Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Po hubených letech, kdy v přísně střežených ostrovních rezervacích u Nového Zélandu docházelo jen k ojedinělým hnízdění kriticky ohrožených nelétavých papoušků kakapů sovích, se zřejmě blýská na lepší časy. Letos by podle zástupců záchranného programu kakapů mohlo zahnízdit až patnáct párů těchto ptáků, které by mohly v optimistické variantě vyvést 30 až 40 mláďat. To by znamenalo, že by zbytková populace kakapů rázem posílila o třetinu. V současné době na světě přežívá posledních 125 kakapů, kteří jsou plně odkázáni na pomoc člověka. Ostrovní rezervace kvůli nim musely být zbaveny veškerých predátorů a ptáci jsou neustále monitorováni.
Kakapové šli do toku i přes chladné jaro
Čím to, že by letošní hnízdní sezóna mohla skončit takovým rekordem? Vědci sází na to, že letos poprvé zaznamenali páření samice, která pochází z původní linie kakapů žijících ve Fiordlandu na ostrově Anchor. Geny těchto ptáků jsou pro zachování celé populace vzácných papoušků nesmírně důležité, protože dosud se rozmnožovali pouze ptáci pocházející ze Stewartova ostrova, které ochránci přírody přemístili do rezervace Whenua Hou. Z původní izolované populace kakapů z Fiorlandu přežívají už jen tři ptáci, které ochránci pojmenovali Kuia, Sindibád a Gulliver. První jmenovaná je samice, zbylí dva jsou samci, Kuianini sourozenci. Vědci nyní zaregistrovali páření této samice se samci pocházejícími ze Stewartova ostrova.
K TÉMATU: Kriticky ohrožený papoušek kakapo soví má zachránit neméně vzácnou ostrovní růži
„Je to skvělá zpráva, protože Kuia je jedním z pouhých tří kakapů, kteří nesou vzácné geny populace z Fiordlandu. K páření došlo na ostrově Anchor,“ uvedl novozélandský rozhlas. Ornitologové na začátku ledna zaznamenali páření u dalších šesti samic: čtyř na ostrově Anchor a dvou na Whenua Hou. Původně přitom předpokládali, že kvůli chladnému jaru půjdou kakapové do toku až v polovině února. Jedním z rizik, kterým čelí zbytková populace kakapů sovích, je příbuzenské křížení, protože při tak malém počtu zbývajících ptáků má většina příbuzné geny. Proto je velmi důležité, že se do reprodukce pustila jediná samice z původně oddělené skupiny ptáků z Fiordlandu.
Většina vajec bývá neoplozených
Zatímco kakapů v posledních letech mírně přibývá, vrásky na čele vědcům dělají stále častější problémy s neoplozenými snůškami. „V průměru je oplozeno pouze 60 procent snesených vajec, a v poslední hnízdní sezóně v roce 2014 to bylo jen 40 procent, což pro nás bylo velkým zklamáním,“ uvedl pro novozélandský rozhlas šéf záchranného programu Daril Eason. Jde o přímý důsledek příbuzenského křížení, ale také malé pohlavní aktivity kakapů. „Samice, která se spáří dvakrát se stejným samcem, má větší šanci, že snese oplozené vejce, ale když se páří se dvěma různými samci, existuje devadesátiprocentní pravděpodobnost, že její vejce budou oplozena,“ vysvětluje Eason. Proto taková radost z páření geneticky unikátní samice Kuiy se dvěma různými samci.
ČTĚTE TAKÉ: Zlom v záchraně kakapů? Vědci přišli na to, čím nahradit plody Rimu, bez nichž nehnízdí
Někteří kakapové, jako například mediálně známý samec Sirocco, se kvůli své neplodnosti do chovného programu nehodí, ale vědci je využívají jinak: Sirocco se stal jakýmsi ambasadorem všech kakapů a pravidelně vyráží s ochránci přírody na vzdělávací jízdy po školách a veřejných institucích na Novém Zélandu. Sehrál rovněž důležitou roli při shánení finančních prostředků na podporu záchranného programu kakapů, jimž v roce 1990 hrozilo bezprostřední vyhubení. Tehdy zbývalo posledních 51 papoušků tohoto druhu, z velké většiny starších samců. V roce 1997 ale odstartoval intezivní program na jejich záchranu, včetně umělé inseminace a ručního dokrmování mláďat, která by v přírodě nepřežila, a celkový počet kakapů se víc než zdvojnásobil.
