšném hnízdění ptáků, kteří byli odchováni v zajetí v největším papouščím parku na světě, Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife, letos došlo k zajímavému posunu. Jeden z vypuštěných párů odchoval hned tři mláďata z jedné snůšky. Z dosavadního monitoringu hnízdního chování těchto vzácných papoušků vyplývá, že vyvést tři mláďata se daří je ve třech procentech případů. Loro Parque vypouští ary kobaltové do volné přírody v Brazílii od roku 2019. Lokalitu Boqueirão da Onça zvolil proto, že v ní žil osamoceně jen jediný pár arů kobaltových, který byl vzdálený stovky kilometrů od jiných známých hnízdišť.
Vypouštění arů kobaltových v Boqueirão da Onça koordinuje nevládní organizace Pesquisa e Conservação. Dosud ve třech vlnách v letech 2019, 2021 a 2022 vypustila 19 papoušků. Dva ptáci v lokalitě žili již dříve. S jedním loňským a třemi letošními mláďaty by tak populace arů kobaltových v Boqueirão da Onça měla čítat 25 jedinců. „Jedná se o součást projektu obnovy druhů, který probíhá již více než 10 let ve spolupráci s brazilskou vládou a dalšími subjekty,“ uvedl Loro Parque. Přímo z tohoto ptačího parku bylo v Brazílii vypuštěno zatím osm arů kobaltových; šest v roce 2019 a dva v roce 2021. V témže roce a ve stejné skupině s dvěma ptáky z Loro Parque byli vypuštěni i čtyři arové z brazilské stanice Fazenda Cachoeira. V roce 2022 šlo o tři ptáky zabavené pašerákům v Brazílii a čtyři odchované v Zoo Sao Paulo.
V zajetí je stále vzácný, ale už se dostává i k soukromníkům
Divoká populace arů kobaltových v Brazílii povážlivě roste. Podle loňského sčítání, které organizovalo několik ochranářských svazů, jich v přírodě žilo už 2273. Ještě v roce 1990 se přitom odhadovalo, že jich ve volnosti přežívá sotva 60. Bylo to ale dané spíš nevědomostí, že obývají těžko dostupné kaňony v biotopu Caatinga, který připomíná špatně prostupnou poušť plnou trnitých keřů a kaktusů. Právě špatná dostupnost skalnatých kaňonů, v jejichž průrvách arové kobaltoví hnízdí, vedla k postupnému objevování nových hnízdišť a rapidnímu „nárůstu“ počtu ptáků v divoké populaci. Už od roku 1978, kdy byl ara kobaltový znovuobjeven (150 let se vědci domnívali, že je vyhynulý), o něj jevily zájem řady chovatelů. Do zajetí se ale dostalo jen několik málo ptáků.
I dnes je ara kobaltový chovaný jen velmi vzácně a spíše v zoologických zahradách (včetně pražské). U soukromníků se objevuje výrazně méně, i když v posledních letech jej získali někteří chovatelé do deponace od německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP). Ta získala desítky ptáků od rodiny zakladatele katarské chovné stanice Al Wabra, stejně jako ary škraboškové. Na rozdíl od tohoto druhu, který byl v roce 2000 v přírodě vyhuben a loni se do ní v rámci projektu návratu do volnosti vrátil, se ACTP v případě arů kobaltových na záchranném programu nepodílí. Určitou roli v tom hraje vzájemná nevraživost majitelů ACTP a Loro Parque, když se ACTP v minulosti podílela na ukočení chovu arů škraboškových v Loro Parque.
Úvodní foto: Loro Parque Foundación
