Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Několikrát jsem si tady na Ararauně pochvaloval, jak mi dlouhodobý home office během pandemie koronaviru umožňuje věnovat se víc péči o voliéry i papoušky. Asi jsem to trochu zakřikl, protože začátek letošního roku zatím přináší jednu nepříjemnost za druhou. Začalo to hned na sklonku prosince, kdy se mi ve voliérách zřítil jeden ze tří sálavých panelů připevněných na stropě obslužné chodby. Pokud se tedy chystáte stavět voliéry a uvažujete o vytápění pomocí sálavých panelů připevněných ke stropu, neukotvujte je přímo do sádrokartonu a pokud ano, zvolte tzv. zelený sádrokarton vhodný do vlhčího prostředí. Jinak vám časem změkne jako perník a budete mít o „zábavu“ postaráno.
Dnes se ale nechci věnovat zřícenému sálavému panelu, který naštěstí nezpůsobil žádnou škodu a ani žádný pták jeho pádem nepřišel k nějaké újmě. Jak už titulek a úvodní fotografie napovídají, řeč bude o zobácích. Během ledna se mi totiž sešly hned dva případy proděravělého zobáku, které se neobešly bez veterinárního zásahu. První případ se týkal samice ary horského. Můj chovný pár se mimo chovnou sezónu nechová zrovna harmonicky: samice nocuje v budce a samce do ní odmítá pustit, takže musí přespávat na bidle ve vnitřní voliéře. Než loni poprvé zahnízdili, stačili se v budce několikrát pěkně porvat. Přesto se jim povedlo odchovat jedno mládě, které s nimi zůstávalo i začátkem ledna ve společné voliéře.
Díra v zobáku u ary horského: je to PBFD?
Sedmiměsíční mladý pták se držel samice, zatímco samec od nich byl na distanc. Právě v lednu jsem se chystal loňského samečka od rodičů oddělit, ale než jsem to stihl udělat, všiml jsem si, že samice má nějak divně narušený zobák. U kořene horní části byl deformovaný a pod ozobím se objevila díra. Trochu jsem zpanikařil, protože u toho samého ptáka mi při dovozu vyšel mírně pozitivní výsledek testu na PBFD, i když opakovaný test to později vyvrátil a loňské mládě bylo na cirkovir testované také negativně. Každopádně jsem milou samici odchytil a přenesl do karanténní klece v rodinném domě, abych ji nechal znovu otestovat. A hned jsem objednal vyšetření od MVDr. Veroniky Plhákové z královéhradecké ordinace Avianmed.cz.
PBFD se laicky říká „nemoc zobáku a peří“ a projevuje se mj. zvýšeným vypadáváním peří po celém těle, včetně míst, kam by si pták jinak nemohl sám dosáhnout (takže lze jasně vyloučit škubání – i když občas papoušky škubou jejich ptačí partneři a pak to může být i na místech, kam by si sám dotyčný papoušek zobákem nedosáhl). Dalším projevem je nápadné narušení zobáku, které se zhoršuje a postupně znemožňuje papouškovi přijímat potravu. Destrukce zobáku je bolestivá a pták se nakonec stává závislý na krmení stříkačkou a kaší, pokud tedy dříve neuhyne. U této konkrétní samice jsem ale nepozoroval nějaké vypadávání peří. Spíš jsem si říkal, zda druhý test na PBFD po jejím dovozu byl průkazný, protože jsem ho dělal z peří (první byl z krve odebrané veterinářkou injekční stříkačkou).
Cirkovir, chronické onemocnění, nebo útok samce?
Na druhou stranu, mládě mělo negativní test na PBFD dělaný rovněž z krve, kdy jsem při jednom nechal nabírat vzorky pro určení pohlaví sekvencí DNA a na otestování PBFD, chlamydií a polyomaviru (APV). Všechno bylo negativní. Samička je naštěstí dost kontaktní a odchyt a umístění do karantény snášela dobře, stejně jako samotné vyšetření a odběr nových vzorků krve. Veronika Plháková nejprve prohlédla opeření, včetně všech letek a celkový stav samičky – vše bylo v pořádku. Nejzásadnější byl problém se zobákem. Mechanicky jsme pomocí tenké hadičky zjistili, že díra v zobáku vede do nozdry a nikoli do dutin, což byla dobrá zpráva. Pokud by totiž ústila do dutin, hrozila by infekce, zánět a další komplikace. Veterinářka tedy otvor v zobáku vyčistila a vydezinfikovala.
