Jednou tolik, než se původně předpokládalo, žije v Bolívii arů červenouchých, kriticky ohrožených papoušků, kteří hnízdí ve skalních stěnách regionů Chuquisaca, Cochabamba, Potosí a Santa Cruz. Zatímco v roce 2012 bylo sečteno pouhých 807 jedinců a později mezinárodní organizace BirdLife International odhadovala početnost populace maximálně na 600 jedinců, podle letošního sčítání v Bolívii žije na 1 160 arů červenouchých. To je o 353 více než v roce 2012, upozornila nezisková organizace Asociación Civil Armonía, která sčítání organizovala. Zvýšení počtu volně žijících papoušků může naznačovat, že se snahy o ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu setkaly s pozitivním účinkem.
Letošní sčítání divoké populace arů červenouchých probíhalo od března do dubna a potvrdilo výskyt 159 hnízdících párů. Z toho připadalo 84 na povodí řeky Mizque, 46 na povodí řeky Grande, 20 na povodí řeky Caine a devět na povodí řeky Pilcomayo. „Nález takového množství reprodukčně aktivní populace naznačuje, že i když se tímto druhem zabýváme několik let, stále nás má čím překvapovat,“ říká Rodrigo Soria, výkonný ředitel Asociación Armonía. Ochrana arů červenouchých podle něj závisí na úzké kooperaci mezi původními obyvateli a ochránci přírody. „Velká část původního pralesa byla vykácena a přeměněna na zemědělskou půdu,“ konstatuje Soria. Po ary to znamená, že se museli přeorientovat na příjem nové potravy, například pěstované kukuřice. Kvůli tomu je ale pronásledují zemědělci.
Ara červenouchý byl zařazen mezi kriticky ohrožené druhy, stejně jako ara kaninda
Nejvíce jich žije v povodí řek Mizque a Rio Grande
Vůbec nejvíc arů červenocuhých žije podle výsledků sčítání v povodí řeky Mizque, a to 482. Dalších 398 obývá povodí řeky Rio Grande, 181 povodí řeky Caine a 99 povodí řeky Pilcomayo. Sčítání papoušků organizovala asociace Asociación Armonía a Fundación Natura Bolivia ve spolupráci s národními parky Toronto a El Palmar (Sernap), místními vládami v Cochabambě a Santa Cruz a Přírodovědeckým muzeem Alcide d’Orbigny. Sčítání probíhalo prostřednictvím šesti mobilních týmů, které se skládaly ze dvou až pěti lidí. Ti kontrolovali známá hnízdiště na skalních útesech a v dutinách palem. V rámci čtyř monitorovaných povodí bylo nalezeno celkem 46 skal a osm palem, u kterých byla zaznamenána reprodukční aktivita arů červenouhých.
Od roku 2018 je ara červenouchý zařazen mezi kriticky ohrožené druhy podle Červené knihy IUCN, stejně jako další endemický druh ary z Bolívie, ara kaninda. Největší vliv na snižování populace těchto papoušků měl nelegální odchyt a obchodování v 70. až 90. letech minulého století. Bolivijské úřady se s pašeráky vypořádaly, ary červenouché ale začala ohrožovat ztráta přirozených stanovišť a pronásledování od zemědělců. I když letošní sčítání dospělo k dvojnásobnému počtu populace oproti dosavadním odhadům mezinárodní organizace BirdLife International, podle Asociación Civil Armonía to nic nemění na faktu, že je ara červenouchý nadále kriticky ohrožený. Zůstává také v první příloze úmluvy CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin.
Statistika CITES: papoušků žako v Česku meziročně přibylo 600, arů červenouchých je už přes 200
Úvodní foto: Asociación Civil Armonía / Johannes Melcher