Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Neofémy oranžovobřiché vylíhlé v zajetí mají zaoblenější křídla. Ohrožuje je to při migraci

Nečekaný problém zjistili vědci u kriticky ohrožených tasmánských papoušků neofém oranžovobřichých vylíhlých v zajetí. Ze studie ptáků odchovaných ve volné přírodě a v zajetí vyplynuly výrazné rozdíly ve stavbě křídel. Ptáci odchovaní v zajetí, jimiž ochránci přírody každoročně posilují divokou populaci neofém oranžovobřichých v přírodě, totiž mají zaoblenější křídla a poslední letky jsou u nich kratší než u ptáků vylíhlých přírodě. To by mohlo mít fatální dopad na možnosti přežití takto vypuštěných ptáků, protože neoféma oranžovobřichá je tažný druh, který se na zimu stěhuje přes Bassovu úžinu do jižní části Austrálie. Náročnou cestu přes moře na sever ale ptáci s hůře strukturovanými křídly nemusí zvládnout, upozornili vědci z Australské národní univerzit a Univerzity Sydney.

Zlom v záchranném projektu neofém oranžovobřichých: v přírodě se vylíhlo 88 mláďat, nejvíc od roku 1994

Úmrtnost vypuštěných ptáků při migraci je přes 80 %

„Naznačuje to potenciální důvod nízké míry přežití vypouštěných jedinců tohoto kriticky ohroženého tasmánského ptáka,“ píše australský deník The Canberra Times. Z vypouštěných ptáků totiž cestu do zimovišť a zpět přežije ani ne pětina. Vědci z obou univerzit analyzovali údaje o tvaru křídel u 201 papoušků, z nichž 147 pocházelo z chovu v zajetí a 54 z přírody. Osmdesátiprocentní úmrtnost ptáků vypouštěných do přírody podle autorů studie odpovídá úmrtnosti mladých ptáků vylíhlých přirozeně v přírodě, kteří absolvují první cestu na zimoviště. Vypouštění ptáci ale často nebývají mladí, protože ochránci chtějí zajistit jejich rychlejší reprodukci v přírodě. Kvůli vysoké úmrtnosti při migraci dokonce ochránci část mladých ptáků před migrací zpětně odchytávají a na zimu je umisťují do speciálních zimovišť.

„Vypouštění ptáci odchovaní v zajetí by se měli co nejvíce podobat svým divokým protějškům,“ upozorňuje Dejan Stojanović, vedoucí vědeckého týmu, který pracoval na studii struktury křídel neofém oranžovobřichých. Zaoblenější křídla by podle něj mohla být skutečným problémem. „Počítáme-li to od přední hrany křídla, ptáci odchovaní v zajetí mají oproti těm divokým kratší druhé a třetí pero, ale páté a šesté je delší. Naznačuje to, že změna tvaru křídla může být způsobena rozdílnými podmínkami, v nichž žijí ptáci chovaní v zajetí a ti v přírodě,“ říká Dejan Stojanović. Špičatá křídla u ptáků vylíhlých v přírodě jsou vhodnější pro lety na dlouhé vzdálenosti, protože snižují odpor vzduchu. Zaoblená křídla se více hodí ptákům chovaným v zajetí, protože umožňují větší hbitost při letech na kratší vzdálenosti.

Ztrácejí neofémy oranžovobřiché cit pro migraci? Dvě se místo cesty na zimoviště vydaly opačným směrem

Vědci: Tvar křídla musí být klíčový při výběru ptáků pro reintrodukci

Podle autorů studie mohou být zaoblená křídla dopadem omezeného prostoru pro let, který mají ptáci chovaní v zajetí. Neofémy tak ztrácí schopnost vytrvalejšího a delšího letu. Dalším faktorem, který může ovlivňovat tento vývoj křídla, je umělé krmivo nabízené neofémám v zajetí. „Důkazy obsažené v této a dalších studiích naznačují, že kombinace špatného stavu peří u některých papoušků odchovaných v zajetí a rozdíly ve tvaru konce křídel, které jsme objevili, mohou být překážkou při fyzicky náročné migraci neofém, jež je ale nezbytná pro jejich život v přírodě,“ shrnul Dejan Stojanović. Neofémy oranžovobřiché jsou chované v zajetí od roku 1986. Za tu dobu se mohly u ptáků v zajetí vyvinout fyziologické odlišnosti od jejich divokých příbuzných.

Vědci nyní doufají, že jejich závěry poslouží k lepší životaschopnosti neofém oranžovobřichých odchovaných v zajetí. „Vzhledem k tomu, že migrace je ze své podstaty velmi fyzicky náročná, navrhujeme, aby tvar křídla byl považován za faktor, který může ovlivnit šance na přežití u ptáků připravovaných pro vypuštění do přírody,“ navrhují vědci. „Kromě toho by mělo být budoucí vědeckou prioritou zhodnocení, zda jsou změny ve tvaru křídel dědičné. Pokud by tomu tak bylo, poskytlo by to manažerům záchranných stanic důležité informace, které by jim pomohly při výběru ptáků pro skládání chovných párů. A otevřelo by to také cestu k dalšímu výzkumu, jaké aspekty prostředí v chovných zařízeních ovlivňují vývoj peří u neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí,“ dodává studie. Ve volné přírodě přežívá okolo stovky těchto papoušků, v zajetí jsou další čtyři stovky neofém oranžovobřichých.

Sázka na přirozenou migraci v zajetí odchovaných neofém oranžovobřichých by byla riskantní, ochránci použijí letadlo

Úvodní foto: Dejan Stojanović

Předchozí článek

Z koronavirového deníku chovatele: Ach ty zobáky!

Dálší článek

Ptačí chřipka už i ve středních Čechách: další ohnisko je v obci Podolí u Jankova na Benešovsku

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější