Madrid zahájil plošnou likvidaci invazních mníšků šedých

UVNITŘ VIDEO – Odchyt a likvidaci mníšků šedých, kteří jsou ve Španělsku zákonem prohlášeni za nepůvodní invazní druh, zahájily úřady v metropoli Madridu. Najatá společnost nalíčila v městských parcích pasti, do kterých odchytává papoušky a poté je likviduje. Postup úřadů vyvolal protesty ochránců zvířat, ale také madridských veterinářů. „Jedná se o druh zařazený do seznamu exotických invazních zvířat podle zákona. Jeho populaci je možné snižovat různými způsoby… Záleží na lidech a obyvatelích postižených čtvrtí, zda je pro ně přijatelný odchyt do pastí, odstřel, nebo ničení vajec v hnízdech a sterilizace,“ uvedli signatáři petice.

Obyvatelé Madridu mají podle kritiků opatření šanci jednání radnice změnit, pokud proti němu budou hlasitě protestovat. „Pokud vás děsí toto zabíjení papoušků a neetické jednání, napište na radnici a protestujte proti němu,“ vyzývají ochránci. Podle nich dosud byly slyšet pouze hlasy těch, jimž papoušci vadí a chtějí je vymýtit. „Často jde o lidi, kteří zastupují společnosti na likvidaci škůdců, jež mají z tohoto masakru zisk,“ stěžují si kritici postupu madridské radnice. „Teď se musí ozvat milovníci zvířat a požadovat, aby bylo zastaveno toto zabíjení. Ve 21. století lze regulaci populací dělat jinak, eticky správně, aniž by se musela jakákoli zvířata zabíjet.“

Španělská populace se každé tři roky zdvojnásobí

V celém Španělsku nyní žije na 20 tisíc mníšků šedých, což podle biologa Josého Luise Postiga z Univerzity v Málaze a Muzea přírodních věd v Barceloně představuje 84 procent celkové evropské populace těchto invazních papoušků. Každé tři roky se počet mníšků divoce žijících ve španělských městech ztrojnásobí, uvedl Postigo pro španělskou tiskovou agenturu EFE. Vyplývá to z celoevropského výzkumu, na němž se vedle Postigy podílelo dalších 13 odborníků z různých evropských zemí. Více než polovina evropských mníšků žije v Madridu a Barceloně, což z těchto měst činí lokality s největší hustotou původně jihoamerických papoušků mimo jejich přirozený areál výskytu.

K TÉMATU: Madrid čelí invazi pěti tisíc mníšků šedých, v celém Španělsku jich žije už přes 20 tisíc

Mníšci se v posledních letech šíří i do dalších evropských zemí, především ve Středomoří, jako je Itálie nebo Řecko. V Itálii bylo jenom mezi lety 2015 a 2017 objeveno 11 nových městských populací mníšků šedých a počet jedinců roste exponenciálně – dokonce ještě rychleji než ve Španělsku. Mníšci obývají i městské aglomerace v Portugalsku, Francii, Velké Británii, Belgii a Nizozemsku. Nepůvodní populace v Dánsku, Německu a České republice postupně zanikly a mníšci tam nečiní žádné problémy. Španělsko v roce 2013 zařadilo mníška na seznam nepůvodních invazních druhů, jejichž chov a převoz je zakázán. Dosavadní chovy jsou pod kontrolou úřadů a ptáci se nesmí v zajetí rozmnožovat.

Přijměme celoevropský zákaz, naléhají Španělé

Na celoevropské úrovni se ale mníšci nedostali na seznam invazních druhů EU, což podle Postigy výrazně brání kontrole nepůvodních populací a šíření ptáků do dalších zemí, protože tam není regulován obchod a transport těchto papoušků. Postigova evropská zpráva tvrdí, že by mníšci mohli ničit hnízda jiných, původních druhů ptáků, ale nepřináší o tom žádné důkazy. „Jsme pro hlubší kontrolu ve Španělsku, protože vysoký počet jedinců by sám o sobě mohl mít vliv na další divoká zvířata,“ píší autoři zprávy. Zdůraznili také negativní vliv mníšků na zemědělství, protože papoušci ničí plodiny, jako jsou rajčata, hrušky, jablka, ale také kukuřici a zahradní stromy, včetně exotických dřevin, například fíkovníků.

ČTĚTE TAKÉ: Invazní mníšci šedí ve Španělsku začínají opouštět města. Lákají je ovocné sady

„Stojíme před naléhavým problémem, kterému se nedostává patřičné pozornosti,“ uvedl José Luis Postigo pro agenturu EFE a přirovnal šíření mníšků v jiných evropských zemích jako „včasně diagnostikovanou nemoc, proti níž je třeba bojovat, než se rozšíří.“ K tomu je třeba podle vědce přijmout strategie pro prevenci a vymýcení nepůvodních populací na národních i mezinárodní úrovni. V případě malých populací by měl postačit intenzivní odchyt do sítí, u velkých populací pak Postiga navrhuje „drastická opatření“. Podle jeho názoru by bylo nejlepší jednou za čas provést centrálně řízenou akci na celonárodní úrovni, během níž by bylo možné uplatnit méně dramatická opatření. „Věřím, že Španělsko bude vést aktivní kontrolu nad tímto invazním druhem na celoevropské úrovni,“ dodal Postiga pro agenturu EFE.

Úvodní foto: Andreu Albamonte, Wikimedia Commons (Bernard Dupon)