Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEA – Nejpozději k 1. lednu 2016 vznikne seznam nepůvodních invazních druhů rostlin a zvířat významných pro Evropskou unii, na které se bude vztahovat nedávno přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Samotné nařízení začne platit už od příštího roku a členské státy EU budou mít dva roky na to, aby jej ratifikovaly svými národními parlamenty. O polovinu kratší bude lhůta pro podávání návrhů, které invazní druhy by se měly na seznamu objevit. Vyplývá to z úplného znění nařízení, které na svém webu zveřejnil Evropský parlament.
Na seznam zakázaných druhů se mohou dostat pouze rostliny a živočichové, kteří jsou na celém území EU nepůvodní (s výjimkou nejvzdálenějších regionů) a podle dostupných vědeckých důkazů jsou schopné vytvořit životaschopnou populaci, která se dokáže rozšířit do více než dvou členských států Unie nebo jedné mořské podoblasti. Musí u nich být také vysoká pravděpodobnost, že budou mít závažný nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví nebo hospodářství. Evropská komise musí mít jistotu, že zařazením na seznam zajistí účinnou prevenci, minimalizaci nebo zmírnění jejich nepříznivých dopadů.
Opravdu se zákaz nedotkne papoušků?
Definicím evropského nařízení částečně odpovídají i některé druhy papoušků, konkrétně alexandr malý a mníšek šedý, kteří byli už předloni prohlášeni za invazní druhy ve Španělsku a byl tam omezen jejich chov. Mníšci i alexandři malí se volně vyskytují hned v několika evropských zemích a neomezují se pouze na jižní státy. Běžně se s nimi lze setkat v holandských, belgických, německých nebo britských městech. Populace těchto papoušků jsou ale izolované a většinou se drží konkrétních lidských aglomerací, ve volné přírodě se papoušci zpravidla nevyskytují. Často by tam ani nepřežili zimu, zatímco ve městech, kde je o něco tepleji, se mohou spolehnout na dokrmování od lidí.
K TÉMATU: Evropský parlament schválil nařízení o invazních druzích, v pozměněné podobě od Pavla Poce
Evropské nařízení o invazních druzích by na papoušky šlo teoreticky použít, i když autor přijaté verze, český europoslanec Pavel Poc (ČSSD) to striktně odmítá. Záležet bude na návrzích jednotlivých členských států a jejich argumentaci před Evropskou komisí. A v konečném důsledku na jejich hlasování. Už dnes je jisté, že výjimku ze zákazu budou mít farmy na chov kožešinových zvířat, byť některé druhy, jako norek americký, patří mezi invazní druhy v celé Evropě (podlehnutí nátlaku kožešinářské lobby přiznal prostřednictvím svého profilu na Facebooku i Pavel Poc). Chovatelé exotických ptáků takovou lobby nemají, v České republice se ale proti případným zákazům chovu některých druhů papoušků nebo želv ozvala široká veřejnost.
Unie už mluví o želvách nádherných
Text přijatého nařízení zatím žádné druhy výslovně nezmiňuje, požaduje však, aby se na seznamu pokud možno objevily rostliny a živočichové, na které se už nyní vztahují jiná omezení evropského společenství – například želva nádherná poddruhu elegans, jejíž chov v tuzemsku podléhá povinné registraci podle mezinárodní úmluvy CITES. Seznam zakázaných druhů má každých šest let projít revizí Evropské komise a v mezidobí mezi těmito velkými úpravami do něj bude možné přidávat nové druhy a jiné vypouštět, pokud jejich škodlivost v rámci celé EU pomine. Pomoci tomu mají podklady od jednotlivých členských států, dodané vždy půl roku před chystanou revizí seznamu (poprvé v červnu 2019).
ČTĚTE TAKÉ: Europoslanci z výboru životního prostředí schválili národní výjimky v boji proti invazním druhům
A jaká opatření se budou vztahovat na rostliny nebo zvířata zařazená na seznam invazních druhů s významem pro EU? Jsou poměrně přísná: takové druhy nebude možné přivážet nebo převážet přes území EU, a to ani pod dohledem celníků. Nebude je možné držet nebo chovat ani v odděleném prostoru, ani převážet v rámci EU, leda že by šlo o transport do zařízení, kde mají být usmrcena. Nebude s nimi možné obchodovat, využívat je nebo je vyměňovat. Zakázané bude jejich rozmnožování a uvolňování do volné přírody. Jedinou výjimku mohou získat specializovaná vědecká zařízení, která budou dostávat speciální povolení a budou muset invazní druhy držet odděleně od ostatních a zajistit je před únikem. Takové ústavy však budou pod velmi přísnou kontrolou a při sebemenším pochybení mohou o výjimku přijít.
Invazní druhy bude možné nechat „dožít“
Chovatelé, kteří vlastní druhy zařazené na zakázaný seznam, a pořídili si je dříve, než začalo platit nařízení EU o invazních druzích, si je budou moci ponechat i nadále, pokud je zajistí před únikem do volné přírody a znemožní jim rozmnožování. V podstatě je tedy budou moci nechat humánně dožít ve svém chovatelském zařízení, ale nebudou je moci nikam přepravovat, prodávat nebo je někomu věnovat. Pokud jde o komerční chov, bude možné taková zvířata rozmnožovat a prodávat ještě dva roky po zařazení druhu na zakázaný seznam. V případě prodeje ale mohou být kupujícími jen výzkumné ústavy a farmaceutické firmy, které musí mít výjimku ze zákazu jejich chovu.
NAPSALI JSME: Do Düsseldorfu se slétají zimovat alexandři ze západu Německa, obchodníkům vadí jejich trus
Prodej invazních druhů nekomerčním vlastníkům bude možné do jednoho roku od jejich zařazení na seznam zakázaných rostlin a zvířat. Nový majitel ale bude muset opět zajistit, že zvířata nebudou moci uniknout do volné přírody a že se nebudou moci rozmnožovat. Porušení zákazu mají jednotlivé členské země trestat peněžitými sankcemi, zabavením invazních druhů rostlin nebo zvířat a odebráním povolení pro jejich chov nebo pěstování. Konkrétnější podobu sankcí si mají určit jednotlivé členské státy EU samy.
Úvodní foto: Wikipedia.com