Kakapové hnízdí jednou za dva až čtyři roky
Vědci nyní s napětím očekávají, jak se bude vyvíjet situace zejména na ostrově Anchor, kde dorůstá řada mladých samců do let, kdy by se už mohli rozmnožovat. „Samci, kteří jsou na ostrově Anchor, jsou všichni mladí a my nevíme, jaký to může mít vliv na jejich plodnost. Je to vzrušující, protože dosud jsme ještě neměli tolik mladých samců v chovné populaci, ale netušíme, jak se to odrazí na případných odchovech,“ říká Daryl Eason. Kakapové hnízdí pouze jednou za dva až čtyři roky a jejich tok závisí na dostatku plodů podokarpů, malých jehličnatých stromů, zejména pak druhu Rimu. Daryl Eason nicméně upozorňuje, že určitou roli mohou hrát i plody místních pabuků rodu Nothofagus: „Netušíme, jak kakapové reagují na jejich plody, ale víme, že kakapo obýval i Fiordland a tam byl pravděpodobně závislý na bucích, jejichž plody krmil svá mláďata.“ Kakapové nyní žijí na pouhých třech ostrovech u Nového Zélandu: Anchoru, Whenua Hou a Hauturu. Všichni samci mají na těle připevněny malé mikrovysílačky.
NAPSALI JSME: Záchranný tým kakapů sovích očekává rekordní hnízdní sezónu. Vypsal sbírku na 45 tisíc dolarů
Senzory vysílaček jsou velmi citlivé a dokáží podle pohybu samce rozlišit, zda zrovna hledá potravu nebo se páří se samicí. Senzor také dokáže zaznamenat přítomnost samic, které jsou rovněž označeny podobnými mikrovysílačkami, včetně časového úseku, po jaký byli oba ptáci ve své blízkosti. Podle data a typu interakce se potom vypočítává „kvalita kontaktu“. Data z vysílaček se mohou načítat kdykoli v průběhu dne přes radiotelemetrickou anténu přímo v terénu, nebo i na dálku přes satelit nebo mobilní data. Každé ráno tak ochráncům přírody mezi pátou a sedmou naskočí v počítači aktuální data za předchozí den a noc, z nichž mohou vyčíst, zda a kde došlo k páření kakapů. Umožňují to elektronické přijímače hlášení, které jsou rozesety po všech třech „kakapích“ ostrovech.
Vysílačka prozradí, zda samice sedí na snůšce
„Strážci ostrova se mohou každé ráno po probuzení podívat do e-mailu a zjistit, co se dělo přes noc,“ říká Daryl Eason. Samice mají ve svých vysílačkách takzvaný „Egg-Timer“, který byl původně vyvinut pro další nelétavé novozélandské ptáky kiwi a uzpůsoben pro potřeby kakapů. Sleduje denní aktivitu samic, které obvykle v noci procestují devět hodin při hledání potravy a partnerů. Jakmile ale samice zasedne na snůšku, její noční aktivita se sníží na dvě hodiny denně, díky čemuž strážci zjistí, že daná samice hnízdí. „Ušetří nám to spoustu času, protože jinak bychom museli fyzicky obcházet ostrovy a hledat všechny samice kakapů,“ vysvětluje Eason.
Dalším významným pomocníkem záchranného týmu kakapů sovích je umělé oplodňování samic. Tento program má letos pokračovat na ostrově Whenua Hou. „Opravdu se těším na den, kdy budeme moci zvýšit počet odchovaných mláďat jenom díky tomu, že bude více oplozených vajec,“ neskrývá Daryl Eason naděje v umělou inseminaci. Záchranný tým rovněž letos hodlá využít nové dýňové pelety pro přikrmování kakapů a je připraven v případě potřeby některá mláďata, o která se nebudou starat rodiče, odchovat ručně. Vědci zapojení do záchranného programu ale preferují přirozený odchov pod rodiči, aby takto odchovaní ptáci nebyli vázaní na člověka a posílili divokou populaci kakapů sovích.
Úvodní foto: Kakaporecovery.org.nz