Vzhledem k tomu, že otvor nevedl do dutin a nehrozila infekce, nenasadili jsme antibiotika. Příčinou narušení zobáku mohlo být kromě PBFD mechanické porušení při nějaké poranění ve venkovní či vnitřní voliéře nebo útok samce, případně nějaké chronické zdravotní problémy a nedostatek některých živin a minerálů. Nejprve jsme potřebovali vyloučit pozitivitu na PBFD. Volili jsme nejprokazatelnější způsob, tedy odběr krve (nikoli kapka krve na odběrový papírek, ale standardně injekčně). Kromě vzorku pro test na přítomnost PBFD veterinářka nabrala část i pro rozbor krve, zda samičce nechybí nějaké živiny a zda jsou její orgány v pořádku. Výsledek tohoto rozboru jsem se dozvěděl ještě týž den večer a byl v pořádku. Samici jsme tedy prozatím nasadili zvýšené dávky vápníku (Calcio D3 do vody střídané Calcivitem v prášku na ovoce).
Chovný pár ve voliéře ještě s mládětem ve stáří tří měsíců (vlevo od mláděte samice):
Návrat samice do voliéry a další útok
Zároveň jsem u samce s mládětem, kteří zůstali ve voliéře spolu, přestal podávat granule Pretty Bird Hi – Energy, které mohly být příčinou zvýšené agresivity samce. Samice si pobyla v karanténní kleci zhruba týden a jakmile dorazily výsledky testu na PBFD (samozřejmě negativní), putovala zpět do voliéry k samci a mláděti. Tam došlo k zajímavé situaci: samec se po týdnu s mládětem tak sžil, že s ním v noci přespával v budce (předtím tam s mladým přespávala samice a samce opět odmítala pustit dovnitř). Samce s mladým jsem nejprve zavřel ve venkovní voliéře a samici vpustil do vnitřní. Potom jsem otevřel okénko a čekal, co se bude dít. Samice vylétla do venkovní voliéry a sedla na pletivo, kde k ní okamžitě zamířil samec a zaútočil na ni. Náhle ale přilétlo mládě a začalo samici bránit. Situace se vrátila do starých kolejí: mládě se začalo držet samice jako klíště a samec se ke dvojici nemohl přiblížit.
Večer opět samice s mládětem zalezla do budky a samec zůstal sám na bidle mimo budku. Na druhý den jsem tedy mládě odchytil a přesunul ob jednu voliéru, kde jsem měl volný prostor. Chovný pár teď zůstal sám a oba ptáci z toho byli chvíli nervózní. Poměrně brzy si ale zvykli a začali se k sobě přibližovat, a co se nestalo: za dva dny už přestávali v budce oba společně. Nepozoroval jsem žádné hašteření, ani boje v budce, dokonce vedle sebe dokáží sedět na krmném pultu a nenapadat se. Díra v zobáku samičky se nijak nezvětšuje, kromě vápníku jsem oběma ptákům nasadil osvědčenou trojkombinaci „PVC“ (Promotor – Vigosin – Complejo) do vody a podávám ji nyní přes zimní sezónu denně. Pouze večer při výměně dávám čistou vodu, která zůstává do rána a poté znovu dostanou „PVC“.
Agresivita samce po úpravě krmné dávky a odstavení mláděte pominula:
Další „zobákový“ problém: prokouslá rohovina u ary zeleného
Upravil jsem také krmnou dávku. Kromě toho, že jsem zcela vysadil granule Pretty Bird Hi – Energy!, jsem také snížil dávky ovoce a zeleniny a ořechů. Zkrátka se snažím dělat vše pro to, aby krmení nebylo energeticky tak výživné a zbytečně samce „nenabuzovalo“ k agresi. Ostatně, krmení zřejmě stálo i za dalším „zobákovým problémem“, který následoval pouhé dva týdny po příhodě se samicí ary horského. Jednoho večera jsem byl ve voliérách posbírat misky se zbytky krmiva a zkontrolovat ptáky předtím, než se jim světlo v zimovišti automaticky ztlumí a půjdou spát. Arové zelení jako vždy sešplhali po pletivu co nejblíž a zvědavě mě okukovali. V tom jsem se lekl: samici se v horní části zobáku skvěla díra dlouhá snad 2,5 m a široká centimetr. Opět z pravé strany, jako u samice ary horského.
