Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Letitý spor dvou jihoamerických států, Guatemaly a Belize, o vytyčení vzájemné hranice v okrese Petén nahrává zločineckým skupinám, které se věnují pašování nelegálně odchycených zvířat. Velmi častým artiklem těchto gangů jsou papoušci, upozorňuje server Mongabay.com. Policie a pohraničníci se v tomto regionu obávají zasahovat, protože kvůli rozdílnému názoru obou zemí na to, kudy vede hranice, není jasné, zda se ještě nachází na území státu, kde mají pravomoci zatýkat. Oba státy si navíc sporné území ostražitě hlídají a na případné narušitele okamžitě střílí, takže policisté odmítají v těchto místech zasahovat, aby nepřišli o život kulkou odstřelovače.
Chudoba nutí místní lidi pracovat pro pašeráky
Podle prokurátorky guatemalského Úřadu pro trestné činy proti životnímu prostředí Aury Mariny Lópezové se na pašování zvířat podílí místní zemědělci, zprostředkovatelé z obou zemí, lidé asijského původu, a dokonce i veřejní činitelé. Do Belize se často pašují mláďata arů arakang a několika druhů amazoňanů vybraná z hnízd. Pašeráci je poté prodávají na černém trhu přímo v Belize, nebo je pašují dále do Mexika. Vedle zvířat se rozmáhá i pašeráctví dřeva z vzácného exotického stromu palisandru, jehož cílovou destinací bývají asijské země. Nelegální obchod se zvířaty je natolik intenzivní, že se dobrovolní ochránci přírody nerozpakují ve dne v noci hlídkovat pod hnízdními stromy arů arakang a osobně je chránit před vybráním mláďat.
K TÉMATU: Úřadům v Belize se podařilo vrátit dvě mláďata arů arakang od pytláků zpět do hnízda v pralese
Velkým problémem je chudoba místních obyvatel, pro které je odchyt divokých zvířat pro pašeráky jednou z mála možností obživy. Podle oficiálních údajů guatemalských úřadů se pod hranicí chudoby pohybuje 60 procent obyvatel sporné oblasti. Uhlídat společnou guatemalsko-belizskou hranici po celé její délce 965 km je takřka nemožné. Navíc když sporné území, o které se obě země přou, má rozlohu 12 tisíc čtverečních kilometrů. Pašování zvířat probíhá zejména na jižní části hraničního území, kde navíc v posledních letech docházelo k masivnímu odlesňování. Podle britské nevládní organizace Terra-I, která monitoruje míru odlesňování v zemích Jižní Ameriky, se v letech 2004 až 2010 soustředilo 85 procent veškerého odlesňování v Belize do pohraničních okresů Cayo, Orange a Toledo.
Armáda se bojí na hranici operovat
Na guatemalské straně zase připadalo 74 procent vytěženého dřeva za stejné období do hraničního okresu Petén. Během zmíněných šesti let přišla Belize v hraničních okresech o 6 375 hektarů lesa a Guatemala v okrese Petén o 95 769 hektarů. Pašování zvířat probíhá zejména v oblasti Melchor de Mencos v okrese Petén. Podle prokurátorky Lópezové jde o oblast „bez kontroly“. „Problém je v tom, že hranice zde nejsou dostatečně jasně vyznačeny, aby ozbrojené složky země mohly mít jistotu, že se pohybují na území, kde mají právní suverenitu,“ uvedla prokurátorka. Pašeráci neputují pouze z Guatemaly do Belize, ale i naopak. Na severu společné hranice se pašuje do Belize a na jihu z Belize do Guatemaly.
ČTĚTE TAKÉ: Guatemalské úřady zadržely dva pytláky, kteří vybírali z hnízd ary arakangy
Na letošní duben ohlásila Guatemala celostátní referendum, v němž se občasné budou vyslovovat k tomu, zda spor o území a hranici s Belize má převzít Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). K témuž kroku se chystá příští měsíc i Belize. ICJ by tak měl vyřešit konflikt, který se vleče od konce 18. století, kdy Guatemala spadala pod španělskou nadvládu a Belize pod Velkou Británii, i když si na její území dělala nárok Guatemala. Samostatným státem je Belize teprve od roku 1981 a Guatemala ji uznala až v roce 1991, i když si nadále dělala nárok na polovinu jejího území. Aura Marina Lópezová vysvětluje, že tento spor vede k tomu, že se armáda obává působit na sporném území, aby neriskovala, že její příslušníci budou zabiti ozbrojenými skupinami ze sousední země v domnění, že jde o pašeráky.
Arakang je ve Střední Americe méně než 1 000
O odchytu a obchodování divokých zvířat mezi Belize a Guatemalou neexistují žádné přesné statistiky. Guatemala eviduje zhruba 75 až 100 zabavených exotických ptáků ročně. Pašeráci místním lidem obvykle zaplatí jídlo na čtyři dny, aby našli hnízda papoušků a vybrali je. „Pokud nemáte co jíst, nerozlišujete mezi tím, co je dobré a co zlé. Pokud nemáte dostatečné vzdělání, jdete do hor, kde najdete ary, okrasné palmy Xate, amazoňany, palisandry a zlato,“ popisuje jeden z překupníků. „Nemůžeme požadovat od místní komunity, aby chápala, že dělá něco špatného. Je to nedostatek peněz a slabost státu, co nutí rolníky, aby se dopouštěli nezákonného jednání,“ vysvětluje sociální pracovník zaměřený na příhraniční oblasti Guatemaly.
NAPSALI JSME: Belize přestane legalizovat papouščí domácí mazlíčky odchycené ve volné přírodě
V zemi existují dokonce celé komunity, které se živí odchytem a prodejem papoušků, dalších zvířat, těžbou dřeva a pašováním drog. V důsledku jejich činnosti se místní populace arů arakang snížily na jednotky stovek jedinců (300 v Guatemale a 200 v Belize) a v celé střední Americe nežije volně ani tisíc arakang. Dva papoušky tohoto druhu odhalila policie dokonce i v domě bývalého viceprezidentky Guatemaly Roxany Baldettiové, která v roce 2015 odstoupila kvůli daňovým podvodům. Papoušky se ale nepodařilo zabavit, protože mezi prvním domovní prohlídkou a příchodem vyšetřovatelů zaměřených na trestnou činnost proti životnímu prostředí z domu zmizeli. „Byly nalezeny klece, krmivo, papouščí trus, ale ptáci tam už nebyli. Byl to důsledek slabosti našich orgánů, protože neměly opustit dům do doby, než dorazí další vyšetřovatelé. Mezitím uběhly dvě nebo tři hodiny,“ popsala prokurátorka Lópezová.
Úvodní foto: Cortesía Fiscalía Ambiental de Guatemala
