Neofémy oranžovobřiché vylíhlé v zajetí mají zaoblenější křídla. Ohrožuje je to při migraci

Nečekaný problém zjistili vědci u kriticky ohrožených tasmánských papoušků neofém oranžovobřichých vylíhlých v zajetí. Ze studie ptáků odchovaných ve volné přírodě a v zajetí vyplynuly výrazné rozdíly ve stavbě křídel. Ptáci odchovaní v zajetí, jimiž ochránci přírody každoročně posilují divokou populaci neofém oranžovobřichých v přírodě, totiž mají zaoblenější křídla a poslední letky jsou u nich kratší než u ptáků vylíhlých přírodě. To by mohlo mít fatální dopad na možnosti přežití takto vypuštěných ptáků, protože neoféma oranžovobřichá je tažný druh, který se na zimu stěhuje přes Bassovu úžinu do jižní části Austrálie. Náročnou cestu přes moře na sever ale ptáci s hůře strukturovanými křídly nemusí zvládnout, upozornili vědci z Australské národní univerzit a Univerzity Sydney.

Zlom v záchranném projektu neofém oranžovobřichých: v přírodě se vylíhlo 88 mláďat, nejvíc od roku 1994

Úmrtnost vypuštěných ptáků při migraci je přes 80 %

„Naznačuje to potenciální důvod nízké míry přežití vypouštěných jedinců tohoto kriticky ohroženého tasmánského ptáka,“ píše australský deník The Canberra Times. Z vypouštěných ptáků totiž cestu do zimovišť a zpět přežije ani ne pětina. Vědci z obou univerzit analyzovali údaje o tvaru křídel u 201 papoušků, z nichž 147 pocházelo z chovu v zajetí a 54 z přírody. Osmdesátiprocentní úmrtnost ptáků vypouštěných do přírody podle autorů studie odpovídá úmrtnosti mladých ptáků vylíhlých přirozeně v přírodě, kteří absolvují první cestu na zimoviště. Vypouštění ptáci ale často nebývají mladí, protože ochránci chtějí zajistit jejich rychlejší reprodukci v přírodě. Kvůli vysoké úmrtnosti při migraci dokonce ochránci část mladých ptáků před migrací zpětně odchytávají a na zimu je umisťují do speciálních zimovišť.

„Vypouštění ptáci odchovaní v zajetí by se měli co nejvíce podobat svým divokým protějškům,“ upozorňuje Dejan Stojanović, vedoucí vědeckého týmu, který pracoval na studii struktury křídel neofém oranžovobřichých. Zaoblenější křídla by podle něj mohla být skutečným problémem. „Počítáme-li to od přední hrany křídla, ptáci odchovaní v zajetí mají oproti těm divokým kratší druhé a třetí pero, ale páté a šesté je delší. Naznačuje to, že změna tvaru křídla může být způsobena rozdílnými podmínkami, v nichž žijí ptáci chovaní v zajetí a ti v přírodě,“ říká Dejan Stojanović. Špičatá křídla u ptáků vylíhlých v přírodě jsou vhodnější pro lety na dlouhé vzdálenosti, protože snižují odpor vzduchu. Zaoblená křídla se více hodí ptákům chovaným v zajetí, protože umožňují větší hbitost při letech na kratší vzdálenosti.

Ztrácejí neofémy oranžovobřiché cit pro migraci? Dvě se místo cesty na zimoviště vydaly opačným směrem

Vědci: Tvar křídla musí být klíčový při výběru ptáků pro reintrodukci

Podle autorů studie mohou být zaoblená křídla dopadem omezeného prostoru pro let, který mají ptáci chovaní v zajetí. Neofémy tak ztrácí schopnost vytrvalejšího a delšího letu. Dalším faktorem, který může ovlivňovat tento vývoj křídla, je umělé krmivo nabízené neofémám v zajetí. „Důkazy obsažené v této a dalších studiích naznačují, že kombinace špatného stavu peří u některých papoušků odchovaných v zajetí a rozdíly ve tvaru konce křídel, které jsme objevili, mohou být překážkou při fyzicky náročné migraci neofém, jež je ale nezbytná pro jejich život v přírodě,“ shrnul Dejan Stojanović. Neofémy oranžovobřiché jsou chované v zajetí od roku 1986. Za tu dobu se mohly u ptáků v zajetí vyvinout fyziologické odlišnosti od jejich divokých příbuzných.

Vědci nyní doufají, že jejich závěry poslouží k lepší životaschopnosti neofém oranžovobřichých odchovaných v zajetí. „Vzhledem k tomu, že migrace je ze své podstaty velmi fyzicky náročná, navrhujeme, aby tvar křídla byl považován za faktor, který může ovlivnit šance na přežití u ptáků připravovaných pro vypuštění do přírody,“ navrhují vědci. „Kromě toho by mělo být budoucí vědeckou prioritou zhodnocení, zda jsou změny ve tvaru křídel dědičné. Pokud by tomu tak bylo, poskytlo by to manažerům záchranných stanic důležité informace, které by jim pomohly při výběru ptáků pro skládání chovných párů. A otevřelo by to také cestu k dalšímu výzkumu, jaké aspekty prostředí v chovných zařízeních ovlivňují vývoj peří u neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí,“ dodává studie. Ve volné přírodě přežívá okolo stovky těchto papoušků, v zajetí jsou další čtyři stovky neofém oranžovobřichých.

Sázka na přirozenou migraci v zajetí odchovaných neofém oranžovobřichých by byla riskantní, ochránci použijí letadlo

Úvodní foto: Dejan Stojanović

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..