Při podrobnějším prohlédnutí jsem si všiml, že i z levé strany má samice ary zeleného narušený zobák. Sice nešlo o tak velkou díru, ale rohovina byla povrchově narušená, takže buď si musela horní částí něco prorazit skrz, nebo ji samec chytil na zobák a procvakl z obou stran. Hned jsem tedy volal opět Veronice Plhákové do Avianmedu a domluvili jsme se, že druhý den odpoledne samici odchytíme a zjistíme, co dál. Zajímavé bylo, že oba ptáci se ten večer k sobě chovali velmi pozorně, a i druhý den ráno seděli vedle sebe a probírali si peří. Jindy ale samec na samici neváhal vystartovat zobákem nebo pařáty. Byla to u nich taková trochu „Itálie“, zřejmě povzbuzená každodenní dávkou energeticky výživných granulí a tučnějších ořechů (pouze arům zeleným dávám např. makadamy).
Antibiotická léčba a úprava krmné dávky u agresivního samce
Rovněž samice ary zeleného je dost kontaktní a její odchyt tak nebyl vůbec problematický. V podstatě seděla na nižším bidle u krmného pultu a nechala přes hlavu přehodit lapač a bylo to. Prohlídka zobáku už tak veselá nebyla. Větší díra na pravé straně byla hluboká, proražená rohovina visela za vlásek a byla promáčklá dovnitř, kde byl vidět povlak tkáně. Rána naštěstí nekrvácela, ale musela bolet. Veronika Plháková tedy injekčně podala lék proti bolesti a poté také antibiotika proti zánětu. Návrat do voliéry k samci nepřipadal v úvahu. Jenže co teď s dírou v zobáku? Vmáčknutou rohovinu bylo třeba odstranit, protože by napáchala dost velkou škodu – rozhodně hrozilo, že se vnitřek horní části zobáku zanítí. Vytahovat ten kus samici při vědomí nepřipadalo v úvahu. Kdo chová ary zelené, velmi dobře ví, jak silní ptáci to jsou.
Prakticky okamžitě jsme se shodli na tom, že samice potřebuje zákrok a ten se nedá provést u mě doma v karanténě. Musí do veterinární ordinace a pod narkózu. Což je trochu ošidné, protože ptákům narkóza nemusí svědčit a nemusí se z ní také probrat. Ale rozhodl jsem se to risknout, milou samici jsme dali do přenosky a hned putovala do královéhradecké ordinace Avianmed.cz, kde ji Veronika Plháková ještě tentýž večer pod narkózou ránu vyčistila a vmáčklou rohovinu vytáhla. A nejen to. Už u mě doma jsme řešili, čím díru na zobáku zalepit, aby si to samice neodstranila a zároveň aby rána mohla dýchat. Výsledek? Veronice Plhákové se povedlo promáčklou část rohoviny narovnat a přilepit na původní místo. Předtím ještě vyspravila roztržený povlak s cévkami, takže může srůst – prostě neskutečná „piplačka“.
Samice se mi druhý den vrátila domů do karanténní klece, kde si nějaký čas pobude. Minimálně dva týdny, ale spíše měsíc – čeká ji čtrnáctidenní antibiotická léčba Enrogalem a Metrozolem doplněná protizánětlivým lékem Meloxidyl a Sangrimem na podporu regenerace a posílení obranyschopnosti organismu. Ani samec nebude zahálet. Je teď stále dost nastartovaný, takže jsem mu vysadil veškeré granule a omezil ovoce a zeleninu. Uvažuji, že u něj přejdu preventivně na dočasnou dobu jen na suché krmivo a hodně omezím ořechy. Zkrátka ho potřebuji „vyklidnit“, než k němu vrátím samici, aby jí na přivítanou znovu neprokousl zobák. V minulosti jsem omezování krmných dávek a jejich energetický „náboj“ během zimní sezóny příliš neřešil, ale ukazuje se, že to má své opodstatnění.
Chtěl bych moc poděkovat MVDr. Veronice Plhákové z veterinární ordinace Avianmed.cz a jejímu muži za ochotu a okamžitou pomoc.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
